A hned na úvod nutno poznamenat, že výsledný obraz není nijak optimistický, ba naopak. Navzdory tomu, že strana ve svých prohlášeních tvrdí, že se snaží o zvýšení počtu žen v politice, sociálně demokratických poslankyň po volbách nepřibude. V poslaneckých lavicích jich zasedne méně než nyní.
Podívejme se nyní na konkrétní čísla, která mluví za vše. Co se týče celkového podílu žen na kandidátkách ČSSD, situace se oproti minulým volbám mírně zhoršila. Zatímco roku 2002 na kandidátkách figurovalo průměrně 24,5% političek, nyní je to o více než dvě procenta méně: 22%. Pokud se zaměříme na pořadí ženských kandidátek, situace je bohužel ještě neradostnější. V pěti krajích nenajdete žádnou ženu na prvních pěti místech kandidátky a v šesti krajích se do první desítky vešla jenom jedna. Pouze v jednom kraji je žena v čele kandidátky: jedná se o Hanu Orgoníkovou na Královéhradecku. Zdejší kandidátní listina je vůbec ojedinělá z hlediska vyrovnanosti zástupců obou pohlaví: kromě prvního místa zde najdete ženy i na třetí, páté a šesté pozici. V tomto ohledu dopadl Hradecký kraj nejlépe ze všech čtrnácti volebních krajů a jasně dokázal, že sestavit vyváženou kandidátku je možné. Pochopitelně je k tomu potřeba dostatek politické vůle…
Další kraje, kde je bilance ženských a mužských kandidátů relativně vyrovnaná, jsou Liberecký s ženami na třetím, čtvrtém a šestém místě a Pardubický, kde političky obsadily třetí, páté, sedmé a desáté místo. Jedná se však bohužel spíše o světlé výjimky. Například v Jihomoravském kraji se do první desítky prosadila jediná žena, a to až na posledním desátém místě.
Kolik sociálně demokratických žen má tedy šanci dostat se do parlamentu? Pokud vyjdeme z aktuálních měření volebních preferencí, podle kterých má ČSSD zhruba 26% podporu voličů a voliček, znamená to, že v průměru mají šanci na zvolení tři až čtyři kandidáti a kandidátky z každého kraje. Ve sněmovně tak podle těchto odhadů může zasednout pět až sedm sociálně demokratických poslankyň, které se jako jediné dostaly na volitelná místa kandidátek. Podíl žen mezi zvolenými zástupci ČSSD by tedy odpovídal 10–14%. Pro srovnání: nyní v parlamentě zasedá deset poslankyň za ČSSD, což odpovídá 14,3%.
Co říci závěrem? Uvedené statistiky bohužel jasně dokazují, že pouhá prohlášení o podpoře zvýšení politické participace žen ke změně současné neblahé situace rozhodně nestačí. Je načase, aby politické strany projevily skutečnou vůli k řešení daného stavu. Příkladem jim může být Strana Zelených, která jako první česká politická strana zavedla vnitrostranická opatření zajišťující vyrovnané zastoupení zástupců obou pohlaví na kandidátkách. I ostatní strany by konečně měly učinit konkrétní kroky a umožnit ženám plnohodnotně se zapojit do správy věcí veřejných. Doufejme, že Zelení jsou onou pomyslnou první vlaštovkou a nezůstanou ve své snaze osamoceni.
Autorka: Jana Smiggels Kavková, o.s. Fórum 50 %,10.5.2006
