www.padesatprocent.cz › Jana Valdrová: Je politička politik? O genderové stránce veřejného projevu

Jana Valdrová: Je politička politik? O genderové stránce veřejného projevu

Jana Valdrová, Jihočeská univerzita, valdrova@pf.jcu.cz

 

"Žralok se mu vysmívá a stále uniká. Možná proto je v Melanésii žralok ženského rodu."" Z pořadu Kamera na cestách: brána do dospělosti. Jak se stát mužem v Melanésii. ČT 2, 9. 9. 2006.

Postavení jednotlivce i skupin obyvatelstva na společenském žebříčku se buduje mimo jiné prostřednictvím jazyka a řeči. Jazyk úředních dokumentů, médií i mluvní projev veřejně činných osob často nese rysy sexismu - pohlavního rasismu. Řadu jazykově diskriminačních postupů používají jak muži, tak i ženy (u žen to lze objasnit tím, že internalizovaly mocenské poměry). Tak například výrok o žraloku váže určité dehonestující charakteristiky na ženské pohlaví; je pouze jedním z mnoha jazykových stereotypů, které ženám přisuzují podobu potměšilých, nevypočitatelných, muže devastujících stvoření. Ještě pod závěrečnými titulky onoho pořadu se objevil záběr na siluetu nešťastného mladíka v člunu, marně čekajícího na "svého" žraloka v záři zapadajícího slunce...

Jazykové sexismy jsou praktiky, jež slouží k upevňování a posilování stávající hierarchie pohlaví. Míří především vůči ženám, jež degradují, staví do závislosti na mužích nebo je ignorují (zahrnují ženy pod mužské názvy osob).

Dehonestace či degradace žen bývá nejčitelnějším projevem sexistického jazyka. Kromě bonmotů jako tento o ženském rodě žraloka či vtipů o blondýnách sem patří třeba úsudky o ženské logice, intrikách, o nedostatku vůdčích schopností u žen počínaje řízením auta. Sexismus má i svou "něžnou" tvář: zdánlivě gentlemanská tvrzení typu "Politika je špinavá práce, není to nic pro ženy", ale také "Ženy by měly být v politice, aby jí dodávaly lidský rozměr" (z webu Svazu otců) ve skutečnosti vlastně odsunují ženy z rozhodovacích pozic. Ritualizované oslovení "Milé dámy, vážení pánové" připisuje ženám příjemný vzhled či dojem, kdežto mužům preferovanou autoritu. Poslankyně Vlasta Parkanová učinila nedávno medvědí službu ženám svým prohlášením o odlišném poslání žen a mužů v politice na základě jejich biologické výbavy. Dovednosti, zpravidla přisuzované ženám, nestojí na nejvyšších místech na žebříčku hodnot a málokdy ženám přinášejí úspěch; nejpracovitější poslankyni roku 2006 Alenu Páralovou si Topolánek nevybral za ministryni.

Do závislosti na mužích staví ženy způsob řazení pohlaví, kdy ženy se ocitají ve druhém pořadí: "chlapci a děvčata", "muži a ženy", "poslanci a poslankyně". Je nanejvýš vhodné pořadí pohlaví střídat. Také užívání křestních jmen signalizuje nerovné postavení; četli jsme o "Hillary", nikoli o "Billovi", v Česku třeba o "Šárce", ne však o "Stanislavovi". Formulace typu "pan Novák s rodinou" nebo dokonce "Novák" místo "Novákovi" evokují institut hlavy rodiny z období před rokem 1948. Velmi subtilním nástrojem stavění žen do závislosti na mužích až ignorace žen je generické maskulinum. Jde o způsob označování, oslovování a titulování žen mužským rodem, např. "učitel", "lékař", "politik", a užívají je zcela automaticky i ženy.

Dejme tomu, že žena o sobě prohlásí "Jsem politik". Sledujme, co tu proběhlo: dotyčná se svým označením zařadila do skupiny, jejímž typickým zástupcem je agilní muž v obleku s kravatou... Mluvčí dala najevo svou příslušnost k této prestižní skupině, a měla by tudíž požívat výsadu téže prestiže; potud se zdá vše v pořádku. Ona ale nenaplňuje rysy prototypu, tedy muže v obleku, k němuž se chce hlásit. Sama sebe tak znevýhodnila a ve skupině zvané "politici" se marginalizovala - při vyslovení pojmu "politik" (natož "ideální politik", např. na pozici "ministra" práce) si na ni nikdo nevzpomene. Paradoxně legitimizovala prototyp "politik" a skupinu "politiků" (do níž tak trochu nepatří, jak zjišťujeme), a to právě tím, že použila mužské označení. Zároveň nevratně opomenula šanci připomenout, ba posílit image "političky" a vliv "političek"...

Pokračujme dále: dotyčná svým vyjadřováním spoluvytváří obraz světa, řízeného skupinami mužských politiků, finančníků, odborníků z různých oborů. Ženy - generickým maskulinem odsouvané na pozice netypických prvků těchto skupin - sice nesou podíl na prosperitě dané skupiny, ale bude to opět "politik", tedy muž v obleku, kdo sklidí odezvu. "Politikovy" kolegyně zůstanou (pokolikáté již?) neviděny a neuznány. Dlouhodobě je to může přinejmenším demotivovat.

Tzv. generické maskulinum je v českém veřejném projevu takříkajíc systémovou chybou. Zdá se nám přirozené mluvit o ženách v mužském rodě, a proto se v zájmu jazykové úspornosti běžně takto mluví a píše. Tvrdíme, že výrazy "naši politici" aj. přece zahrnují také ženy. Nikoli náhodou se však souvislosti mezi jazykem a myšlením zkoumají na psychologických pracovištích. Reprezentativní a pro český jazyk velmi inspirující studie badatelek Irmen/Köhncke (Schmidt 2002) byla provedena na Psychologickém ústavu univerzity v Heidelberku a jasně prokázala spojování mužských názvů osob s obrazy mužů.

Co z toho vyplývá pro nás? Česká republika se v okamžiku přičlenění k EU zavázala mj. k používání nesexistického jazyka (směrnice jsou dostupné mj. z www.eamos.cz/gender, v kapitole o jazyce a řeči). Do tisku se připravuje publikace testu s více než 500 žáky/němi základních a středních škol, kdy si děti pod tzv. generickým maskulinem v drtivé většině představily muže. Ukázalo se také, že čím vyšší byla prestiž pojmu (např. "vědec"), tím více přibylo obrazů mužů. Je tedy zcela namístě rozšířit do obecného povědomí možnosti nahrazování tzv. generického maskulina jinými způsoby označování osob (návrhy např. Valdrová 2001; 2005 je dostupný z www.genderonline.cz) a povzbuzovat veřejnost k vědomé genderové reflexi řečových praktik. Veřejně činné kolegyně plně zaslouží, abychom nejen vůbec zaznamenali, nýbrž také náležitě ocenili jejich práci.

Zdroje:

  • Schmidt, Claudia 2002. "Kfz-Mechaniker wird Schauspielerin". Zum generischen Gebrauch des Maskulinums unter psycholinguistischem Aspekt. In: Cheauré, Elisabeth / Ortrud Gutjahr / Claudia Schmidt (Hg.) 2002. Geschlechterkonstruktionen in Sprache, Literatur und Gesellschaft. Gedenkschrift für Gisela Schoenthal. Freiburg im Breisgau: Rombach, str. 233-246.
  • Valdrová, Jana 2005. Jak jazyk zabíjí image odbornice. In: Gender / rovné příležitosti / výzkum. Ročník 6, číslo 2/2005, str. 1-3. Dostupný z www.genderonline.cz.
  • Valdrová, Jana Novinové titulky z hlediska genderu. In: Naše řeč 84, 2001, ISSN 0027-8203, č. 2, s. 90-96.
  • www.psychologie.uni-heidelberg.de, viz odkazy na tzv.generické maskulinum.


Sdílejte s přáteli

Newsletter

Získejte aktuální informace o dění ve světě politiky a o akcích Fóra 50 %.

Kurzy a služby

Objednejte si naše kurzy, facilitaci, konzultace či genderovou expertízu.

Chci podpořit fórum 50 %

Sami si zvolte variantu Vaší podpory. Děkujeme!

Kalendář akcí

březen 52024
březen 122024
březen 142024
březen 192024

Města a obce pro všechny

diskusní setkání