Mariana Čapková

Jak jste se k politice dostala?

Vyrostla jsem v silně politické, proti-komunisticky smýšlející rodině, kde jsem byla vedena k politické aktivitě již od prvního ročníku vysoké školy. V roce 2017 jsme se rozhodli se skupinou přátel založit na základě úspěchu iniciativy Praha7sobě založit celopražskou iniciativu PRAHA SOBĚ a začali jsme sbírat 100.000 podpisů pro občanskou kandidátku. Na začátku to byl nesplnitelný sen, který se začal v průběhu roku zhmotňovat. Euforie volebního dne v říjnu 2018 byla nepopsatelná.

Na jaké úrovni a jak dlouho politicky pracujete?

Od prvního ročníku vysoké školy, tedy od roku 2001, jsem se zapojila do politických aktivit Mladých křesťanských demokratů a následně jsem se v rámci KDU-ČSL začala zapojovat do komunálních aktivit na Praze 6, například jako členka Komise strategického rozvoje Rady MČ Praha 6. Po volebním úspěchu Praha sobě v říjnových volbách 2018 jsem se stala uvolněnou členkou Zastupitelstva HMP ve funkci předsedkyně Výboru pro výchovu a vzdělávání.

Co Vás na politické práci baví?

Na politické práci mne nejvíce baví bezprostřední kontakt s lidmi, kterým je možné bezprostředně pomoci. Velice ráda se seznamuji s novými lidmi, jak inspirativními autoritami, tak s občany, v současné době převážně dětmi, které jsou v nouzi a potřebují zastání. V tom vidím obrovský rozdíl komunální politiky oproti předchozí úřednické práci v rámci státní správy, kdy je práce mnohem vzdálenější realitě společnosti a života občanů.

Co považujete za své největší úspěchy v politické práci? Jaká práce za Vámi stojí?

Vždy jsem se ráda věnovala práci s dětmi, nejprve v rámci turistického oddílu, následně v rámci sportovních aktivit. Jsem instruktorkou lyžování a trénuji fotbal malé fotbalisty. Proto jsem nadšena z gesce školství a volného času, kde je práce s dětmi na denním pořádku. Zabývám se segregací žáků ve školách, zajímám se o sociálně vyloučené lokality a výuku žáků v jejich rámci. Například dne 6. 5. přijede na mé pozvání autobus žáků střední odborné školy z Mostu, Chánova, které bych na úrovni Prahy ráda propojila s oborem, který oni sami studují. Pro mnohé z nich to bude první výlet do Prahy a velká odvaha překročit svůj vlastní stín. Dále podporuji například speciální MŠ a ZŠ Smiling Crocodile, která by nyní ráda rozšířila své kapacity o prvky paliativní péče pro své žáky. Považuji to za nesmírně důležité a obdivuji práci každého jednotlivého zaměstnance této organizace. A nejen této organizace. Práce speciálních pedagogů či pedagogů a nepedagogů ve školství je něco, co jsem si dala za cíl podpořit v rámci své politické činnosti. Na Magistrátu HMP se daří plnit náš volební slib o navýšení platů učitelů, to beru za jeden ze svých největších úspěchů, byť jsem samozřejmě jen součástí celého politického systému.

Jste/byla jste aktivní v občanské sféře i mimo Vaši politickou funkci?

Ano, jsem členem několika sportovních a volnočasových spolků na území MČ Praha 6. Zapojuji se do organizace sousedských a dobročinných akcí v rámci své MČ. Aktivně podporuji aktivity MŠ, kterou navštěvuje můj syn a ZŠ, kterou navštěvuje moje dcera.

Čeho byste chtěla v politice ještě dosáhnout?

Ráda bych se nadále aktivně podílela na komunální politice, ať už v rámci celého HMP nebo na úrovni MČ Praha 6. V budoucnu bych ráda kandidovala do Senátu.

Podle čeho jste si vybírala politickou stranu či hnutí, ve kterém/m jste politicky aktivní?

Tato odpověď je pro mne jednoduchá, podporuji občanskou iniciativu Praha sobě, kterou jsem s přáteli spoluzaložila dle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Máte nějaký svůj politický sen?

Ráda bych se v komunální politice pohybovala i v dalších letech. Je to dle mého názoru nejpřímější spojení s občany a také možnost napřímo pomoci ve věcech, které běžné občany trápí. Když mi zavolá ředitel školy, zřizované HMP, není pro mne problém na místo zajet a situaci řešit napřímo, s přímými a relevantními aktéry a následně vše zkomunikovat, komu je třeba. To je na komunální politice velice cenné. To se nevylučuje s mým snem jednou zasednout v Senátu. Senát je institucí, kterou beru jako pojistku demokracie a ta je pro mne nejcennější.

Máte nějaký svůj politický vzor?

Mým velikým vzorem je Madeleine Albrigthová, kterou jsem měla šanci v rámci aktivit Knihovny Václava Havla dvakrát osobně potkat. Takový elán a šarm bych si přála celoživotně mít.

Co si myslíte o situaci žen v české politice (popř. o tom, jak by se měla řešit)?

Nad zapojením žen do české politiky se často zamýšlím. Důvodem je pro mne absence jistého vzoru. Ženy, které založí svoji kampaň na vzhledu a ženských tématech, pro mne asi nejsou relevantním vzorem. Naopak, ženy, které nejsou dostatečně atraktivní, či průbojné, jsou často přehlíženy a není jejich názorům věnována dostatečná pozornost. Ženy vnášejí do politiky jiný element, než muži, jsou impulzivnější a více emotivní. To je někdy bráno jako jejich slabost, myslím si však, že žena bez šarmu a emocí nemá ve světě mužů šanci, i kdyby byla sebevíc chytrá a vzdělaná. Řešit situaci uměle, kvótami, bych nedoporučovala, ale doporučovala bych všem stranám živelné rozumné seskládání kandidátek s rozumným zastoupením žen, což se například v Praha sobě děje a velice si toho vážím!

Co je podle Vás politika?

Politika je pro mne hybatelem společnosti a moc bych si přála, aby v naší zemi byla co nejdemokratičtější, na principech svobody slova, evropanství a severoatlantické spolupráce.