Kampaň Evropské ženské lobby "Who cares?"

Ženy stále nesou i přes rostoucí zaměstnanost břemeno péče o děti, domácnost a další závislé členy rodiny. Skutečnost, že v Evropské unii chybí dostatek finančně dostupných a kvalitních pečovatelských služeb, je jednou z hlavních překážek dosahování skutečné rovnosti mezi ženami a muži. Zároveň to má negativní dopad na možnost žen zapojovat se do všech aspektů sociálního, ekonomického, kulturního a politického života.

Současná politická reprezentace, kterou tvoří většinou muži, podceňuje nutnost zavádění dalších pečovatelských služeb. To, že ženy pečují o děti, ovlivňuje jejich kariéru, kariérní postup a dlouhodobou integraci na pracovním trhu. Vzhledem k demografickým prognózám (stárnutí populace, pokles počtu narozených dětí) je nutné se více zaměřit na politiky slaďování pracovního a rodinného života, protože hrají v této oblasti klíčovou roli.

Téma slaďování rodinného a pracovního života je už nějakou dobu na agendě Evropské unie. Nutnost zvýšit počet pečovatelských zařízení pro děti byl přiznán v rezoluci Rady. Evropská rada v Barceloně v roce 2002 prohlásila, že jednotlivě státy by měly do roku 2010 poskytnout pečovatelská zařízení pro 90% dětí v předškolním věku a 33% dětí do 3 let. V zelené listině "Řešení demografických změn: nová mezigenerační solidarita" je uznáno, že je nutné řešit demografické změny. Zpráva Evropské komise o genderové rovnosti mezi ženami a muži z roku 2006 volá v souvislosti s problémy, kterým musí čelit ženy na pracovním trhu, po obnovení závazků k poskytování přístupné, finančně dostupné a kvalitní péče. Lisabonská strategie v Doporučených postupech pro růst a zaměstnanost volá po nutnosti lepších politik slaďování rodinného a pracovního života a poskytování dostupných pečovatelských zařízení. Navíc Evropský pakt genderové rovnosti přijatý na Evropské jarní radě 2006 přijal opatření, která volají po splnění závazků z Evropské rady v Barceloně o poskytování pečovatelských zařízení pro děti, zlepšení kvality pečovatelských zařízení pro ostatní závislé osoby a podpoře rodičovské dovolené pro muže i ženy. Nutnost přijímání politik slaďování zdůrazňuje i Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů. Situace v této oblasti se ale v jednotlivých zemích liší.

V květnu 2006 zahájila Evropská ženská lobby oficiálně kampaň nazvanou "Who cares?". Součástí kampaně je elektronická petice za zlepšení pečovatelských služeb v EU. Seminář na konferenci EWL, který se uskuteční v říjnu Praze, se bude také věnovat tomuto tématu. Bude zde přijat Manifest, který bude poté předán jako klíčový dokument jarnímu setkání Rady. Kampaň EWL má 5 témat:

I. Kdo se stará? Genderové stereotypy a péče
II. Ekonomické aspekty péče: poskytování finančně dostupných služeb
III. Kvalita práce a kvalita pečovatelských služeb: péče a pracovní trh
IV. Kdo se stará? Imigrantky v pečovatelských službách
V.Politiky Evropské unie týkající se péče

I. Kdo se stará? Genderové stereotypy a péče
Tradiční genderové role a stereotypy mají stále silný vliv na rozdělení práce mezi ženy a muže v domácnosti, na pracovním trhu a celkově ve společnosti, což je velkou překážkou dosahování skutečné rovnosti. Ve zprávě Evropské komise o rovnosti mezi ženami a muži se píše: "Měly by být podniknuty rozhodné kroky v boji se sexistickými stereotypy a dále by měli být muži podporováni, aby převzali odpovědnost v rodinné sféře a domácnosti."

Ženská zaměstnanost v posledních třiceti letech významně vzrostla, ale bohužel neroste rovnoměrně ve všech sektorech. Ženy jsou vysoce zastoupeny v oblastech, které jsou pokračováním tradičních genderových rolí, jako péče, vzdělání, maloobchod, úklid a jsou málo zastoupeny na vyšších pozicích a v řídících funkcích.

Ženy jsou tradičně zodpovědné za péči a za práci v domácnosti, což se dodnes nezměnilo, zatímco muži pracují ve veřejné sféře a jsou označováni za živitele rodiny. Toto rozlišení je podporováno nejen genderovými stereotypy, náboženskými představami, tradicemi a konzervativním vzděláváním, ale i veřejnými politikami. Například statistiky ukazují, že ženy po narození prvního dítěte odejdou alespoň na nějaký čas z práce a v podstatě vychovávají dítě první rok samy, zatímco muži, kteří mají malé děti, pracují dokonce ještě více.

Musí být podporována kultura, kde jsou ženy i muži pokládáni za ty, kteří pečují a jsou aktéry v placené ekonomice. Aby byla práce a péče v domácnosti sdílena rovnoměrně, musí být veřejnými politikami a bojem proti genderovým stereotypům ve všech oblastech posílena odpovědnost mužů za péči a výchovu dětí.

Vzdělávání a genderové stereotypy jsou jasně propojeny, zvláště zařízení pečující o děti a rovné vzdělávání dětí hrají rozhodující roli v zakládání společenských norem. Mělo by být mediálně podporováno odstranění stereotypů týkajících se genderových rolí v domácnosti, včetně domácí práce, vydávány genderově senzitivní vzdělávací materiály, hračky atd. Dále by měl být podporován a zveřejňován výzkum týkající se genderových stereotypů a způsobů, jak je bourat.

Média jsou také silnými producenty symbolických norem a hodnot a hrají klíčovou roli v socializaci jednotlivců. Způsob, jakým jsou ženy a muži zobrazováni v médiích, posiluje genderové stereotypy. Média nezobrazují různorodost žen a zprostředkovávají socio-kulturní mužsky zaměřené hodnoty, které jsou překážkou v překonávání tradičních genderových stereotypů.

EWL v této souvislosti navrhuje:

• Implementovat národní a evropské politiky a programy zaměřené na potřeby dívek, které budou podporovat mediální gramotnost a kritický postoj k médiím a jejich roli v reprodukování genderové nerovnosti a budou podporovat růst senzitivity k porozumění nerovností a stereotypů, které jsou překážkami v rozšiřování možností pro dívky a chlapce.
• Podporovat genderovou rovnost na školách a na všech úrovních vzdělávání, u žáků a žaček, učitelů a učitelek, rodičů, ve vzdělávacích materiálech, pedagogických metodikách. Součástí toho by mělo být podporování genderové rovnosti u poradenství s výběrem zaměstnání a podporování studentek a studentů, v narušování tradičního stereotypního rozdělování zaměstnání.
• Rozvinout neformální vzdělávání, tréninky a celoživotní učení podporující genderovou rovnost skrze: vzdělávání občanů a občanek, mediální gramotnosti a podpory ženského vůdcovství. Je také nutné finančně podporovat NNO, které se zabývají touto problematikou.
• Členské státy a evropské instituce musí přijmout politiky v boji se sexistickými stereotypy a podporovat muže, aby převzali svou odpovědnost v péči o děti a v domácnosti. Politiky sloužící ke slaďování rodinného a pracovního života by se neměly zaměřovat pouze na ženy, ale měly by se zaměřit i na muže.

II.Ekonomické aspekty péče: Poskytování finančně dostupných služeb

1. Náklady na současnou péči
Z ekonomického hlediska jsou pečovatelské služby a práce v domácnosti, které jsou vykonávané převážně ženami, považované za neproduktivní. Tyto práce jsou špatně odměňovány nebo nejsou odměňovány vůbec, i přesto, že jsou pro společnost zásadní a vytváří lidský a sociální kapitál. V ekonomii je připisována hodnota pouze placeným zaměstnáním, které jsou sloučeny s tradičními mužskými kariérami (nepřerušovaná kariéra, práce na plný úvazek). Je nutné uznat význam práce žen pro společnost.

2. Poskytování finančně dostupných, přístupných, vysoce kvalitních pečovatelských služeb
Dostupná a kvalitní pečovatelská zařízení pro děti, starší lidi a další závislé osoby musí být ústředním elementem sociálních politik EU. Tato zařízení by měla být poskytována veřejnou sférou a měla by být dostupná všem, kdo je potřebují.

Péče o děti: Existují pouze omezené analýzy týkající se veřejných financí, které jsou utraceny na pečovatelská zařízení pro děti a nejoptimálnější distribuci nákladů na tuto péči. Navíc je často velká část nákladů "neviditelná", protože je vykonávána imigrantkami nebo důchodkyněmi. Ve velké většině členských států není vůbec přístupná péče pro děti do tří let. V mnoha členských státech platí rodiče poplatky, jejichž výše se odvíjí od výše platu a které v průměru tvoří 25 - 30% nákladů na péči o děti. Na druhou stranu jsou v mnoha zemích předškolní zařízení široce dostupná a poskytovaná zdarma, protože jsou součástí vzdělávacího systému.

Péče o starší a závislé osoby: Značná část péče o starší a závislé osoby je vykonávána jako neplacená práce rodinou a okolím. Je nutné zavádět inovativní opatření, které by pomohly rodině a okolí v péči, např. pomocnou flexibilní podporu adaptovanou na potřeby dané osoby, trénink pro pečovatele i toho, o koho je pečováno, aby nedošlo k závislosti, péči v době dovolené, pomocné struktury, které by pečovali o staré lidi, kteří se vrací z nemocnice, záchrannou pomoc atd. Je samozřejmé, že rodinní příslušníci chtějí pomoci, ale neměli by být příliš zatěžováni. Měla by existovat možnost jak pro rodinu, tak pro závislou osobu, aby si mohli vybrat, kdo o ně bude pečovat. Pokud ale náročnost péče o závislou osobu stoupá, je nutné rozvinout politiky, které podporují pečovatele a pečovatelky. Pomocí sdílení a koordinování služeb, adaptování prostředí k zajištění podpory sociální sítě včetně podpory místních komunit týkající se starších a závislých osob, je možné rozvinout péči v dobré kvalitě a dostupnosti.

3. Péče: veřejná služba
Vládní politiky, které poskytují pečovatelské služby pro děti a závislé jsou důležitým faktorem v kapacitě žen a mužů sloučit rozdílné požadavky mezi prací a péčí. Bez finanční podpory pečovatelských služeb a poskytovatelů služeb, zvláště žen, buď ženy bojují, aby zaplatily služby ze svých vlastních finančních prostředků nebo musí na neurčitou dobu odejít z pracovního trhu, aby se staraly o své děti nebo další závislé osoby.

Proto je velmi důležité, aby členské státy přijaly plný závazek v organizaci a finanční podpoře péče o závislé lidi. Z tohoto důvodů musí evropské vlády uznat svou odpovědnost a převzít aktivní úlohu v organizaci a financování rostoucí potřeby péče ve společnosti.

Finanční podpora členských států a EU péči o děti a dalším pečovatelským službám přispívá k zajištění rovného přístupu ke kvalitní péči pro všechny, bez ohledu na finanční možnosti domácnosti. Poskytnutí pečovatelských služeb také pomůže omezovat chudobu žen, dětí a starších lidí pomocí umožnění slaďování pracovního a rodinného života.

Členské státy musí přispět adekvátním množstvím finančních prostředků, aby byly poskytnuty pečovatelské služby a umožnily plnou realizaci slaďování rodinného a pracovního života. Vedle silné politické vůle je dále nutné zavádět legislativu, programy a vytvářet zdroje včetně rozpočtů pro efektivní implementaci těchto opatření.

4: Úloha zaměstnavatelů a odborů v poskytování pečovatelských služeb
Péče o závislé je odpovědností celé společnosti, a proto hrají v této oblasti svou roli i zaměstnavatelé. Vlády musí převzít odpovědnost a zajistit poskytování finančně dostupných, všeobecně přístupných a kvalitních pečovatelských služeb, ale vedle toho by měl být rozvinut i potenciál soukromého sektoru. Firmy a zaměstnavatelé mohou přispět ke slaďování soukromého a pracovního života zajištěním zařízení, které zaměstnancům ulehčí v oblasti péče a dále flexibilním pracovním uspořádáním, které umožní zaměstnancům přizpůsobit zaměstnání svým pečovatelským aktivitám. Existuje pět různých možností: flexibilní pracovní uspořádání (práce na částečný úvazek, flexibilní pracovní doba, sdílení práce, práce z domova), přerušení práce ze soukromých důvodů (extra mateřská dovolená, otcovská dovolená, odchod z rodinných důvodu, včetně péče o starší osoby, dočasné přerušení práce), péče o děti (školky na pracovišti; smluvní místa na péči o děti; hlídání dětí; zdroje na péči o děti; finanční asistence; zvláštní program pro děti na prázdniny/dětské tábory), poskytnutí tréninku a informací (trénink managementu práce a domácnosti; poradenství/asistence pro zaměstnance); a daňové zvýhodnění pro zaměstnavatele, kteří poskytují kvalitní péči pro děti a služby. Ve většině evropských zemí se role zaměstnavatelů omezuje na poskytování pečovatelských služeb a rodičovské dovolené. Výjimku tvoří pouze velké společnosti a veřejná sféra.

Sociální partneři a zaměstnavatelé v Evropě musí podporovat zaměstnance a zaměstnankyně v hledání optimálního uspořádání rodinného a pracovního života. Politiky slaďování musí odpovídat na změny ve společnosti. Například je nutné rozvíjet nástroje, které pomáhají zvyšovat dostupnost kvalitních pečovatelských zařízení a hledat inovativní způsoby poskytování základních potřeb domácnosti a pečovatelských služeb. Například se může jednat o přilákání poskytovatelů služeb jako cestovních kanceláří, obchodů, bank a pojišťoven do místa, kde jsou firmy, sponzorování center péče o děti, poskytování přídavků, které pokrývají část nákladů na školky nebo vytvoření fondů na základě kolektivních smluv, které by sloužily k rozložení nákladů na přídavky na mateřské a otcovské dovolené tak, aby nebyly ženy nadále považovány za dražší pracovní sílu než muži.

EWL navrhuje:

• Obnovit závazky členských států, aby bylo dosažení barcelonských cílů týkajících se péče o děti
• Zaručit vhodné a veřejné financování kvalitních pečovatelských služeb, jako:
  • poskytování péče o závislé jako součásti veřejného sociálního ochranného systému
  • finanční příspěvky musí být dostupné všem ženám a finanční pomoc musí být poskytnuta nejvíce znevýhodněným osobám
  • poskytování veřejně financovaných zařízení péče o děti
• Přijmout inovativní opatření, která by pomohla pečovatelům z rodiny a okolí, jako je např. trénink
• Zaměstnavatelé a odbory by se měli účastnit vyjednávání týkajících se délky opatření (mateřská, otcovská, rodičovská dovolená) a výše poplatků a dále flexibility rodičovské dovolené
• Budoucí evropské politiky v oblasti sociálních služeb musí uznat specifičnost sociálních služeb, zvláště pečovatelských služeb a roli, kterou hrají pro společnost a genderovou rovnost.
• Zajistit závazky členských států, státy by měly každé dva roky na jarní Evropské radě oznámit pokrok v přijímání politik slaďování pracovního a rodinného života

III. Kvalita práce a kvalita pečovatelských služeb: péče a pracovní trh
Pečovatelská témata mají jasnou spojitost s postavením žen na pracovním trhu, a to dvěma způsoby: za prvé má způsob, jak je péče ve společnosti prováděna, dopad na postavení žen na pracovním trhu a za druhé je sektor péče sektorem, ve kterém jsou zaměstnané převážně ženy.

Kvalitní práce:
Pečovatelské služby a ženy v placených zaměstnáních
Růst počtu žen v placených zaměstnání je v posledních třiceti letech jedním z nejdominantnějších a nejstálejších trendů na evropském prcovním trhu. "Sendvičová generace" (lidé, kteří se musí starat o svá vnoučata a zároveň stárnoucí rodiče) má velké problémy se slaďováním pracovního a rodinného života. Mnoho žen reaguje na vzrůstající požadavky zaměstnání a péče o děti a staré rodiče přerušovanými, částečnými nebo nejistými zaměstnáními. Ačkoli tato zaměstnání mohou krátkodobě pomoci ženám vyřešit jejich problémy, v dlouhodobější perspektivě omezují jejich kariérní možnosti, platy, sociální a důchodové příspěvky.

Sektor péče
V odvětvích péče o starší lidi, děti a postižené jedince jsou zaměstnány převážně ženy. Tato zaměstnání jsou většinou špatně placená a lidé v nich pracující mají omezenou možnost postupu, jak horizontálního, tak vertikálního. Tato práce je většinou fyzicky i psychicky velmi náročná a materiální podmínky jsou velmi špatné. Dalším problémem je, že péče je považována za něco, co je zvláště pro ženy "přirozené" a placená péče je pokládána za práci, která má nízkou hodnotu a na jejíž vykonávání nejsou potřeba žádné zvláštní dovednosti, tedy žádný trénink. Je obtížné přilákat muže, aby pracovali v tomto sektoru, což přispívá k další segregaci a nízkému hodnocení.

Pečova elský sektor je důležitou oblastí pracovního trhu, protože EU přijala politiky, které jsou zaměřené na vytvoření většího počtu kvalifikovaných pracovních míst a sektor péče je oblastí, kde by toho mohlo být dosaženo. Existuje hnutí, které se snaží zvýšit profesionalizaci pečovatelské pracovní síly prostřednictvím lepšího tréninku, jasnější akreditace a dále poskytnutím lepších znalostí včetně vzdělávání a poradenství. V sektoru péče vzniká nové prostředí v oblasti tréninku a kvalifikace - je kladen důraz na uživatele služeb, vznikají pravidla péče a řízení, registrace, národní minimální standardy, dobrá praxe a jsou zaváděna měřítka vykonávaných služeb. Sektor péče spadá do oblasti čtyř nebo pěti politik EU, takže je nutná koordinace těchto politik a aktivit.

Služby domácnostem
Služby domácnostem jsou placené služby vykonávané soukromými nebo veřejnými organizacemi nebo třetím sektorem, které nahrazující neplacenou práci, která byla tradičně vykonávána v domácnosti. Služba domácnostem pokrývá čtyři oblasti: péči o děti, péči o starší osoby, úklid domácnostem, udržování domácností a práce spojené s přípravou jídla. V poslední době vzrostl počet služeb a zaměstnání v sektoru služby domácnostem. Péče o děti je sektor, ve kterém je vzrůst zaměstnání nejevidentnější, ale v některých zemích signifikantně vzrostl i počet zaměstnání v oblasti péče o straší osoby a úklid domácností. Mnoho služeb v domácnostech je prováděno načerno. V této oblasti je velmi častá práce na částečný úvazek s velmi nízkou odměnou za hodinu, takže pracovníci v této oblasti berou tuto práci jako omezení spíše než jako výzvu. V této oblasti navíc pracují většinou ženy, často imigrantky a muži nejsou zaměstnaneckými politikami podporováni, aby do této oblasti vstupovali.

Tvůrci evropských politik se stále více zajímají o rozvoj služeb domácnostem, protože jsou si vědomi jejich potenciálu vytváření nových pracovních míst. Přesto existuje obava, že většina míst, které budou vytvořeny, bude nekvalifikovaných, špatně placených a budou mít nízký status. Další otázkou je, do jaké míry tyto služby slouží k vyrovnání odpovědnosti za domácnost mezi ženami a muži, neboť většinu z těchto prací vykonávají opět ženy.

Kvalitní péče:
Péče o starší a závislé osoby: Je nutné zajistit dotované služby, zvláště pro lidi se zvláštními potřebami. Nestačí pouze zajistit kvalifikovaný personál, ale také rozvinout spolupráci, koordinaci mezi těmito službami a také různými sektory, které tyto služby poskytují. Je nutné, aby si tento problém uvědomovala politické reprezentace, protože tyto osoby nejsou samy většinou v politice zastoupené. Většina lidí v domovech důchodců a opatrovnických zařízení jsou starší ženy. Starší ženy nejsou homogenní skupinou a je nutné vzít v úvahu jejich specifické a individuální potřeby, na které se často zapomíná. Proto je nutné zajistit práva starších lidí a jejich sebedeterminaci, autonomii a informovaný souhlas v bezpečném, jistém a atraktivním prostředí, což musí být zajištěno nezávisle na jejich finančních prostředcích.

Péče o děti: Služby péče o děti zajišťují kvalitní rozvoj dětí a zvyšují jejich sociální, emocionální a kognitivní rozvoj. V sektoru péče o děti existuje velká variabilita služeb: hlídání dětí, rodičovské iniciativy, neformální rodinná péče, veřejné a soukromé školky atd. Ale existuje výrazný rozdíl mezi kolektivními profesionálními službami a neformální rodinnou péčí. Je nutné, aby se zvýšil počet profesionálních služeb, které by se přizpůsobili časovým nárokům rodičů, dále služeb, které je možné využít pouze občas, služeb, které jsou otevřené v "nezvyklou" dobu a předškolní zařízení by měla být integrována do školního systému. Tato zařízení by měla také vyjít vstříc rodinám, jejichž děti nemohou navštěvovat "venkovní" zařízení, např. ze zdravotních důvodů. Postižení lidé, jak ženy, tak muži, by měli mít právo na osobní asistenci, tak, aby byli schopni zajistit péči svým dětem.

EWL v této souvislosti navrhuje:

• Zaměstnanecké politiky a politiky sociální ochrany by měly obsahovat:
  • Zařízení péče o děti, starší osoby, postižené osoby
  • Kampaně a politiky by měly podněcovat otce, aby tam, kde existuje ta možnost, otcové využívaly své právo na otcovskou dovolenou
  • Politiky zaměřující se na neformální pečovatele: zvláštní opatření by měla umožnit ženám a mužům, kteří jsou zaměstnaní, aby mohli řešit zvláštní situace, např. pomocí flexibilního uspořádání práce a rodičovských dovolených, politik kompenzujících dopad pečovatelských povinností na profesionální kariéru atd.
  • Podpora a trénink (zvláště z genderové perspektivy) pro neformální pečovatele, včetně odkládacích pečovatelských zařízení
  • Inovativní a flexibilní pečovatelské služby pro všechny závislé osoby, které jsou přizpůsobeny potřebám dnešních pracujících občanů a občanek a diverzitě a měnícím se potřebám těch, co pečují, a těch, o které je pečováno
• Služby domácnostem:
  • V kontextech zaměstnaneckých politik vytvořit kvalitní zaměstnání v oblasti služeb domácnostem pro ženy i muže
  • Zlepšit pracovní podmínky v oblasti služeb domácnostem včetně podpůrných služeb pro pracující v této oblasti
  • Podporovat kvalitní a standardizovanou klasifikaci zaměstnání v oblasti služeb domácnostem skrze sociální dialog v kolektivních konvencích a smlouvách, zvláště na evropské úrovni
  • Sjednotit vzdělávací a odborné školní osnovy a standardy kvalifikace a založit a formalizovat možné kariéry v oblasti služeb domácnostem.
• Zvýšení kvality pečovatelských služeb:
  • Zvýšit profesionalitu, těch, co pečují o děti, starší osoby a další závislé osoby
  • Členské státy musí vyčlenit zdroje na tyto osoby, vzdělávací kursy, akreditace a uplatňování dovedností, zvláště podporou sociálního dialogu v sektorech, kterých se to týká a také brát v úvahu kvalitu poskytované péče.
  • Starší a postižené osoby se musí podílet na vzdělávání a musí být schopni kontrolovat péči, kterou dostávají
  • Lidé v pečovatelských zařízení musí mít právo rozhodovat o sobě ve všech oblastech, která se týká jejich života
  • Úspěšná dlouhodobá péče o starší osoby se nesmí týkat pouze zdravotnických profesionálů, ale musí do ní být zahrnuty také osoby, o něž je pečováno, rodina, sociální partneři (definování politik a vyčleňování zdrojů), sdružení důchodců, místní komunity, NNO a veřejné autority (mají zvláštní úlohu v podpoře a kontrolování kvality poskytovaných služeb).

IV. Kdo se stará? Imigrantky v pečovatelských službách
V některých zemích je z důvodu nedostatku pečovatelských zařízení pro děti a malého počtu pečovatelů a pečovatelek využívána práce soukromích osob, hlavně žen, a to převážně imigrantek bez povolení k pobytu, která je velmi špatně placena. Poptávka po pracovnících v oblasti služeb domácnostem v EU z ekonomických a sociálních důvodů roste. Pro mnoho rodičů je často jedinou možností jak být zaměstnána a aktivní ve společnosti zaměstnání imigrantek. Přistěhovalecké zákony, které jsou obecně velmi přísné, vedou k ilegálnímu příchodu žen, ilegálním pobytům a nelegální práci. Nelegální pracovnice jsou zranitelnější vůči všem druhům zneužívání: příliš dlouhé pracovní době, nižším platům než je minimální mzda, žádné dovolené, ztrátě zaměstnání při nemoci nebo otěhotnění. Často dochází také k fyzickému, psychickému a sexuálnímu zneužívání.

EWL v této souvislosti doporučuje:

• Měly by být přijaty politiky týkající se imigrace, které by braly v úvahu aktuální potřeby, zvláště v oblasti služeb domácnostem, péče o děti, starší a závislé osoby.
• Imigrantkám, které pracují v členských zemích, by mělo být zaručeno povolení k pobytu, práci a trénink, který by jim usnadnil nalezení práce. Toto povolení by jim mělo umožnit měnit zaměstnavatele nebo změnit oblast zaměstnání.
• Práce domácnostem by měla být regulována, což by zajistilo, že pracovníci by měli nárok na sociální práva a sociální ochranu.
• Všem imigrantům, kteří pracují v členských státech, by měla být zaručena základní lidská práva, které jsou garantována Mezinárodní konvencí o ekonomických, sociálních a kulturních právech a Konvencí o občanských a politických právech, Konvencí OSN o právech dítěte, Evropskou konvencí o lidských právech a Evropskou chartou o základních právech, které obsahují právo na zdravotní péči, právo na organizaci, spravedlivé pracovní podmínky, vzdělání a trénink, přístřeší, rodinný život, právo na morální a fyzickou integritu a rovnost před zákonem.
• Měly by být rozvinuty strategie, jejichž cílem by bylo umožnit imigrantům, kteří pracují v členských státech, získat normální zaměstnání, zvláště by měly být tyto strategie zaměřeny na uznávání diplomů a odpovídající odborný trénink, který by umožnil získat kvalifikovanější práci, zavedení pozitivních opatření, které by podporovaly zaměstnávání imigrantek, kurzy včetně jazykových, seznámení s existujícími lidskými, občanskými a sociálními právy v hostitelské společnosti, jako nástroji sociální integrace.
• Měly by být podporovány iniciativy imigrantek a síťování organizací imigrantek, které pracují v pečovatelských službách.

V. Politiky Evropské unie týkající se péče
Politiky slaďování rodinného a pracovního života jsou často zaměřené pouze na ženy, což posiluje roli žen jako pečovatelek. Proto je nutné přijímat politiky, které by podporovaly roli mužů v péči a odpovědnosti za rodinu a podporovat muže, aby odcházeli na rodičovskou dovolenou. Péče o děti je jednou z priorit členských států, přesto se přístup k ní velmi liší.

Politiky týkající se péče a pečovatelských služeb pro starší lidi, závislé osoby a děti včetně mateřské, otcovské a rodičovské dovolené jsou zcela zásadním prvkem v dosahování genderové rovnosti. Ženy a muži by měly mít možnost mít placené zaměstnání a dále mít děti a rodinu, aniž by bylo poškozeno jejich právo na plné zaměstnání a rovné příležitosti. To musí být podporováno odpovídající legislativou a sociálními politikami.

Evropská unie mnohokrát uznala důležitost slaďování rodinného a pracovního života pro ženy a muže. Plán pro dosahování rovného postavení žen a mužů (2006 - 2010) Evropské komise volá po těchto politikách, zvláště po naplnění barcelonských cílů v péči o děti a dalších služeb pro starší lidi a lidi s postižením. Dále se zde píše, že tyto politiky musí být zaměřeny na muže i na ženy, že by se měla zlepšit kvalita pečovatelských služeb, měla by se zvýšit kvalifikace zaměstnanců, zvláště žen, tato práce by měla být lépe finančně ohodnocena a muži by měly být podporováni, aby převzali odpovědnost za rodinu, zvláště pobídkami k odchodu na rodičovské a otcovské dovolené, kterou by měli sdílet se ženami. Podle Evropské smlouvy o genderové rovnosti se navíc členské státy zavázaly, že posílí genderový aspekt lisabonského procesu a přijmou zvláštní opatření na slaďování rodinného a pracovního života.

Sociální služby a evropské politiky: V evropském kontextu je téma státních dotací a veřejného financování pečovatelských služeb stále dominantnější a sociální služby jsou v důsledku debaty o návrhu Komise na nařízení o službách na vnitřním trhu předmětem zájmu tvůrců politik, NNO a médií. Z opraveného návrhu nařízení o službách na vnitřním trhu Komise vyloučila z obsahu nařízení "sociální služby týkající se sociálního bydlení, péče o děti a podporu rodinám v nouzi". V souvislosti s tím Komise 26. dubna 2006 zveřejnila Sdělení o implementaci lisabonského programu: Sociální služby jako veřejný zájem v EU.

Jedná se dlouhodobý proces, ve kterém je dalším krokem Komise pokračovat v konzultacích se členskými státy, poskytovateli a uživateli služeb. Hlavně by měla být vzata v úvahu diverzita sociálních služeb a zvláštní povaha těchto služeb. Protože ve sdělení nebyl pokryt sektor zdravotnictví a EWL věří, že sociální a zdravotnické služby jsou si podobné, měly by být zdravotnické služby diskutovány v dalších konzultacích.

EWL v této souvislosti navrhuje:
Implementace současných politik EU a legislativy týkající se genderové rovnosti a slaďování rodinného a pracovního života:

• Plně implementovat současné politiky EU a členských států týkající se genderové rovnosti, zvláště nařízení o genderové rovnosti a plně implementovat integrované doporučení postupů pro růst a zaměstnanost (2005- 2008), hlavně postup 18 podporující celoživotní přístup k práci.
• Plně implementovat všechna opatření Plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů, zvláště opatření týkajících se slaďování rodinného a pracovního života
• Plně implementovat Evropské smlouvy o genderové rovnosti, zvláště opatření podporující slaďování rodinného a pracovního života
• Plně využít zdroje ze strukturálních fondů na financování pečovatelských služeb a podporu rodin závislých osob.

Opatření týkající se péče o děti:

• Zajistit dosažení barcelonských cílů týkajících se péče o děti.
• Aktualizovat a zrevidovat doporučení Rady z 31. března 1992 o péči o děti (92/241/EEC). Implementovat prostředky navržené v tomto doporučení.

Mateřská/otcovská a rodičovská dovolená:

• Revidovat nařízení 96/34 o rodičovské dovolené, tak, aby založili delší dovolenou (alespoň 6 měsíců pro rodiče) a přiznali rodiči na rodičovské dovolené příspěvek, který se rovná plné výši platu. Doba rodičovské dovolené by se pro matky a otce neměla lišit a dovolená musí být rovně sdílena oběma rodiči. Revidované nařízení by také mělo rozšířeno na další formy odchodu práce rodičů a zajistit získání sociálních práv během těchto odchodů.
• Dát ženám na mateřské dovolené právo na příjem v plné výši platu ve všech členských státech a zajistit, aby doba strávená na mateřské dovolené byla započítána do výpočtu penze a pojištění.
• Přijmout nařízení o otcovské dovolené. Otcovská dovolená by měla trvat alespoň měsíc, být plně hrazena a měla by začít okamžitě nebo krátce po narození nebo adaptování dítěte.
• Přiznat rodičům, kteří sami podnikají a rodičům s dočasnými smlouvami, stejné právo na hrazenou mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou jako rodičům se zaměstnaneckou smlouvu.
• Dát samoživitelkám a samoživitelům (85% tvoří ženy) buď delší rodičovskou dovolenou nebo jim umožnit, aby část dovolené převzal někdo jiný, kdo má blízký vztah k dítěti.

Péče a starší a závislé osoby:

• Je nutné implementovat nové směrnice o otevřených metodách a koordinaci zdraví a dlouhodobé péče (OMC). V rámci OMC by měly být přijaty standardy, které by zvýšily status, platy, kvalifikaci a pracovní podmínky v oblasti péče o staré a závislé osoby. Tyto standardy by také napomohly řešit nebezpečí genderové segregace v tomto sektoru.
• Přijmout evropskou legislativu se specifickými opatřeními týkající se péče o staré se zřetelem na stárnutí evropské společnosti.

Autorka: Markéta Kadlecová,o.s. Fórum 50 %, 20. 9. 2006

Sdílejte s přáteli