Na sjezdu lidovců, který proběhl tento víkend v Plzni, bylo zvoleno předsednictvo strany a byli také určeni lídři stranických kandidátek pro všech čtrnáct volebních krajů. Kromě potvrzení Miroslava Kalouska v čele strany byli zvoleni i čtyři místopředsedové. Všechny posty obsadili muži, ačkoliv skupina kolem Kalouska prosazovala na jeden z nich starostku Černošic Helenu Langšádlovou. Ta však byla nakonec ve třetím kole poražena; získala 139 hlasů. Vedení strany zůstává tedy i nadále „mužskou záležitostí“.
Ženy jsou bohužel tradičně slabě zastoupeny i na čelních pozicích krajských kandidátek. Mezi čtrnáct volebních lídrů se prosadily jenom dvě: poslankyně Vlasta Parkanová ve Středočeském a poslankyně Michaela Šojdrová ve Zlínském kraji. Lidovci tak nadále zůstávají stranou dominovanou muži, přestože ženy tvoří přes polovinu jejich členské základny.
Představují totiž 52% podíl členstva KDU-ČSL, což je vůbec nejvyšší procento ze všech českých stran. Pro srovnání: v ODS je podíl žen v členstvu strany 34%, v ČSSD 26% a v KSČ 43%. Na české poměry netradičně vysoké zastoupení žen v řadách lidovců se tak bohužel vůbec neprojevuje ve složení jejich vnitrostranických orgánů ani na sestavování volebních kandidátek. Nakolik je strana, kde většinu tvoří ženy, a přesto nejsou vůbec zastoupeny v jejím vedení, demokratická? A jak se s demokratickými principy slučuje fakt, že stranu s tak početnou ženskou členskou základnou budou ve volbách v čele kandidátek zastupovat pouze dvě političky?
Autorka: Jana Smiggels Kavková, Fórum 50 %, 17.5.2006