Vítězství Ellen Johnson-Sirleafové je v naprostém souladu s trendem zvyšující se účasti žen v politice v mnoha afrických státech. Africké ženy se stále více prosazují v politice v nových demokratických režimech, a to zejména po zvedení kvót. Největší podíl žen v parlamentu má nyní Rwanda, a to neuvěřitelných 49% (nechala za sebou země jako Švédsko, Dánsko a Norsko).
Rovněž v další africké zemi v Jihoafrické republice ve čtyřech z devíti provincií vládnou ženy, procentuální zastoupení žen v parlamentu přesahuje 30%.
Tato čísla zvláště překvapí ve srovnání s českými poměry. Pro porovnání ve 12 českých krajích není ani jedna hejtmanka, všechny pozice obsadili muži, procentuální zatoupení žen v parlamentu je 17%. Afrika je ale v předstihu i před ostatními evropskými zeměmi. Průměrně ve státech EU zaujímají ženy jen necelých 18% v parlamentech svých zemí. Evropa, „kolébka demokracie“ v politické participaci žen začíná zaostávat za „rozvojovými“ zeměmi. Velký boom žen v politice a zavádění kvót prožívá i další region – jihovýchodní Asie.
Tyto tendence plně korespondují s výrokem Drude Dahlerupa, z oddělení politických věd Univerzity ve Stockholmu. „Skandinávská zkušenost nemůže být dnes považována za model, protože trvalo 80 let, než bylo dosáhnuto tohoto bodu. V dnešním světě nejsou ženy ochotny čekat tak dlouho. Zavedení kvót (přes veškeré výhrady) je kvalitativním skokem k rovnému zastoupení žen a mužů v politice.“
Autorka: Lenka Bennerová, o.s.Fórum 50 %, 17.5.2006