S rokem 2008 se Fórum 50 % bude loučit mj. jako s rokem, kdy měla velké šance na zvolení do prezidentského úřadu USA žena. Hillary Diane Rodham Clinton (nar. 26. října 1947, Chicago) je americká právnička a politička, mladší senátorka za stát New York a kandidátka zvoleného prezidenta Baracka Obamy na ministryni zahraničí. Byla kandidátkou na demokratickou nominaci v prezidentských volbách roku 2008. Je manželkou Billa Clintona, 42. prezidenta USA, a v letech 1993 - 2001 byla první dámou USA.
Rodač
ka z předměstí Chicaga Hillary Rodham poprvé přitáhla širší pozornost v roce 1969 svým absolventským projevem na Wellesley College, který pronesla jako první tamní studentka. V roce 1973 absolvovala právnickou fakultu Yaleovy univerzity a po krátkém angažmá v Kongresu , kde pracovala jako právní poradkyně, se v roce 1974 přestěhovala s Billem Clintonem do Arkansasu, kde se v říjnu 1975 vzali. Roku 1979 byla jako první žena jmenována partnerem/kou v právnické kanceláři Rose Law Firm; dvakrát byla uvedena v seznamu sta nejvlivnějších amerických právníků/iček. V letech 1979 - 1981 a opět 1983 - 1992 byla arkansaskou první dámou a působila v řadě organizací zabývajících se dobročinností, zasedala ve správní radě Wal-Martu a několika dalších korporací.
Jako první dáma USA iniciovala tzv. Clintonův plán zdravotní péče - ten však v roce 1994 neprošel Kongresem. V letech 1997 a 1999 Clintonová hrála roli v prosazení státního programu dětského zdravotního pojištění, zákona o adopci a bezpečných rodinách a zákona o nezávislosti pěstounské péče.
V roce 2000 přijala nabídku kandidovat do Senátu za stát New York proti newyorskému starostovi Rudymu Giulianimu, který po několika chybách v kampani odstoupil; novým republikánským kandidátem se stal Rick Lazio, který se však příliš soustředil na samotný New York. Hillary Clintonová vyhrála rozdílem 55 % ku 43 % hlasů. V listopadu 2006 byla senátorkou znovu zvolena 67:31.
20. ledna 2007 Clintonová oznámila kandidaturu na post prezidenta/ky Spojených států za Demokratickou stranu. Jejím nejvážnějším protikandidátem v primárkách se stal illinoiský senátor Barack Obama, prvním významný kandidát jedné ze dvou největších stran, který nemá bílou barvu pleti. Po několikaměsíčním těsném souboji uznala Clintonová 7. června 2008 svou porážku a na sjezdu i v podzimní kampani Obamu podpořila. Několikrát byla zmiňována jako potenciální kandidátka na úřad viceprezidenta/ky, Barack Obama si však 22. srpna vybral Joea Bidena.
V listopadu Hillary Clinton přijala post ministryně zahraničí v Obamově vládě.
Z projevu Hillary Clintonové ve Washingtonu, D.C, 7. června 2008, v němž oznámila, že stahuje svou kandidaturu na prezidentský úřad, a zároveň hovořila o rovných příležitostech žen a mužů:
Nyní trochu osobněji - když se mě ptali, co pro mě znamená být ženou, ucházející se o post prezidentky, vždycky jsem odpovídala stejně; že jsem pyšná na to být ženou kandidátkou, ale také že kandiduji, protože bych byla nejlepší prezidentkou. Ale jsem žena, a stejně jako miliony jiných žen vím, že stále existují bariéry a předsudky, i když třeba podvědomé. Chci zformovat Ameriku, která by respektovala a podporovala potenciál každého z nás.
Ve 21. století není přijatelné vnímat omezení a předsudky
Kandidovala jsem jako dcera s možnostmi, o kterých se mé matce ani nesnilo, jako matka, která má starost o budoucnost své dcery, a jako matka, která chce své děti vést ke světlejším zítřkům. Pro tuto budoucnost je nutné, aby ženy i muži chápali boje svých babiček a matek stejně, aby ženy dostávaly rovné příležitosti, stejné platy a stejný respekt. Pojďme usilovat o dosažení těchto velmi jednoduchých cílů; ve dvacátém prvním století není přijatelné cítit hranice a mít předsudky.
Můžeme být hrdí na to, že od teď bude pro ženu běžné vyhrát primárky voleb, obvyklé získat nominaci do "těsného závodu", normální vědět, že žena se může stát prezidentkou Spojených států. A to je významné.
Pro ty, kdo jsou zklamáni, že jsme nemohli dojít až do konce - hlavně mladým lidem, kteří dali do této kampaně tolik - zlomilo by mi srdce, kdybych svou porážkou těsně před cílem někoho z vás odradila od dosažení toho vašeho cíle. Vždycky miřte vysoko, tvrdě pracujte a hluboce opatrujte to, v co věříte. Když klopýtnete, udržte si víru. Když vás někdo srazí, rychle se postavte na nohy. A nikdy neposlouchejte toho, kdo vás bude od vaší cesty odrazovat.
Miliony prasklin v nejtvrdším skleněném stropě
Zatímco jsme se dnes sešli v této nádherné historické budově, padesátá žena, která kdy vylétla do vesmíru, obíhá nad našimi hlavami. Jestliže dokážeme padesát žen vyslat do vesmíru, jednou dokážeme ženu dosadit do Bílého domu.
Přestože jsme tentokrát nedokázali rozbít ten nejvyšší, nejtvrdší skleněný strop, díky vám jsme v něm aspoň udělali 18 milionů prasklin. A světlo jím proniká silně jako nikdy dřív, naplňuje nás nadějí a vědomím, že příště bude cesta jednodušší. Takto se v Americe vždycky věci vyvíjely.
Pomyslete na zastánce volebního práva, kteří se v roce 1848 sešli v Seneca Falls, a na ty, kdo bojovali tak dlouho, dokud ženy nezískaly právo volit. Vzpomeňte na abolicionisty, kteří bojovali a umírali, aby se dočkali zrušení otroctví. Pomyslete na zastánce lidských práv a na pěšáky, kteří pochodovali, protestovali a riskovali své životy, aby učinili konec segregaci a Jimu Crowovi.
Každé ohlédnutí do minulosti brání jít dopředu
Díky nim jsem vyrůstala v domnění, že ženské volební právo je samozřejmá věc. Díky nim má dcera vyrůstala v domnění, že je samozřejmostí, když děti všech barev chodí do stejné školy. Díky nim Barack Obama a já můžeme vést tvrdé kampaně za demokraty. Díky nim, a díky vám, budou děti mít za samozřejmé, když Afroameričan nebo žena stanou v čele Spojených států.
Až ten den nastane a žena se ujme prezidentství, všichni budeme pyšní na hodnoty našeho národa, pyšní na to, že sen každé malé holčičky se v Americe může stát skutečností. Každý z vás bude vědět, že to díky vaší snaze a tvrdé práci jste jí pomohli umetat cestičku.
Chtěla bych proto říct svým stoupencům; když uslyšíte lidi říkat - nebo si myslet - "co kdyby" nebo "co by bylo", já říkám "prosím, neohlížejte se". Každý okamžik, kdy se ohlížíme do minulosti, nám brání jít dopředu.
Překlad projevu: www.zabanaprameni.cz, redakce Eva M. Hejzlarová
Zdrojem k vytvoření tohoto článku byla Wikipedia.
Rodač
ka z předměstí Chicaga Hillary Rodham poprvé přitáhla širší pozornost v roce 1969 svým absolventským projevem na Wellesley College, který pronesla jako první tamní studentka. V roce 1973 absolvovala právnickou fakultu Yaleovy univerzity a po krátkém angažmá v Kongresu , kde pracovala jako právní poradkyně, se v roce 1974 přestěhovala s Billem Clintonem do Arkansasu, kde se v říjnu 1975 vzali. Roku 1979 byla jako první žena jmenována partnerem/kou v právnické kanceláři Rose Law Firm; dvakrát byla uvedena v seznamu sta nejvlivnějších amerických právníků/iček. V letech 1979 - 1981 a opět 1983 - 1992 byla arkansaskou první dámou a působila v řadě organizací zabývajících se dobročinností, zasedala ve správní radě Wal-Martu a několika dalších korporací.Jako první dáma USA iniciovala tzv. Clintonův plán zdravotní péče - ten však v roce 1994 neprošel Kongresem. V letech 1997 a 1999 Clintonová hrála roli v prosazení státního programu dětského zdravotního pojištění, zákona o adopci a bezpečných rodinách a zákona o nezávislosti pěstounské péče.
V roce 2000 přijala nabídku kandidovat do Senátu za stát New York proti newyorskému starostovi Rudymu Giulianimu, který po několika chybách v kampani odstoupil; novým republikánským kandidátem se stal Rick Lazio, který se však příliš soustředil na samotný New York. Hillary Clintonová vyhrála rozdílem 55 % ku 43 % hlasů. V listopadu 2006 byla senátorkou znovu zvolena 67:31.
20. ledna 2007 Clintonová oznámila kandidaturu na post prezidenta/ky Spojených států za Demokratickou stranu. Jejím nejvážnějším protikandidátem v primárkách se stal illinoiský senátor Barack Obama, prvním významný kandidát jedné ze dvou největších stran, který nemá bílou barvu pleti. Po několikaměsíčním těsném souboji uznala Clintonová 7. června 2008 svou porážku a na sjezdu i v podzimní kampani Obamu podpořila. Několikrát byla zmiňována jako potenciální kandidátka na úřad viceprezidenta/ky, Barack Obama si však 22. srpna vybral Joea Bidena.
V listopadu Hillary Clinton přijala post ministryně zahraničí v Obamově vládě.
Z projevu Hillary Clintonové ve Washingtonu, D.C, 7. června 2008, v němž oznámila, že stahuje svou kandidaturu na prezidentský úřad, a zároveň hovořila o rovných příležitostech žen a mužů:
Nyní trochu osobněji - když se mě ptali, co pro mě znamená být ženou, ucházející se o post prezidentky, vždycky jsem odpovídala stejně; že jsem pyšná na to být ženou kandidátkou, ale také že kandiduji, protože bych byla nejlepší prezidentkou. Ale jsem žena, a stejně jako miliony jiných žen vím, že stále existují bariéry a předsudky, i když třeba podvědomé. Chci zformovat Ameriku, která by respektovala a podporovala potenciál každého z nás.
Ve 21. století není přijatelné vnímat omezení a předsudky
Kandidovala jsem jako dcera s možnostmi, o kterých se mé matce ani nesnilo, jako matka, která má starost o budoucnost své dcery, a jako matka, která chce své děti vést ke světlejším zítřkům. Pro tuto budoucnost je nutné, aby ženy i muži chápali boje svých babiček a matek stejně, aby ženy dostávaly rovné příležitosti, stejné platy a stejný respekt. Pojďme usilovat o dosažení těchto velmi jednoduchých cílů; ve dvacátém prvním století není přijatelné cítit hranice a mít předsudky.
Můžeme být hrdí na to, že od teď bude pro ženu běžné vyhrát primárky voleb, obvyklé získat nominaci do "těsného závodu", normální vědět, že žena se může stát prezidentkou Spojených států. A to je významné.
Pro ty, kdo jsou zklamáni, že jsme nemohli dojít až do konce - hlavně mladým lidem, kteří dali do této kampaně tolik - zlomilo by mi srdce, kdybych svou porážkou těsně před cílem někoho z vás odradila od dosažení toho vašeho cíle. Vždycky miřte vysoko, tvrdě pracujte a hluboce opatrujte to, v co věříte. Když klopýtnete, udržte si víru. Když vás někdo srazí, rychle se postavte na nohy. A nikdy neposlouchejte toho, kdo vás bude od vaší cesty odrazovat.
Miliony prasklin v nejtvrdším skleněném stropě
Zatímco jsme se dnes sešli v této nádherné historické budově, padesátá žena, která kdy vylétla do vesmíru, obíhá nad našimi hlavami. Jestliže dokážeme padesát žen vyslat do vesmíru, jednou dokážeme ženu dosadit do Bílého domu.
Přestože jsme tentokrát nedokázali rozbít ten nejvyšší, nejtvrdší skleněný strop, díky vám jsme v něm aspoň udělali 18 milionů prasklin. A světlo jím proniká silně jako nikdy dřív, naplňuje nás nadějí a vědomím, že příště bude cesta jednodušší. Takto se v Americe vždycky věci vyvíjely.
Pomyslete na zastánce volebního práva, kteří se v roce 1848 sešli v Seneca Falls, a na ty, kdo bojovali tak dlouho, dokud ženy nezískaly právo volit. Vzpomeňte na abolicionisty, kteří bojovali a umírali, aby se dočkali zrušení otroctví. Pomyslete na zastánce lidských práv a na pěšáky, kteří pochodovali, protestovali a riskovali své životy, aby učinili konec segregaci a Jimu Crowovi.
Každé ohlédnutí do minulosti brání jít dopředu
Díky nim jsem vyrůstala v domnění, že ženské volební právo je samozřejmá věc. Díky nim má dcera vyrůstala v domnění, že je samozřejmostí, když děti všech barev chodí do stejné školy. Díky nim Barack Obama a já můžeme vést tvrdé kampaně za demokraty. Díky nim, a díky vám, budou děti mít za samozřejmé, když Afroameričan nebo žena stanou v čele Spojených států.
Až ten den nastane a žena se ujme prezidentství, všichni budeme pyšní na hodnoty našeho národa, pyšní na to, že sen každé malé holčičky se v Americe může stát skutečností. Každý z vás bude vědět, že to díky vaší snaze a tvrdé práci jste jí pomohli umetat cestičku.
Chtěla bych proto říct svým stoupencům; když uslyšíte lidi říkat - nebo si myslet - "co kdyby" nebo "co by bylo", já říkám "prosím, neohlížejte se". Každý okamžik, kdy se ohlížíme do minulosti, nám brání jít dopředu.
Překlad projevu: www.zabanaprameni.cz, redakce Eva M. Hejzlarová
Zdrojem k vytvoření tohoto článku byla Wikipedia.
