Dagmar Švendová
KSČM
9. místo na kandidátní listině (4. žena na kandidátce)
Stručné CV:
Jak jste se k politice dostala?
Vlastně, celkem přirozeně, díky rodině, která se vždy podílela na veřejném životě. V dospívání jsem aktivně pomáhala s organizací různých akcí, roznosu volebních materiálů a asistence při volebních kampaní či zasedání ve volebních komisích atd.
Na jaké úrovni a jak dlouho politicky pracujete?
Od listopadu roku 2008 do prosince 2013 jsem působila na pozici asistentky poslance Evropského parlamentu, Ing. Vladimíra Remka v Bruselu.
Co považujete za své největší úspěchy v politické práci? Jaká práce za Vámi stojí?
Prostřednictvím práce pro Vladimíra Remka jsem se aktivně podílela převážně na agendách výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku, rozpočtového výboru a na agendě delegace pro spolupráci Evropské unie a Ruské federace. Přispěla jsem tak svojí prací k utváření evropské kosmické politiky a budování evropských systémů družicových navigací – jako je systém Galileo nebo program Copernicus, ale také se zabývala i oblastí energetiky. Vážím si toho, že má práce byla kladně hodnocena nejen Ing. Vladimírem Remkem, ale i dalšími poslanci Evropského parlamentu, či zástupci organizací a institucí jako jsou například Evropská kosmická agentura nebo organizace NEREUS, ale i dalšími, s nimiž jsem během své práce v Bruselu spolupracovala.
Jaké jsou Vaše priority v Evropském parlamentu?
Chtěla bych své akademické i praktické zkušenosti využít ku prospěchu občanů České republiky a kvalitně zastupovat jejich zájmy a tím naplňovat program KSČM, jako je například budování sociální Evropy.
V jakém výboru či v jaké komisi chcete v EP pracovat?
K rozdělení výborů mezi europoslance/europoslankyně v rámci politické skupiny (frakce) dochází v Evropském parlamentu až poté co je známo její složení a síla zastoupení jednotlivých delegací členských států v ní. I proto je těžké dopředu předjímat v jakém výboru bude konkrétní europoslanec/europoslankyně nakonec působit. Vzhledem k předchozím zkušenostem by mi nejlépe vyhovoval výbor pro průmysl, výzkum a energetiku, náplní práce jsou pro mne zajímavé i výbory zabývající se ochranou spotřebitele jako je výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele či výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a samozřejmě i výbor pro zaměstnanost a sociální věci, který se zabývá jedním z nejpalčivějších problémů v dnešní EU. Vzhledem k mému předchozímu studiu to je samozřejmě i výbor pro právní záležitosti. Jako žena a díky mému přesvědčení, že je v této oblasti na evropské úrovni stále co zlepšovat, nesmím opomenout ani výbor pro práva žen a rovnost pohlaví.
Jako rodilá Moravanka, pocházející ze zemědělského regionu, jsem připravena sledovat i oblast zemědělské politiky a již navazuji kontakty s odborníky, zabývajícími se zemědělskou problematikou v ČR. Věřím, že vzhledem ke svým předchozím zkušenostem jsem schopna se do budoucna zabývat všemi tématy, která budou pro občany ČR důležitá, a tím naplňovat program KSČM. Za jedno z prioritních témat považuji, jako ostatně i samotná EU, otázku zaměstnanosti. I proto jsem rozhodnuta prosazovat zvýšení podpory vědy, výzkumu, inovací a vzdělávání, jejichž podpora je na evropské úrovni stále nedostatečná. Věřím, že zvýšením této podpory se přispěje i k tvorbě nových pracovních míst.
Kterou problematiku považujete za klíčovou v oblasti prosazování rovnosti žen a mužů? Jak byste ji chtěla řešit?
Za jedno z prioritních témat, jako ostatně i samotná EU, považuji otázku zaměstnanosti. Z vlastní zkušenosti vím, jak těžké může být získat zaměstnání např. pro mladé lidi. Skutečností bohužel stále zůstává, že ženy jsou díky mateřství nebo časem stráveným péčí o dítě, znevýhodňovány v zaměstnání i jinde. O to více je důležité na tyto problémy poukazovat v případech obou pohlaví. Mezi základní a z mého pohledu nejlogičtější kroky by mělo patřit právo na stejné příležitosti pro získávání zaměstnání, kariérní růst a stejné finanční ohodnocení. V současné společnosti již dávno není pravidlem, že živitelem rodiny je muž. Přitom z hlediska platových podmínek tvoří rozdíl v odměňování mužů a žen v EU 16,2%, v ČR je to dokonce 25%. Hospodářská krize rovněž zasáhla znatelnějším způsobem ženy a z toho důvodu je více než 25% žen vystaveno riziku chudoby.
Řešením je sledovat tuto otázku v rámci projednávání v Evropském parlamentu i mimo něj a stále si udržovat přehled o aktuálním stavu a o požadavcích na změnu, ať již udržováním vztahů s organizacemi jako je Forum 50% na lokální i Evropské úrovni, ale i aktivním participací v podobných skupinách. I z tohoto důvodu jsem se v minulém roce stala členkou Evropské odnože skupiny Ženy v letectví (Women in Aerospace - Europe), která působí nejen v Evropě, ale třeba i v Kanadě a Jižní Africe. Dále je třeba předkládat v této souvislosti pozměňovací návrhy a interpelovat v rámci legislativních i nelegislativních zpráv projednávaných v Evropském parlamentu.
Co si myslíte o postavení žen v české a evropské politice? Co budete v této oblasti prosazovat?
Mnohé studie poukazují na skutečnost, že ženy jsou v politice aktivní, ale většinou působí spíše na nižších úrovních politického /stranického řetězce a vyšších politických / stranických sfér pronikají s obtížemi. Přesto že se situace postupně mění k lepšímu pro porovnání mohu uvést zastoupení žen v Evropském parlamentu, v roce 1979 byly ženy zastoupeny 16,6% zatímco v roce 2014 se jednalo již o 35,8%. Otázkou pro mne zůstává, zda je skutečně potřeba 35 let k uskutečnění takových změn. Proto je třeba prosazovat opatření vedoucí k odstranění překážek, jež jsou založeny například na tradičních stereotypech a obecných podmínkách zaměstnávání žen (přerušení kariéry, nedostatek služeb péče o děti, sladění profesního a rodinného života,...) a podpořit závazek politických stran na evropské, celostátní i regionální úrovni na podporu plné účasti žen v politickém životě a ve volbách.
