V posledních letech se zájem o genderovou problematiku odrazil také ve studiu mezinárodní migrace. Kromě odborné veřejnosti si rozdílných dopadů migračních procesů na ženy a muže všímají také nadnárodní a národní nevládní organizace (např. Mezinárodní organizace pro migraci, Úřad vysokého komisaře Spojených národu pro uprchlíky, u nás např. Evropská kontaktní skupina).
Jedna z prvních prací feministických geografů a geografek byla kniha "Feminismus a geografie" od Gilliam Rose. Obecně vyjadřuje to, co je podstatou také feministické kritiky studia migrace. První vlna této kritiky (od 60. let) se totiž týkala především zevšeobecňování výsledků výzkumů na základě dat sebraných od "naturalizovaných, bílých, maskulinních, městských, heterosexuálních jedinců". Ženy migrantky byly přitom považovány za pasivní aktérky migračních proudů, které pouze následovaly své manžely či otce. Teprve od koncem 70. let začaly být migrující ženy reflektovány jako samostatně se rozhodující a migrační pohyb realizující subjekty. Postupně proto byly sledovány také jedinečné zážitky migrujících žen.
S rozvojem feministické teorie během 80. a 90. let se pozornost obrací na pojem gender. Ten je nadále vnímán jako jeden z rozhodujících faktorů ovlivňující migraci a procesy s ní spojené jako např. přizpůsobení se nové zemi, udržení kontaktů s rodnou zemí, ale také pravděpodobnost návratu. Protože navíc gender není biologicky dán, ale je určen kulturou společnosti ve vztahu k pohlaví, při srovnání různých společností je patrné, že být mužem či ženou neznamená totéž. Jak uvádí Scott (1986), gender je také jeden z nejtrvalejších způsobů, jakým jsou označovány a udržovány vztahy mocenské nerovnováhy ve společnosti (Scott, 1986).
Ačkoliv pochopení genderové otázky jako čistě ženské problematiky není správné (není vlastně genderově sensitivní), byla to právě tzv. "feminizace" mezinárodní migrace, která upozornila na potřebu citlivějšího nahlížení na migrační pohyby z hlediska genderu. Procentuální podíl žen ze všech migrujících (trvalých i dočasných) od konce druhé světové války roste a dnes podle některých autorů a autorek tvoří dokonce víc než polovinu (Zlotnik, 1998). V USA tvořily ženy v roce 1998 53,5 % nově přijatých imigrantů a imigrantek (Oishi, N. 2002).
Současný přínos feministických autorů a autorek v oblasti studia migrace je především v aplikaci inovativních teoretických přístupů. Z pohledu postsocialistických zemí je zajímavé feministické chápání migračních procesů (typů, směrů) v souvislostech mocenských vztahů ale také např. z hlediska důsledků ekonomické globalizace a to zvláště po roce 1989. Příkladem takové studie může být: Anguelia Zueva (2005): Gendered experiences in migration from Russia to Hungary in the 1990s. www.migrationonline.cz, Multicultural Center Prague, October 2005.
Nejnovějším trendem, který přináší feministická kritika, je zkoumání souvislostí mezi migrací a dalšími charakteristikami "rozdílnosti", typicky např. rasa, etnický původ, vzdělanost, sexuální orientace apod. Viz např.: Maram Hallak, M. a Quina, K. (2004): In the Shadows of the Twin Towers: Muslim Immigrant Women's Voices Emerge, Sex Roles, Vol. 51, Nos. 5/6, September 2004.
Významným objektem feministické kritiky se stala také tzv. "politics of scale", neboli účelné vymezení, v rámci kterého dochází k vytváření socio-prostorových uspořádání a diskursů. Dle neo-klasického přístupu studia migrace se např. národní stát považuje za objektivní kategorii a národní ekonomické podmínky jako klíčové faktory mezinárodní migrace. Feministický přístup ale takový postoj kritizuje a ptá se např. "čí stát?" (Silvey, 2004). Také pojetí rodiny jako jednotky pro studium migrace je v poslední době pod vlivem feministické teorie měněno. Rozhodnutí migrovat již není nadále považováno za jednoduše dosažitelný rodinný konsensus. Rodina je naopak stále více vnímána jako prostředí, kde probíhá neustálé vyjednávání, konflikt až násilí (Silvey, 2004; Szczepanikova, 2004). Tyto procesy jsou navíc migrací ovlivněny a upoutaly pozornost mnohých autorů a autorek: Smits J., Mulder C. H.a Hooimeijer, P. (2003): Changing Gender Roles, Shifting Power Balance and Long-distance Migration of Couples. Urban Studies, Vol. 40, No. 3, 603-613, 2003; Hyman, I, Forte, T., Du Mont, J., Romans, S. and Cohen, M. M. (2006): The Association Between Length of Stay in Canada and Intimate Partner Violence Among Immigrant Women. American Journal of Public Heaith, Vol 96, No. 4.
V poslední době se stalo velmi "sexy" soustředit se ve studiích migrace na migrující ženy. S nárůstem jejich zapojení do migračních proudů se také zvýšila míra jejich zneužívání, navíc jsou skupinou migrujících na nižších pozicích profesní hierarchie (Oishi, 2002). V současnosti ovšem několik autorů upozorňuje na to, že kategorii genderu je třeba chápat více jako vztahovou, a že je tedy klíčové zaměřit se zkušenosti migrujících žen i mužů. Jak uvádí Alice Szczepanikova (2004), těžko lze pochopit zkušenosti a problémy migrující ženy bez toho, abychom věnovali pozornost migrujícím mužům v jejich nejbližším okolí. To je zásadní také v praktickém řešení. Ženy jsou sice genderově zranitelnjší skupinou, mohou ale zároveň často využívat specifických zdrojů zaměřených na pomoc imigrantkám. Je ovšem obtížné dosáhnout očekávaného zlepšení situace imigrujících pouze prostřednictvím strategií zaměřených na ženy (Szczepanikova, 2004).
Literatura:
- Oishi, N. (2002): Gender and Migration: An Integrative Approach. The Centre for Comparative Immigration Studies, University of California, San Diego.
- Szczepanikova, A. (2004): Gender a mezinárodní migrace: úvod do problematiky. Studie pro www.migraceonline.cz, Multikulturní centrum Praha.
- Boyd, M. a Grieco, E. (2003): Women and Migration: Incorporating gender into international migration theory.
- http://www.migrationinformation.org/Feature/display.cfm?id=106, 30.1.2007.
- Silvey, R. (2004): Power, difference and mobility: feminist advances in migration studies. Progress in Human Geography, 28, 4 (2004), pp. 490 - 506.
- Zlotnik, H. (1998): International Migration 1965 - 1996: An Overview," Population and Development Review, Vol. 24 (2), pp. 429 - 468.
- Scott, J. (1986): Gender: A useful category of historical analyses. American Historical Review, 91, pp. 1053 - 1075.
Autorka: Monika Klimentová, Fórum 50 %, 30.1.2007
