Téměř čtvrtinu (23 %) všech starostů a starostek tvoří ženy, nejvíce jich ale najdeme v nejmenších obcích. Ani mnoholeté zkušenosti z komunální úrovně ženám neotevírají dveře do vyšší politiky.
Fórum 50 % před nedávnem zveřejnilo analýzu zastoupení žen ve vedení obcí – na pozicích starostek a radních (ve statutárních městech). Jednalo se o vůbec první komplexní studii, která pokryla celé území ČR, na výsledky jsem proto byla velmi zvědavá.
Úroveň místních samospráv je v české politice dlouhodobě jedinou, kde se trvale zvyšuje zastoupení žen mezi nominovanými i mezi zvolenými zastupitelkami. Počet zastupitelek vzrostl od roku 1994 více než 1,5 krát, po volbách v roce 2014 jich působí ve městech a obcích 27 %.
Je to dáno jednak tím, že komunální politika je ženám bližší – je jednodušší sladit rodinný život s funkcí, kterou ženy vykonávají v místě svého bydliště, zároveň jsou zde vidět i konkrétní výsledky a politická práce tak „dává smysl“. Velkou roli však hraje i to, že v komunále působí různá místní politická uskupení a mnoho žen jde do voleb jako nezávislé kandidátky. Politické strany (až na čestné výjimky) jsou pro ženy totiž tou největší překážkou v kariéře…
Pozitivní je, že na pozicích starostek či primátorek působí žen téměř čtvrtina – 23 %. Tím však dobré zprávy končí. Jednak číslo samo o sobě nijak oslnivé není –za relativně vysoké jej můžeme považovat jen díky tomu, že na jiných úrovních politiky je situace ještě horší.
Ani na komunální úrovni však ještě nebyla dosažena minimální 30% kritická hranice, kterou je nutné překročit, aby určitá menšina mohla efektivně hájit své potřeby a zájmy a nebyla„převálcována“ většinou. Na akci Fóra 50 % nám například starostka z jižních Čech líčila, jak těžké bylo prosadit navýšení kapacit místní školky. Aby svůj záměr prosadila, pozvala na jednání zastupitelstva místní matky, které potvrdily, že o místa je opravdu zájem. Kolegové zastupitelé tomu do té doby odmítali uvěřit a chtěli peníze investovat do místního fotbalového družstva, jak tomu bylo do té doby zvykem.
Starostky se také mnohdy setkávají s předsudky: mít ve vedení města či obce ženu pořád není v naší společnosti úplnou samozřejmostí. Jedna západočeská starostka nám vyprávěla, jak si ji v době po zvolení do funkce návštěvníci radnice pletli se sekretářkou a žádali ji, ať zavolá starostu. Zároveň platí, že nejvíce žen (24 %) najdeme tam, kde je nejméně moci a peněz, tedy na úrovni nejmenších obcí, kde je pozice starosty/starostky většinou neuvolněná a jen symbolicky finančně ohodnocená. V praxi tak o tyto funkce nebývá zrovna tlačenice, naopak v malých obcích bývá problém vůbec sestavit kandidátku a najít někoho ochotného obec spravovat.
Nejméně žen naopak najdeme na pozicích primátorek (11,5 %), v radách statutárních měst pak působí průměrně 20 % žen. Mezi jednotlivými městy přitom panují výrazné rozdíly. Vyrovnané zastoupení mají 3 z nich – Praha (45,5 %), Děčín (44,4 %) a nově i Ústí nad Labem (50 %), kde má ovšem rada momentálně jen 6 osob. Na opačném pólu stojí Mladá Boleslav a Karlovy Vary, kde v radě zasedají výhradně muži.
Zvyšující se zastoupení žen v komunální politice tedy bohužel automaticky neznamená, že se časem „samo“ zvýší jejich zastoupení i na vyšších úrovních. Koneckonců současným tempem se vyváženého zastoupení (alespoň 40 % ) na radnicích dočkáme až v roce 2066. Jak už jsem zmiňovala, ve vyšší politice navíc o umístění na kandidátní listinu často spíše než schopnosti kandidáta/kandidátky rozhodují vazby v rámci strany, kdo s kým chodí na golf či kdo sehnal straně vlivnějšího sponzora. Do jejich sestavování zasahuje i vedení stran, kde jsou v současnosti muži taktéž v drtivé převaze. Je proto velká škoda, že vláda promarnila šanci současnou nerovnováhu napravit a zamítla novelu volebního zákona, která by zajistila vyvážené zastoupení žen i mužů na kandidátních listinách.
Článek byl původně publikován 23. 9. 2015 na Dialogu HN pod názvem Ženy v ofsajdu aneb Hraje se v politice fair play?.
Analýza zastoupení žen ve vedení obcí byla uskutečněna v rámci projektu podpořeného Nadací Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
Projekt byl realizován i za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. V elektronické podobě bude ke stažení na webových stránkách, tištěná verze je k dispozici přímo ve Fóru 50 %
