Ani naprostá převaha nominovaných a vítězných žen však nepřiměla organizátory/ky ankety alespoň poopravit maskulinní název soutěže. I dnešní noviny tento genderový nesmysl reprodukují slovy: „Sportovcem roku se stala Sáblíková.“ Na názor jsme se zeptaly Ireny Smetáčkové, odbornice na genderový jazyk, která nám k tomu řekla: "Ve světle dlouhodobých úspěchů českých sportovkyň je na místě uvažovat o změně názvu soutěže Sportovec roku. Označení by mělo respektovat principy genderově citlivého jazyka. Nově by se soutěž mohla nazývat Sportovkyně či sportovec roku nebo Sportovní výkon roku. Taková změna by byla symbolickým gestem podporujícím rovnost žen a mužů ve sportu. Jistě by ale přinesla i praktické změny, a to nejen v tom, jak veřejnost o ženách a mužích ve sportu uvažuje, ale také například v tom, kolik financí na ženy a muže ve sportu věnuje."
Za povšimnutí také stojí to, že rychlobruslařka, oštěpařka a lyžařka předstihly představitele nejmasovějších a nejoblíbenějších českých sportů fotbalu a hokeje. Proč ženy podávají stabilnější a vyrovnanější výkony? Jak rovněž upozorňuje výše zmíněná Irena Smetáčková, ve sportovní přípravě a závodech často ženské sportovkyně hospodaří jen se zlomkem financí, než které jsou určeny na tradiční „mužské“ sporty. Možná právě proto jsou skromnější, psychicky stabilnější a jejich výkony jsou vyrovnané. Tím si také získávají sympatie sportovních fanoušků a novinářů, jak o tom svědčí výsledky posledního soutěžního kola.
A na závěr reakce muže, Romana Šebrleho, který skončil v soutěži čtvrtý za trojicí žen: „Je to ostuda pro chlapy. Letos musíme máknout, abychom obsadili všech deset míst.“ Posléze svůj výrok trochu zmírnil slovy: „Pro český sport je cenný co největší počet medailí a titulů, není podstatné, zda je získají muži nebo ženy“. A my dodáváme: "Přesně tak, Romane, přesně tak!“
Autorka: Lenka Bennerová, Fórum 50 %