Jasna Flamiková
- místostarostka MČ Brno - střed, Strana zelených
Jak jste se k politice dostala?
Ještě na střední škole jsem se zapojila do Hnutí Brontosaurus, kde jsem vedla víkendové akce a letní tábory. Později na mateřské jsem začala působit v občanském sdružení Masarykova čtvrť. Zde jsme připomínkovali řadu projektů i s rozpočtem mnoha desítek miliónů, a navrhovali lepší a často levnější řešení. Na druhé straně jsme upozorňovali na místa, která zůstávala bez řádově menších investic v zanedbaném stavu (dětská pískoviště, veřejná zeleň).
Po mateřské jsem začala pracovat jako první ředitelka Nadace Veronica, kterou jsem postupně přeměnila v profesionální organizaci. Od roku 2002 jsem členkou Strany zelených. V letech 2006 – 2010 jsem působila jako zastupitelka města Brna, od roku 2006 jsem zastupitelkou MČ Brno-střed, od roku 2014 pak místostarostkou této městské části.
Co Vás na politické práci baví?
Politika je pro mě zajímavá tím, že v ní má člověk možnost seznámit se s řadou témat a řadou zajímavých lidí. Řadu věcí může pomoci lépe nastavit, řadu věcí ovlivnit, může do agendy vnést témata, ve kterých se dají věci dle jeho názoru uchopit lépe, nebo která zatím řešená ani nebyla. Na druhé straně je možné pomoci zastavit věci, které naopak z jeho pohledu dobré nejsou, nebo můžou mít nějaký problematický podtón. Všechno to uhlídat je někdy opravdu fuška. V rámci koalice, ve které působíme, máme velice pestrou společnost. Mladí, draví začátečníci i zkušené političky a politici, kteří do velké míry sdílejí věcný přístup k řešeným otázkám. Do mé gesce patří témata, která se lidí hodně dotýkají. Jedná se zejména o revitalizace veřejných prostranství, které se snažím prodiskutovat na setkáních s místními obyvateli. Na mnoha setkáních se mi už potvrdilo, že lidé, kteří dané místo obývají, jsou většinou největšími odborníky na to, co v tomto místě funguje a co nefunguje. A zase kdo jiný než oni by měl říci, jaké aktivity v tomto prostoru chtějí provozovat a proč. Velmi mě nabíjívelký počet kreativních a schopných lidí mnoha oborů, které při své práci potkávám, Brno je jich opravdu plné.
Co považujete za své největší úspěchy v politické práci? Jaká práce za Vámi stojí?
V rámci MČ Brno-střed dlouhodobě prosazuji body týkající se transparentnosti městské části, revitalizace veřejných prostranství, ochrany zeleně a další. Jako zastupitelka MČ Brno-střed jsem se již v předminulém volebním období seznámila s problematikou hazardu. Byla jsem jedna z prvních, kdo začal na tento problém veřejně upozorňovat. Na podporu omezování a zákazu hazardu jsem již v roce 2007 zorganizovala celostátní petici proti hazardu. Ta pomohla celý problém zviditelnit tak, že hazard řada lidí najednou začala vnímat jako problém, který je třeba řešit. Lidé, kteří neměli osobní zkušenost s hazardem ve svém okolí , si najednou začali všímat množství heren, které škaredily jinak často opravená centra měst a obcí. Teprve pak začali vnímat i další argumenty o škodlivosti hazardu ze sociálního, ale i ekonomického hlediska.
V mojí gesci místostarostky je nyní nejen životní prostředí, ale i doprava, obchod a služby. Po dlouholeté rekonstrukci Zelného trhu jsem nastavila nový systém provozování trhu tak, aby zde měli přednost místní zemědělci a producenti. Ti nabízí jak čerstvě sklizené, tak zajímavé produkty, jaké v supermarketu nekoupíte. Po vzoru jiných měst v republice jsme zpracovali metodiku restauračních zahrádek, která stanoví pravidla pro umisťování zahrádek ve veřejném prostoru a definuje, jak by měly zahrádky, zejména v historickém centru, vypadat. Největší změnou je snaha omezit zde zahrádky s podestou a velkoplošnou reklamu na slunečnících, aby vynikl půvab historického centra města. Zároveň chystáme zjednodušení administrativního procesu povolování zahrádek, který je nyní pro žadatele opravdu náročný.
V rámci řešení úklidu a zejména likvidace plevele jedovatými herbicidy máme v nových podmínkách nastaveno použití herbicidu pouze se souhlasem radnice. V tuto chvíli se již objevují stroje, které plevel umí likvidovat na principu horké páry nebo vody a tohoto povolení nebude potřeba. Myslím, že zrovna toto je opatření, které přispěje ke zdravějšímu prostředí pro obyvatele Brna. U zimního úklidu se snažíme postupně omezovat použití soli, která má řadu negativních vlivů jak na zeleň, tak na životnost technických sítí či sloupů veřejného osvětlení.
Spolupracuji na řešení rezidenčního parkování, které by historické centrum Brna zbavilo stovek aut na chodnících a upřednostnilo při parkování rezidenty. Důležité je pro mě ale najít si i čas na řešení “maličkostí”, které někdy vzhled určitého prostoru ovlivní víc, než si připouštíme. Může se jednat o špatně umístěnou ceduli v místě nejhezčího pohledu do parku, nevzhledný reklamní mobiliář či vybudování květinového záhonu v dříve nevzhledném zákoutí. Velmi negativně vnímám skříně od různých technických sítí, které i hezky zrekonstruovaný veřejný prostor dovedou doslova degradovat. Doufám, že kolegy přesvědčím, že i toto jsou témata důležitá k řešení.
Co považuji za velice úspěšné, je formát veřejných debat, který jsem v pozici místostarostky zavedla. Většinu témat, které řeším, se snažím ještě před započetím realizace probrat s veřejností či dotčenými subjekty. Důležité je to zejména při projektech revitalizací veřejného prostoru parků a podobně. Úplně jinak se lidé staví k realizaci projektu, který měli možnost ovlivnit, kde jsou přibráni do debaty, než u projektů, které jsou jim předloženy již zpracované. Jiný vztah potom mají i k zrekonstruovanému území. Jak jsem již psala výše, lidé jsou největšími odborníky na prostor, který užívají. Přitom zpětná vazba, kterou dostanete, může být i docela tristní. Z jedné debaty si pamatuji větu maminek: „Děti nám propadávají opěradly v lavičkách, úžasná nerezová klouzačka je v létě nepoužitelná, protože je rozpálená“. Častý je povzdech nad chybějícími odpadkovými koši apod.
Politiky mnohdy tyto věci nemohou napadnout, protože v daném místě reálně nežijí. Proto kontakt s občany Brna středu vyhledávám pravidelně, jen vloni jsem uspořádala devět veřejných setkání. Ukazuje se, že čím si prostor lidé více berou za svůj nebo je problematičtější, tím víc lidí na setkání dorazí. Nyní máme skvěle nachystaný projekt na revitalizaci parku v jednom vnitrobloku. S občany jsme se sešli ve fázi návrhové a pak již nad dvěma variantami projektu. V rámci diskuse se podařilo i vyjednat otevření parku ze strany pedagogické fakulty. Z výsledku mám obrovskou radost. Doufám, že tento park se nám podaří zrevitalizovat, protože se jedná o jedinou větší plochu zeleně na starém Brně.
Stejně tak si vážím úzké spolupráce s vysokoškolskými studenty. Studenti z FSS nám několikrát zpracovávali průzkum veřejného mínění k tématům, která pro nás byla důležitá, například spokojenost s fungováním tržitě po jeho rekonstrukci. S lidmi z kabinetu informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity jsme domluvili spolupráci na dvoudenním workshopu. Jeho tématem bylo právě hledání zjednodušení administrativního procesu povolování restauračních zahrádek. Tohoto workshopu se zúčastnila řada zajímavých odborníků, kteří přišli s podnětnými nápady. Jedinci pak přicházejí s originálními nápady, které se následně snažíme realizovat, např. umístění šachových stolků do parků atp.
Jste/byla jste aktivní v občanské sféře i mimo Vaši politickou funkci?
Ano, zejména v letech, kdy jsem profesionálně v politice nepůsobila. Jsem přesvědčena, že řada témat je řešitelná politickou cestou. Jiná musí tlačit občanská společnost, protože k nim uvnitř stran nemusí být z různých důvodů potřebná politická vůle. Myslím, že pěkným příkladem je schválení registru smluv, které by nejspíš, nebýt tlaku zespodu, nebylo ještě dnes schváleno.Čeho byste chtěla v politice ještě dosáhnout?
Momentálně máme před sebou zavedení systému rezidentního parkování na Brně-střed. To bude pro chování lidí jednoznačně největší změnou, kterou za poslední roky prošli či projdou. Z toho důvodu chci jednotlivé lokality projednat s občany zde bydlícími tak, aby jejich připomínky a podněty mohly být v projektech zohledněny. Zároveň doufám, že rezidentní parkování přispěje k tomu, aby naše městská část byla příjemnějším místem pro život, protože ulice k dlouhodobému parkování přestanou využívat lidé, kteří zde nemají trvalé bydliště.Velkým tématem do budoucna jsou klimatické změny a zejména letní teploty, které – jak říkávám - města víc a vícrozpalují do ruda. Pokud se nebudeme snažit hledat řešení, která budou napomáhat snížení teploty, tak v nich v létě nevydržíme. Jedním z řešení může být důslednější ochrana zeleně - když někde ubereme, musíme jí někde přidat, nebo výsadba stromů. Velkým tématem je hledání míst, kam se zeleň na první pohled nevejde. Na druhý pohled najednou zjistíte, že zde jde ozelenit sloup nebo fasáda domu a i ulice na pohled bez šance pro zeleň se zazelená.
Podle čeho jste si vybírala politickou stranu či hnutí, ve které/m jste politicky aktivní?
Vzhledem k tomu, že již na střední škole jsem jezdila na brigády s Hnutím Brontosaurus a jako vysokou školu jsem vystudovala Přírodovědeckou fakultu (obor ochrana žp), bylo jasné, že se vždy budu pohybovat v prostředí, které témata životního prostředí řeší. Vstup do Strany zelených pro mě tedy byl logickým krokem. A to – zdůrazňuji – nikoliv jen proto, že jiné strany u nás životní prostředí prakticky neřeší. Strana zelených je nadto konzistentní v názorech na otevřenou státní správu a podporu neziskového sektoru, což i já považuji za zásadní. Podíváte-li se na kteréhokoliv politika či političku SZ, vždy svou práci staví právě na těchto tématech. Udržitelný rozvoj měst, podpora šetrných způsobů dopravy a energetická efektivita jsou jen další body, které považuji za zásadní a bohužel je neřeší ani „tradiční“ strany, ani nová hnutí. Důležitá je pro mě i dobrá atmosféra uvnitř strany a spolupráce s kolegy, která je zejména zde v Brně na velmi dobré úrovni.Máte nějaký politický sen?
Nedávno mi nějaký kamarád říkal, “pak můžeš jít na nějaké ministerstvo”, a celkem spontánně jsem mu řekla, že bych o to nejspíš nestála. Baví mě práce, kterou dělám, konkrétní věci, které můžu vidět a na které si můžu sáhnout. To je asi i tím, co mě v politice nejvíce baví, určitý pel mel konkrétních maličkostí pro lidi a zároveň nastavování věci koncepčních. Zároveň připouštím, že těch věcí je pak hodně a že mám někdy problém v tom množství řešených témat si udržet nit.A politický vzor?
Velmi jsem si vážila a často vzpomenu Josefa Vavrouška, který byl prvním federálním ministrem životního prostředí. Byl to člověk s velkým rozhledem, odborně i komunikačně velmi zdatný. Měl vzácnou vlastnost lidi propojovat - když jste se s ním setkali, měli jste pocit, že ho vlastně znáte odjakživa. Jsem přesvědčena, že politik jeho formátu nám dodnes chybí. Pro odvahu říkat břitce i nepopulární věci si velmi vážím Magdaleny Vášáryové a inspirací pro mě je i současný slovenský prezident. Vynechat nemůžu ani Václava Havla. Nedávno jsem dočetla knihu Portréty odvahy od J.F. Kennedyho, kde sepsal příběhy několika senátorů z historie USA. Tito lidé, senátoři z různých období historie spojených národů, zástupci různých stran, projevili v určitých chvílích odvahu, když se svým rozhodnutím postavili proti vůli své strany, svých voličů či přátel z důvodu svého přesvědčení k nabízenému řešení. Řada z nich na to doplatila, málokdo z nich byl znovu zvolený, někteří umřeli téměř zapomenuti. V době před hlasováním byli vystaveni náročnému lobbingu a kampaním. Pro mě se jedná o důležitý vzkaz dnešní době, kdy se velká část politiků ve svých názorech opírá o průzkumy veřejného mínění, místo aby přesvědčovali voliče o řešeních, která nemusí být populární, ale jsou potřebná.
Co si myslíte o situaci žen v české politice (popř. o tom, jak by se měla řešit)?
Je mi blízké zipové pravidlo strany Zelených, které říká, že v každé trojici po sobě jdoucích kandidátů musí být alespoň jeden zástupce opačného pohlaví. Nejsem člověk, který by za každou cenu prosazoval sám sebe a nebýt systému zipu, tak bych asi neměla možnost tak brzy získat zkušenosti s politikou a nemohla bych dnes dělat práci, kterou dělám.
Co je podle Vás politika?
Pokud není možné najít či vyjednat řešení, které považuji za nejlepší, tak je politikou právě nalezení řešení, které ještě dává smysl.
