Jsou kvóty v rozporu s českou ústavou? I to se dozvíte na pondělní konferenci

Małgorzata Fuszara je profesorkou humanitních věd na Varšavské univerzitě. V letech 1993 – 1996, byla proděkankou Fakulty aplikovaných společenských věd a rehabilitace na Varšavské univerzitě. Od roku 1997 působila na Varšavské univerzitě jako ředitelka Centra aplikovaných společenských věd pro sociálně-právní výzkum postavení žen, které se zaměřilo na interdisciplinární genderová studia. V letech 1996 –1998 působila v Radě Evropy jako expertka na gender mainstreaming.

Ve své vědecké práci se zabývá sociologií práva, ženskými studii, gendrovými studii, ale i otázkou národnostních menšin. Genderová studia vyučovala nejen v Polsku, ale i ve Španělsku a v USA. Je autorkou publikací v prestižních časopisech, autorkou, ale i spoluautorkou přes 100 článků a několika knih psaných v polštině, angličtině, němčině, slovenštině, bulharštině, ruštině a rumunštině. Byla také jmenována do redakčních rad vědeckých časopisů "European Journal of Women's Studies, "Signs: Journal of Women in Culture and Society" a "Societas / communitas". 

Fuszara je spoluautorkou prvního návrhu zákona o rovném postavení žen a mužů v Polsku, který byl v parlamentu projednáván v letech 1996 a 1997, přijat však nebyl. Jednou z nejdůležitějších součásti zákona byla 40% kvóta pro účast žen ve všech jmenovaných nebo volených pozicích. V roce 2009 se ve Varšavě konal první Kongres kobiet (Kongres žen), který uspořádaly členky sítě ženských neziskových organizaci. Na něm se jednalo o nutnosti schválení tohoto zákona. O rok později byl díky úsilí kongresu zákon s několika změnami schválen a v roce 2011 vešel v platnost.

Michelle O'Donnell Keating je původní profesí programátorka s dlouholetou zkušeností s řízením a konzultační činností v Austrálii, Spojeném království a Irsku. Kromě výuky mezinárodních vztahů či mezinárodní politické ekonomie na Dublinské městské univerzitě se aktivně podílí i na občanských iniciativách. Podle svých slov měla zájem o politické dění už jako náctiletá a zůstal ji do dnes. 

V roce 2009 spoluzaložila a řídila občanskou kampaň "Women for Europe", která aktivně podporovala podpis Lisabonské smlouvy. O dva roky později se podílela na založení organizace "Women for Election", v níž působí dodnes. Tato organizace má za cíl podpořit ženy v politice a nabízí školení, podporu žen i mentoringové programy. Za tuto aktivitu získala v roce 2011 cenu „Social Entrepreneurs Ireland Finalist 2011 Social Impact Programme“. V roce 2014 získala za svoji občanskou angažovanost cenu „Presidents Award“.

Asta Lovise Håverstad Einstabland vystudovala v roce 2006  obor veřejná správa a management a od roku 2009 je ředitelkou Centra pro rovnost na Agderské univerzitě. Věnuje se veřejné politice a tématem zavádění genderových kvót v politických stranách, jejím hlavním výzkumným tématem jsou ženy ve vedoucích pozicích. Ve své pedagogické i vědecké činnosti se snaží především šířit povědomí o genderových tématech a o rovnosti žen a mužů v Norsku. Je místopředsedkyní Národní rady pro výzkum.