Ve středu 21. ledna proběhl první z cyklu kulatých stolů věnovaný ženám v politice organizovaném Českou ženskou lobby, na kterém vystoupily političky V úvodním slovu Lenka Bennerová, ředitelka Fóra 50 %, krátce načrtla zastoupení žen v politice v Česku i ve světě. Zatímco evropský průměr činí 20 % žen v národních parlamentech, ČR má v Poslanecké sněmovně 16, 5 % žen a v Senátu pak 17 %. Za nejzávažnější důsledek této situace pak Bennerová považuje to, že "celá řada témat, které ženy považují za podstatné, v politice chybí." V souvislosti s českým předsednictvím pak uvedla příklady z Francie, která unii šéfovala předchozí půlrok a má tzv. paritní zákon a finanční sankce za jeho neplnění, a Švédska, které se předsednictví ujme v druhé polovině roku 2009 a které se svými vnitrostranickými kvótami dosahuje 47% zastoupení žen v Riksdagu. Na závěr ještě Bennerová upozornila na kampaň Evropské ženské lobby za paritu pod heslem "Moderní demokracie se bez žen neobejde".
Moderátorka Jana Šmídová pak vyzvala jednotlivé panelistky, aby se vyjádřily k pozitivním akcím, případně okomentovaly situaci ve své politické straně.
Jana Hybášková, lídryně kandidátní listiny Evropské demokratické strany, řekla, že pozitivní akce se jí zprvu zdály jako něco, co ona jako válečná velvyslankyně nepotřebuje. Postupem času ale změnila názor: "Kdybych byla volební pozorovatel v České republice, nikdy bych nemohla do svého dotazníku napsat, že to byly volby, které byly "free and fair". Výsledky, které vyplývají z českého volebního systému, nejsou vůči české populaci reprezentativní. Měli bychom do něj zanést prvky, které by toto "free and fair" zajistily."
Jako druhá vystoupila Zuzana Brzobohatá, která má na kandidátní listině ČSSD 5. místo, a také mluvila o kvótách: "Já sama jsem byla "dovolena" v rámci kvóty v našem okresu a hodně mi to usnadnilo můj vstup do politiky a motivovalo mě to v tom, abych v ní zůstala." Dodala, že kromě míst rezervovaných pro mladé do 30 let jsou v sociální demokracii 25% kvóty pro ženy ve všech orgánech strany. Bohužel vypadá výsledná kandidátní listina často tak, že je oněch 25 % žen na nevolitelných místech.
Kateřina Konečná, kandidátka KSČM, souhlasila, že ženy v politice chybí: "V Poslanecké sněmovně není možné bavit se o sociálních tématech." Uvedla, že KSČM má pro sestavování kandidátních listin doporučení dávat do každé trojice alespoň jednu ženu. Ne vždy se to podle Konečné daří, ale na druhé straně prý v KSČM existuje řada mužů, kteří ženám pomáhají nahoru. Konečná by proto byla spíše pro jiné tipy pozitivních akcí než kvóty.
Marie Jílková, "pětka" na kandidátní listině KDU-ČSL, začala svoji řeč se vtipem a ironií: "Jestli ode mě čekáte nějaké konzervativní názory, tak je nečekejte." Podle Jílkové je KDU-ČSL trochu paradoxní stranou – v členské základně je 53 % žen a i většinu elektorátu tvoří ženy. Přesto tzv. ženská témata vnášejí do agendy takřka bez výjimky muži a přesto má strana po krajských volbách pouhých pět zastupitelek. Jílková se nicméně podle svých slov o prosazování kvót snaží a tvrdí, že v dohledné době jsou u lidovců/kyň reálné.
Jako poslední vystoupila Kateřina Jacques, která bude kandidovat na předních místech kandidátní listiny Strany zelených. Popsala doporučení uplatňovat zipový systém, který zelení/é mají, tedy v každé trojici jeden, resp. jedna opačného pohlaví, a mluvila také o tom, jaká hlediska stojí při sestavování kandidátních listin proti sobě: "Je to vždycky velká diskuze o tom, jak skloubit na jedné straně regionální a na druhé genderový aspekt, a pak samozřejmě celou řadu dalších. Podle mě je ale genderový aspekt vůbec nejdůležitější."
Podle Lenky Bennerové z Fóra 50 % je dobře, že se političky přestávají tématu vyrovnaného zastoupení žen a mužů v politice bát: "Je to velký posun od dob, kdy nám političky soukromě říkaly o různých diskriminačních praktikách, ale oficiálně se k této problematice nevyjadřovaly – ať už z loajality ke straně nebo proto, že se bály reakce veřejnosti. Vítáme to zejména proto, že ženy v politických stranách mají na tom, kolik žen v politice nakonec bude, největší vliv."
Moderátorka Jana Šmídová pak vyzvala jednotlivé panelistky, aby se vyjádřily k pozitivním akcím, případně okomentovaly situaci ve své politické straně.
Jana Hybášková, lídryně kandidátní listiny Evropské demokratické strany, řekla, že pozitivní akce se jí zprvu zdály jako něco, co ona jako válečná velvyslankyně nepotřebuje. Postupem času ale změnila názor: "Kdybych byla volební pozorovatel v České republice, nikdy bych nemohla do svého dotazníku napsat, že to byly volby, které byly "free and fair". Výsledky, které vyplývají z českého volebního systému, nejsou vůči české populaci reprezentativní. Měli bychom do něj zanést prvky, které by toto "free and fair" zajistily."
Jako druhá vystoupila Zuzana Brzobohatá, která má na kandidátní listině ČSSD 5. místo, a také mluvila o kvótách: "Já sama jsem byla "dovolena" v rámci kvóty v našem okresu a hodně mi to usnadnilo můj vstup do politiky a motivovalo mě to v tom, abych v ní zůstala." Dodala, že kromě míst rezervovaných pro mladé do 30 let jsou v sociální demokracii 25% kvóty pro ženy ve všech orgánech strany. Bohužel vypadá výsledná kandidátní listina často tak, že je oněch 25 % žen na nevolitelných místech.
Kateřina Konečná, kandidátka KSČM, souhlasila, že ženy v politice chybí: "V Poslanecké sněmovně není možné bavit se o sociálních tématech." Uvedla, že KSČM má pro sestavování kandidátních listin doporučení dávat do každé trojice alespoň jednu ženu. Ne vždy se to podle Konečné daří, ale na druhé straně prý v KSČM existuje řada mužů, kteří ženám pomáhají nahoru. Konečná by proto byla spíše pro jiné tipy pozitivních akcí než kvóty.
Marie Jílková, "pětka" na kandidátní listině KDU-ČSL, začala svoji řeč se vtipem a ironií: "Jestli ode mě čekáte nějaké konzervativní názory, tak je nečekejte." Podle Jílkové je KDU-ČSL trochu paradoxní stranou – v členské základně je 53 % žen a i většinu elektorátu tvoří ženy. Přesto tzv. ženská témata vnášejí do agendy takřka bez výjimky muži a přesto má strana po krajských volbách pouhých pět zastupitelek. Jílková se nicméně podle svých slov o prosazování kvót snaží a tvrdí, že v dohledné době jsou u lidovců/kyň reálné.
Jako poslední vystoupila Kateřina Jacques, která bude kandidovat na předních místech kandidátní listiny Strany zelených. Popsala doporučení uplatňovat zipový systém, který zelení/é mají, tedy v každé trojici jeden, resp. jedna opačného pohlaví, a mluvila také o tom, jaká hlediska stojí při sestavování kandidátních listin proti sobě: "Je to vždycky velká diskuze o tom, jak skloubit na jedné straně regionální a na druhé genderový aspekt, a pak samozřejmě celou řadu dalších. Podle mě je ale genderový aspekt vůbec nejdůležitější."
Podle Lenky Bennerové z Fóra 50 % je dobře, že se političky přestávají tématu vyrovnaného zastoupení žen a mužů v politice bát: "Je to velký posun od dob, kdy nám političky soukromě říkaly o různých diskriminačních praktikách, ale oficiálně se k této problematice nevyjadřovaly – ať už z loajality ke straně nebo proto, že se bály reakce veřejnosti. Vítáme to zejména proto, že ženy v politických stranách mají na tom, kolik žen v politice nakonec bude, největší vliv."
