Velice nás těší, že výsledky naší genderové analýzy rozpočtů vzbudily ze strany médií nadstandartní zájem. Zároveň se ani nebráníme konstruktivní kritice, neboť si uvědomujeme, že předložená analýza je pouze určitou sondou, pilotním projektem, který si žádá zpřesňování a rozšiřování na další oblasti. Tak byl ale také výzkum od začátku prezentován. Jeho hlavním cílem bylo upozornit na nevyváženost rozpočtů z hlediska genderu (což se podařilo), nikoli tvrdit, že jsme podrobně zmapovali celou problematiku.
Vůči výzkumu byly vzneseny 2 výtky. Zaznělo, že výzkum ignoruje další skupiny obyvatelstva, například lidi v seniorském věku, etnické minority, hendikepované. Není to pravda. V analýze uvádíme, že si uvědomujeme odlišné dopady rozpočtů na různé skupiny obyvatelstva (viz Adamusová a kol, 2009, s.5), opakovaně to zaznělo i během tiskové konference. Naše slova však byla (doufejme, že nikoli záměrně) vložena do úst socioložky Jiřiny Šiklové.
Zároveň nás překvapuje, že jakožto organizaci, která se zabývá rovnými příležitosmi žen a mužů, je nám vyčítáno, že se v analýze zabýváme dopady rozpočtů na ženy a muže. Osobně mi to připadá trochu úsměvné. Zajdete-li si k zubařce, také jí nebudete vyčítat, že zuby vám sice prohlédla pečlivě, ale na uši se nepodívala. A jistě ji nebudete podezírat z toho, že neví, že uši existují a mají v rámci lidského organismu svůj význam. Proto tedy ještě jednou opakujeme, že existenci dalších nerovností v distribuci peněz z obecních rozpočtů si uvědomujeme, základní kategorií naší analýzy byl však gender.
Další výtka směřovala k tomu, že ženy si za nerovnosti (konkrétně v oblasti sportu) mohou samy, protože se daným aktivitám, na které jde nejvíce peněz (fotbal, hokej) věnovat nechtějí či že se o případnou kompenzaci dostatečně hlasitě nehlásí. Zde argumentujeme ve dvou rovinách.
Zaprvé, díky přetrvávající tradiční dělbě rolí a práce mají ženy stále mnohem méně volného času než muži. Výzkumy dokládají, že ženy stráví domácí prací průměrně 25 hodin týdně, zatímco muži pouze 10 hodin (zdroj: Křížková, A. 1999. „The Division of Labour in Czech Households in the 1990s.“ Czech Sociological Review, Vol. 7, No. 2: 205–214).
Zadruhé, ženy chybí v politických orgánech, které o rozpočtech rozhodují. I na komunální úrovni, kde je ze všech úrovní politiky žen nejvíce, tvoří průměrně 25 %, přičemž platí, že čím větší město, tím méně žen. Naše analýza naznačuje (nebudeme tvrdit, že dokazuje, na to je náš vzorek příliš malý), že v obcích, kde je vyrovnanější zastoupení žen a mužů jsou také vyrovnanější rozpočty z hlediska jejich dopadu na ženy a muže.
Pokud by měl někdo k analýze další dotazy či připomínky, rádi je vyslechneme a zodpovíme, nyní již slibované odkazy na mediální výstupy.
Lidovky.cz:
Obce finančně podporují více muže, tvrdí analýza občanského sdružení
České noviny.cz:
Obce dávají mnohem vyšší částky na aktivity mužů než žen
Deník veřejné správy:
Analýza: Obce dávají mnohem vyšší částky na aktivity mužů než žen
Deník referendum:
Obce dávají větší částky na aktivity mužů než žen
Rádio Impuls-iRegiony:
Obce dávají mnohem vyšší částky na aktivity mužů než žen
Regiony24.cz:
Z rozpočtů obcí profitují více muži, tvrdí průzkum
Newsportal.cz:
Obce dávají mnohem vyšší částky na aktivity mužů než žen
Praguemonitor.cz:
Municipalities fund more men´s than women´s activities
Český rozhlas
odkaz bude doplněn
