Mohou ženy ve vedení ovlivnit míru korupce? To bylo téma debatního pikniku, který ve čtvrtek 23. 8. 2012 ve Viničním Altánu Havlíčkových sadů, pod záštitou starostky místní části Praha 2 a poslankyně Mgr. Jany Černochové pořádalo Fórum 50 %.
I když se mnohým může zdát takové spojení irelevantní, narůstající počet výzkumů celé řady akademických pracovišť či nevládních organizací na toto téma naznačuje opak. Ředitelka organizace Fóra 50 % Jana Smiggels Kavková na začátku představila výsledky některých těchto analýz, které potvrdily závislost nižší míry korupce a vysokého zapojení žen do politiky či obecně na pracovním trhu. Tuto vazbu potvrzují také statistiky: počet mužů páchající hospodářskou (a jinou) trestnou činnost je několikanásobně vyšší než počet žen.
Znamenají výsledky těchto studií, že ženy jsou těžko zkorumpovatelné a že tedy jejich vyšší zapojení je cestou řešení problému korupce třeba také v České republice? Nebo se ženy vyskytují na vysokých pozicích ve veřejné politice v zemích, kde je politická kultura natolik kultivovaná, že ani korupce nepředstavuje významnější problém? V úvodu tak byla nastolena celá řada otázek, na které se postupně pokusila odpovědět většina zúčastněných.
První z nich, Karel Janeček, zakladatel Fondu proti korupci, jednoznačně podpořil souvislost vyššího zastoupení žen ve vysokých pozicích s nižší mírou korupce a nabídl zajímavé vysvětlení prostřednictvím jevu tzv. korporátní psychopatie. Její výskyt je na vysokých obchodních i politických pozicích významně vyšší než v běžné populaci, přičemž silně převažují muži. Redaktorka Českého rozhlasu Jana Šmídová pak rozšířila úvahy o dopad více než 40 let totality na českou společnost a její ochotu ke korupčnímu chování. Nepřímo tak narazila na téma politické kultury a nezájmu české veřejnosti o věci veřejné, důležitého problému současného Česka, který velmi úzce problém korupce a její tolerance provází.
Zajímavý pohled na celou záležitost poskytl účastník dánského původu s několikaletou zkušeností ve vedení velké firmy v ČR. Podle jeho názoru je hlavním problémem status, který má u nás samotné povolání politika/čky. Zatímco ve Skandinávii je totiž tato profese vnímána jako pocta služby veřejnosti, v českém prostředí je vnímána jako výnosný post nevyžadující odborné znalosti.
Další příspěvky, které se snažily nabídnout vysvětlení menšího počtu žen mezi obviněnými z hospodářských trestních činů, narážely na převažující rysy v chování žen, jako je solidarita, smysl pro fair play, udržitelnost nebo důraz na zachování dobré pověsti. Ženy se podle úvah některých snaží vychovat svoje děti k co nejlepším hodnotám a to především tím, že jim samy budou dobrým příkladem. Zajímavá diskuse se pak rozvinula okolo ochoty podstupovat riziko. Někdo považuje nižší ochotu žen riskovat za jeden z hlavních důvodů jejich nižší korupční aktivity. Odvahu riskovat na druhou stranu ženy neváhají využít při nahlašování případů korupce, jak konec konců ukázaly kauzy u počátku dodnes trvající finanční krize v USA. Mezi tzv. whistle blowers, tedy nahlašovateli korupce, ženy převládají.
O aktuálnosti tématu svědčí i to, že se mu po diskuzi dostalo poměrně velké pozornosti českých médií.
Autorka: Monika Klimentová