„Co si myslíš o diskuzích o kvótách?“, zeptala jsem se nedávno jednoho známého v Dánsku, který se velmi zajímá o politické dění jak doma, tak na mezinárodní scéně. „S makrelami už je to dobré, Dánsko se dohodlo s Norskem. Ale je špatné, že deset zemí EU letos překročilo dohodnuté objemy výlovu“, odpověděl pan inženýr a vzápětí přiznal, že jediné, co ho napadlo při zmínce o kvótách, byly ryby. Na ženy prý vůbec nemyslel. Tedy v této souvislosti.
Maria Sloth, jedna z mladých dánských političek, se jen pousmála, když jsem jí líčila rozhovor o makrelách. Maria je členka Společné listiny, což je sdružení levicových organizací a jediná strana v Dánsku, která podporuje myšlenku genderových kvót v politických orgánech a v představenstvech velkých firem. Interně strana už kvóty praktikuje – ženy mají garantováno 40 procent stranických funkcí.
„Toto rozdělení funguje dobře, máme s tím opravdu pozitivní zkušenosti a naprostá většina z nás je přesvědčena o důležitosti kvót. Ovšem byly i hlasy proti, když jsme toto rozhodnutí přijímali. Nebylo jich moc, ale byly tam a argumentovaly stejně nesmyslně jako jiní odpůrci kvót – že díky kvótám se na vlivné posty dostanou neschopné ženy, že pohlaví není kvalifikace atd.“, říká Maria, které je jen 26 let a je druhá nejmladší členka městské rady v Århusu, druhém největším městě Dánska.
Cesta do politiky
O politiku se Maria začala zajímat už jako trochu odrostlé dítě – oba její rodiče jsou aktivní odboráři a politika byla tradičně oblíbené téma v rodině. Aktivity rodičů Mariu inspirovaly a je za to ráda, ale rozhodnutí věnovat se politice bylo její vlastní. Politika ji prostě zajímala „vždycky“ a dnes je přesvědčena o tom, že se jí bude zabývat i v budoucnu. Nic jiného si nedovede představit. Někdy později chce pokračovat v přerušeném studiu na učitelském semináři, ale v současné době se cítí plně vytížená na politické scéně. Nejvíce se věnuje otázkám nezaměstnanosti a životních podmínek lidí, kteří zůstali bez práce nevlastní vinou.
„Můj cíl, možná více sen, je plná zaměstnanost, což je samozřejmě nesmírně těžce dosažitelné. Ale určitě je možné markantně snížit nezaměstnanost, která je teď kolem pěti procent, zvláště když firmy přestanou načerno zaměstnávat cizince a dávat jim dumpingové platy a vláda bude aktivně podporovat tvorbu nových pracovních míst“, říká Maria, jejíž další profesní zájmy se týkají oblasti ekologie, dětí a mládeže. A zvláště v této souvislosti považuje svůj nízký věk za plus.
Ale má podle vlastních slov i porozumnění pro situaci nezaměstnaných a lidí s nízkými platy, protože sama několik let pracovala na nepříliš dobře honorovaných místech. Má zkušenosti z výrobny obložených chlebíčků, pracovala jako barmanka a také jeden čas v továrně, kde jako nekvalifikovaná síla vykonávala fyzickou práci.
„Kvóty jsou jen něco jako nástroj, který pomůže přiblížit se našemu cíli, jak to ostatně ukázaly zkušenosti ze zemí, kde se kvóty praktikují. Až se spravedlivě a rozumné zastoupení žen, snad někdy v budoucnu až padesátiprocentní, stane něčím běžným, nebudeme je potřebovat. Ale to ještě potrvá. Zatím podporují některé dánské strany vyšší počet žen jen v představenstvech firem, ale nikoli v politice. To děláme jen my. Alespoň zatím“, říká Maria Sloth, která vedle svých četných aktivit stíhá i své velké hobby, hru na housle. A také ráda plete a háčkuje, což často dělá i na schůzích.
O autorce Daně Schmidt
Články o inspiraci ze Skandinávie pro Vás připravuje novinářka Dana Schmidt. Narodila se v roce 1943 v Praze. Vystudovala FF UK (obor germanistika a bohemistika), v roce 1967 se po sňatku s dánským občanem odstěhovala do Dánska, kde několik let učila češtinu na katedře slavistiky místní univerzity v Aarhusu. Později vystudovala novinařinu na Vysoké škole žurnalistiky (Danmarks Journalisthøjskole). Po většinu své novinářské kariéry pracovala v prestižních novinách Politiken - jednom z hlavních deníků Dánska a Skandinávie vůbec. Po odchodu do důchodu žije v Praze, několik měsíců v roce však tráví v Dánsku se svým synem a vnoučaty. Dodnes se příležitostně věnuje psaní článků.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
