www.padesatprocent.cz › Monika Klimentová: Ženy v komunální politice

Monika Klimentová: Ženy v komunální politice

Genderová analýza současného zastoupení žen v orgánech statutárních měst a Prahy, hl.m. a kandidátních listin vybraných politických stran v komunálních volbách 2006 do samosprávných orgánu statutárních měst a Prahy, hl.m.

Statutární město

Statutární město je v Česku a Rakousku město, jehož správa je organizována podle základní městské vyhlášky, nazývané statut města. Zákon o obcích, např. úplné znění zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), dle zákona č. 2/2003 Sb., z 13. ledna 2003, uvádí taxativní výčet statutárních měst.

Počet statutárních měst se v historii postupně zvyšoval (1990, 2000, 2003), naposledy 1.července 2006, kdy se k existujícím 19 přidala další 4 města. Dnes tedy mezi 23 statutárních měst řadíme Kladno, Mladou Boleslav, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Most, Chomutov, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlavu, Brno, Přerov, Olomouc, Zlín, Opavu, Ostravu, Frýdek-Místek, Karvinou a Havířov. De facto je statutárním městem i Praha, třebaže se tak oficiálně neoznačuje.

Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. V předkládané analýze nás zajímalo, jaké je zastoupení žen v zastupitelstvu statutárního města a v radě města; zjišťovaly jsme ovšem také zda a jak často se ženy vyskytují na primátorských pozicích a postech jejich náměstkyň a náměstků.

Celkový počet členek a členů zastupitelstva se mezi jednotlivými statutárními městy liší v závislosti na velikosti jejich populace. Počet zastupitelek a zastupitelů se pohybuje od 25 (v Děčíně) po 55 (v Brně a Ostravě), pražské zastupitelstvo má 70 členek a členů. Průměrné zastoupení žen v zastupitelstvech českých statutárních měst je něco málo přes 16 %, ani v těchto orgánech tedy ani zdaleka nedosahuje potřebných 30 %. Nejvíce se této hranici blíží Liberec, kde ženy tvoří více než 28 % zastupitelstva. Dvacetiprocentní zastoupení žen v tomto orgánu dosáhly ještě Přerov (22,9 %), Kladno (21,2 %) a Karlovy Vary (21,1 %). Méně než 10 % členek má naopak plzeňské (8,5 %) a opavské zastupitelstvo (8,9 %).


Rada města je orgán, jehož členové a členky jsou voleni/voleny zastupitelstvem města, zvolení/né radní prochází proto dalším kolem výběru. Také proto je zastoupení žen v těchto orgánech než zastoupení mužů. Průměrný podíl žen v tomto orgánu činí pouhých 13 %. Třicetiprocentní hranice je dosaženo pouze v liberecké městské radě (ženy tvoří 30 %). O něco méně, stále ovšem viditelně více než ve zbytku měst, jsou ženy přítomny v radě města Havířova (27,3). Žádnou ženu radní bychom přitom nenašly v hned čtyřech statutárních městech - Teplicích, Děčíně, Opavě a Ostravě. Situace je velmi špatná také v radě hlavního města Prahy, kde zasedá pouze jedna žena!

Z uvedeného vyplývá, že ani na primátorských pozicích pravděpodobně nenajdeme příliš mnoho žen. Příklady existují pouze 3 - primátorka Ing., Mgr. Ivana Řápková v Chomutově, Ing. Eva Richtrová ve Frýdku-Místku a PaedDr. Milada Halíková v Havířově. Podobně situace vypadá také na pozicích náměstků a náměstkyň. Nejlepšího výsledku v tomto ohledu dosahuje opět Liberec, kde 3 ze 4 osob na této pozici jsou ženy; v Mostě ženy obsadily 2 z celkem 3 pozic. Žádnou náměstkyni naopak nenajdeme ve 12 statutárních městech, mezi něž patří také 3 největší česká města - Praha, Brno a Ostrava.

Nedá se přitom říci, že by nekandidoval dostatek žen. Ve volbách v roce 2002 bylo na kandidátních listinách sledovaných politických stran (ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, SZ a SNK ED) tehdejších 19 statutárních měst a Prahy v průměru 29,6 % nominovaných žen, v letošních volbách se toto číslo ještě mírně zvýšilo na necelých 31 %. Nejvyšší podíl žen přitom z celkového počtu kandidátů kandiduje ve velkých městech jako je Praha (37,1 %), Liberec (35,4 %) a Olomouc (35,1 %). Relativně nejméně žen naopak kandiduje v říjnových volbách do městských zastupitelstev Českých Budějovic (21,5 %) a Pardubic (26,6 %).

Průměrně nejmenší zastoupení žen vykazují kandidátní listiny Občanské demokratické strany, která z celkového počtu kandidátů a kandidátek do zastupitelstva statutárních měst a Prahy nominovala průměrně pouze necelých 21 % žen, což je ještě o 2 % méně než v předešlých komunálních volbách. Relativně nejméně žen se nachází na kandidátních listině ODS ve volbách do zastupitelstva statutárního města Plzně, výrazně méně, než je už tak nízký průměr ODS, ovšem vykazuje také nominace žen v Praze, Českých Budějovicích, Karlových Varech, Mladé Boleslavi, Opavě a Frýdku-Místku (kolem 15 %). Relativně nejvíce kandidátek ODS (35,1 %) naopak najdou voliči na seznamech ve volbách do zastupitelstva Ústí nad Labem, ani tam ovšem příliš nepřevyšuje celkový průměr za všechny sledované politické strany. Hranici 30 % zastoupení splňuje už jen kandidátní listina ODS do zastupitelského orgánu Hradce Králové, kde byl zároveň zaznamenán největší nárůst zastoupení žen mezi kandidujícími. Takových měst je ovšem v případě ODS spíše málo, když ve více než polovině sledovaných měst došlo k poklesu relativního počtu aspirantek na kandidátních listinách této strany.

K velmi mírnému, méně než 1%, relativnímu navýšení zastoupení žen na kandidátních listinách došlo v případě druhé velké parlamentní strany – ČSSD. Průměrně tvoří ženy čtvrtinu nominovaných. Relativně nejméně žen je přitom nominováno v Karlových Varech (15,8 %) (podobně jako u ODS) a také v Ústí nad Labem (16,2) (na rozdíl od ODS). Nejvíce žen naopak strana nominovala v Liberci, kde ženy tvoří téměř 36 % kandidujících. 30% reprezentaci žen na kandidátních listinách strana splnila také v dalších 3 městech - Hradci Králové, Českých Budějovicích a Chomutově. Většinou poměrně výrazný pokles ukazatele (kolem 18 %), ovšem v méně případech než u ODS, byl zaznamenán v Kladně, Karlových Varech a Mostu. Relativně nejvíce nominovaných žen přitom přibylo na kandidátních listinách do zastupitelstva Liberce (15,4 %).

K více než 2% nárůstu průměrného zastoupení žen mezi kandidujícími došlo za KSČM. U této parlamentní strany tvoří kandidátky více než kritických 30 %, podle jednotlivých měst je tato hranice překročena dokonce ve 14 případech. Nejmenší procento nominovaných žen je v Plzni (19,1) a Ostravě (20 %). Více než polovinu kandidujících do zastupitelstva statutárního města tvoří ženy v Olomouci, přes 40 % dosahují také ve Zlíně, Mladé Boleslavi a Pardubicích. V posledně jmenovaném městě navíc došlo oproti roku 2002 k největšímu nárůstu, který činí více než 30 %. Také v Olomouci a Mladé Boleslavi bylo z tohoto pohledu zaznamenáno zlepšení - u obou kolem 15 %. Změna v paritě nominovaných se ovšem projevila také v případě negativně hodnocené Plzně, kde KSČM letos nominovala o 15 % méně žen než v minulých volbách.

K mírnému relativnímu poklesu z 35 % na 32 % nominovaných aspirantek došlo za stranu KDU-ČSL, i když toto hodnocení může být do jisté míry ovlivněno obtížným posuzováním menší strany, která často (a nekonzistentně) kandiduje v rámci koalic. Křesťanští demokraté i přesto ve velké většině sledovaných měst nominují své kandidáty a kandidátky sami za sebe, případně spíše dominují utvořené koalici. Ostatní případy (koalice více stran) nebyly z důvodu zkreslení hodnoceny. Relativně nejvíce žen strana nominovala ve volbách do kladenského zastupitelstva, kde kandidátky tvoří více než 60 %. Také v rámci koalice s US-DEU v Ústí nad Labem ženy v letošních komunálních volbách do orgánu tohoto statutárního města tvoří přes 51 % nominovaných. Třicetiprocentního zastoupení mají ženy také na koaličních kandidátních listinách s účastí KDU-ČSL v Děčíně a Zlíně, samostatně strana zapsala ženy na seznamy kandidujících z více než 30 % také v Mladé Boleslavi (42,4 %), Pardubicích (41 %), Opavě (33,3 %), Karviné (46,4 %) a Havířově (39,5 %). V téměř všech městech přitom strana zvýšila procento nominovaných žen, nejvíce v Karviné, v rámci koalice pak v Ústí nad Labem.

Strana zelených je malou, v parlamentu nově zastoupenou stranou, která v roce 2002 kandidovala jen ve 12 z námi sledovaných měst. Letos ovšem její kandidátky a kandidáty budou moci voličky a voliči podpořit ve všech 23 statutárních městech a Praze! Také číslo vyjadřující procentuální podíl žen na celkovém počtu nominovaných se výrazně zvýšilo a to z 32,8 na 43,2 %!. Pouze ve jednom případě, Pardubicích, přitom ženy tvoří méně než 30 % kandidujících, v Přerově je podíl také nižší, strana zde ale kandiduje v koalici. Největšího zastoupení na kandidátní listině Strany zelených ženy dosáhly v Mostě a Mladé Boleslavi. Strana zelených navíc jako jediná nominovala z více než 30 % ženy také v Praze, kde ženy tvoří více než 45 % kandidujících. Z výjimkou jednoho města (Ostravy) došlo všude (sledujeme pouze města, ve kterých strana postavila své kandidátky a kandidáty také v roce 2002) ke zvýšení relativního zastoupení žen na kandidátních listinách strany, nejvíce v Teplicích a Hradci Králové.

Zajímaly nás ovšem nejen relativní počty žen na celých kandidátních listinách, podobně jako v červnových volbách do Poslanecké sněmovny jsem se blíže podívaly na postavení žen vrámci pořadí nominovaných utvořeného jednotlivými politickými stranami. Opět jsme posuzovaly počet žen v první pětce, resp. desítce nominovaných, tedy místech nejlépe volitelných.

Jednoznačně nejhůře z tohoto pohledu vychází hodnocení kandidátních listin, resp. pozice žen na nich, u ODS. Procentuální podíl nominovaných žen v první desítce, resp. pětce je v porovnání vrámci skupiny pěti největších politických stran viditelně podprůměrný. Z celkových 24 posuzovaných seznamů kandidujících najdeme 4 případy bez jediné kandidátky na prvních 10 místech. Kromě Prahy a Brna, jak jsme uváděly výše, se v první desítce nenachází žena ani na seznamu pro volby do zastupitelstva Mostu a Ústí nad Labem. Žádnou nominovanou ženu v prvních pěti na kandidátní listině nenajdeme dokonce v 11 sledovaných městech. Jedinou kandidátku v první desítce nominovala ODS na listinách pro 8 z 24 sledovaných jednotek! Navíc počet žen mezi prvními deseti kandidátkami a kandidáty ani v jednom případě nepřekročil číslo 3! Takováto situace přitom nastala i přes oproti roku 2002 poměrně výrazný nárůst podílu žen kandidujících za ODS, který celkově činí 2 %. Jejich počet vzrostl také v rámci první pětky, resp. Desítky nominovaných. Oproti minulým volbám do obecních zastupitelstev se ocitly ženy také, a to celkem třikrát, na prvních vedoucích místech kandidátních listin - v Chomutově, Zlíně a Přerově.

Také obrázek postavení žen na kandidátních listinách druhé silné strany ČSSD nevypadá příliš povzbudivě. V Kladně nebyla v první desítce nominována žádná žena, v dalších 7 najdeme mezi prvními 10 kandidujícími pouhou 1 zástupkyni. V těchto případech navíc ženy kandidátky obsadily, až na dva případy, místo ve druhé polovině desítky. Genderově nejvyrovnaněji se jeví snad jen sestavení listiny kandidátů (nebo alespoň prvních 10 hodnocených míst) v případě Mladé Boleslavi (kandidátky obsadila 2.,4., 8. a 10. místo). V porovnání se situací na kandidátních listinách ostatních parlamentních stran jsou nicméně podíly žen na prvních deseti resp. pěti místech pod průměrem. Zatímco totiž celkový počet žen na kandidátkách do zastupitelstev sledovaných měst vzrostl, mezi prvními deseti, resp. Pěti nominovanými kandidátek naopak o přibližně 2 % ubylo.

KSČM nesestavila ve volbách do zastupitelstev sledovaných měst žádné pořadí kandidátů a kandidátek, kde by v první desítce chyběla žena. V dalších osmi městech sice první desítka nominovaných obsahuje pouze jednou ženské jméno, ve většině ale alespoň zapsáno mezi prvních pět kandidujících. V pěti případech, Karviná, Zlín, Jihlava, Ústí nad Labem a Karlovy Vary, je listina kandidátů sestavena víceméně genderově vyrovnaně. Na kandidátních listinách do zastupitelstev sledovaných statutárních měst a Prahy celkově, ale také v horní desítce, resp. Pětce, v případě KSČM žen jednoznačně přibylo - celkově o 1,5 %, v první desítce stejně jako první pětce je možné zaznamenat dokonce 5% nárůst.

Jediná kandidátní listina KDU-ČSL do zastupitelstva Českých Budějovic neobsahuje mezi prvními 10 nominovanými žádnou ženu. V dalších 5 je žena v první desítce zastoupena pouze jednou. Strana naopak do městského zastupitelstva Kladna nominovala v první desítce hned 8 žen. Ačkoliv je toto pořadí ženám velmi lichotící, nejedná se o sestavení genderově vyrovnané, ačkoliv z poněkud neobvyklého důvodu. Kromě tohoto případu, je v první desítce kandidátů a kandidátek KDU-ČSL zapsáno nejvíce žen v na seznamu pro Pardubické zastupitelstvo. Celkově ženy tvoří o necelých 5 % větší část něž ve volbách 2002, jejich pozice v první desítkách kandidátních listin se ale příliš nezměnil.

Tradičně nejpozitivněji vychází v našich analýzách hodnocení Strany zelených, nebude tomu jinak ani nyní. Kandidátní listiny v případě Prahy, Brna a Liberce jsou vzory zipově tvořeného seznamu kandidátů, genderově vyrovnaně byli v první desítce postaveni také kandidující do dalších 8 zastupitelstev - Kladna, Mladé Boleslavi, Českých Budějovic, Teplic, Ústí nad Labem, Jihlavy, Hradce Králové a Zlína. Ačkoliv také u Strany zelených najdeme ve skupině sledovaných měst kandidátní listiny, na kterých je pozice žen méně příznivá, mezi prvními 10 nominovanými najdeme vždy alespoň dvě. V prvních pětce chybí kandidátka v Plzni a Přerově. Významné zlepšení pozice kandidujících žen (jak jejich celkového počtu, tak vrámci první desítky, resp. pětky) dokládá pozitivní dopady zavedení kvót, které strana poprvé uplatnila již při červnových volbách do PSP ČR. Na druhou stranu je nutné podotknout, že zastoupení žen na pozici leaderů listin stále ještě není o mnoho lepší než v případě politických rivalů - ženy jsou v čele pouhých 4 kandidátních listin, Prahy, Liberce, Teplic a Brna. Celkově ale také vrámci předních volitelných míst jsou ve srovnání s ostatními hodnocenými politickými stranami počty kandidátek několikrát vyšší, největší rozdíly jsou znatelné v případě kandidátních listin do zastupitelstev velkých měst, jako je Praha nebo Brno.


Sledované skupina statutárních měst je vnitřně velmi variabilní, zahrnuje Prahu s milionem obyvatel, na druhé straně ale také Mladou Boleslav, kde žije jen něco málo přes 40 tisíc lidí. Ze získaných hodnot nevyplývá jasná závislost zastoupení žen v samosprávných orgánech nebo kandidátních listinách, vyplouvá ovšem na povrch zřetelný rozdíl mezi čtyřmi nevětšími městy a zbytkem studovaných měst. Právě situace v největších městech ČR je, jak z hlediska zastoupení žen v zastupitelstvu tak na kandidátních listinách ve volbách do nich, nejsmutnější.

V pražském 70-ti členném zastupitelstvu najdeme 8 žen, v radě je z 11 radních pouhá jedna žena. Jak bude situace vypadat po říjnových volbách není jisté, naději dává fakt, že podíl kandidátek na celkovém počtu kandidujících se zvýšil hned o 10 % (tvoří 37 %). Podíváme-li se ovšem na kandidátní listiny jednotlivých politických stran, zjistíme, že tento trend neplatí pro největší strany. ODS nominovala relativně méně žen než v minulých volbách (letos tvoří ženy 15,7 % kandidujících), v první desítce navíc úplně chybí! Nejlépe postavená kandidátka Hana Žižková obsadila 11. místo. Na kandidátní listině ČSSD tvoří ženy pětinu kandidátů a kandidátek, JUDr. Petra Buzková je první ženou na seznamu nominovaných, když obsadila 2.místo na kandidátní listině. KSČM nominovalo ve volbách do největšího českého městského zastupitelstva o něco málo více žen než v minulých komunálních volbách, jejich podíl se blíží 30 %. V první desítce najdeme kandidátku nejlépe na 5. (Mgr. Marta Semelová), dále na 7. a 8. místě. Celkově podobně vyznívá situace na kandidátních listinách KDU-ČSL, mezi prvními deseti kandidáty je však nominovaná pouze jedna žena Zuzana Jelenová na 4.místě). Strana zelených uplatnila při sestavování pražské kandidátní listiny zipové pravidlo, což se projevilo v nominaci 5 žen v prvních desítce, navíc s Mgr. Petrou Kulínskou na jejím vrcholu. Ženy navíc tvoří 45,7 % kandidujících. Také Evropští demokraté postavili do čela pražské kandidátní listiny ženu - RNDr. Janu Ryšlinkovou. Na 2. místě následuje Markéta Reedová, ženy jsou dále nominovány na 6. a 10. místě.

Z hlediska hned několika ukazatelů se jeví jako nejhorší situace v Plzni. Ze 47 zastupitelek a zastupitelů jsou pouhé 4 ženy, v Radě zasedá pouhá jedna z nich. Celkový podíl kandidátek dokonce oproti roku 2002 klesl o více než 5 % na 21,5 %. Průměrný podíl žen na kandidátních listinách třech největších stran je ze všech sledovaných měst v případě západočeské metropole nejnižší, činí pouhých 19,8 %. ODS dokonce ze všech kandidátů a kandidátek nominovala pouze necelých 13 % žen. První desítka kandidátní listiny ČSSD pro volby do plzeňského zastupitelstva obsahuje navíc pouhé jedno ženské jméno a to až na 10. místě. Podíl kandidujících žen za KSČM v případě Plzně klesl o 15 % a dokonce ani Strana zelených kandidující v koalici komunálních volbách do městského zastupitelstva Plzně příliš žen nenabízí. Na prvních pěti místech kandidátních listin pěti nejsilnějších politických stran navíc najdeme celkově pouhé 4 ženy!

V Brně a Ostravě zasedá v 55-ti členném samosprávném orgánu pouhých 9 žen, v Brně byly dvě z nich zvoleny radními, v Ostravě žena v městské radě chybí. Ačkoliv za všechny politické strany kandiduje v letošních volbách více žen než před 4 lety, v obou případech se na tomto růstu příliš nepodílí největší politické strany, z nichž některé naopak snížily podíl kandidujících žen ve svých řadách - u Brna na listině KSČM, v Ostravě KSČM a výrazný pokles postihl také kandidátky na seznamu ODS.


Z argumentů mnoha politických představitelů ale také postojů z výsledků veřejného mínění by se mohlo zdát, že situace ohledně zastoupení žen je v komunální politice nadějnější než ve vrcholové úrovni. Z výsledků naší analýzy bohužel vyplývá, že ani na úrovni statutárních měst nemají ženy dostatečné zastoupení. Také závěry, které vychází z hodnocení kandidátních listin, nenaznačují, že by se situace po říjnových volbách měla výrazně zlepšit.

Autorka: Monika Klimentová, o.s.Fórum 50%, 19.10.2006


Sdílejte s přáteli

Newsletter

Získejte aktuální informace o dění ve světě politiky a o akcích Fóra 50 %.

Kurzy a služby

Objednejte si naše kurzy, facilitaci, konzultace či genderovou expertízu.

Chci podpořit fórum 50 %

Sami si zvolte variantu Vaší podpory. Děkujeme!

Kalendář akcí

březen 52024
březen 122024
březen 142024
březen 192024

Města a obce pro všechny

diskusní setkání