Není náhodou, že právě do finského parlamentu (finsky Eduskunta) volily a mohly být také zvoleny jako první v Evropě také ženy, stalo se tak v roce 1906. A zcela jistě není náhodou, že hlavou státu této vyspělé demokracie se i na druhé (šestileté) volební období stala Tarja Halonen.
V tomto kontextu lze jen těžko považovat za náhodu, že si současný finský premiér Matti Vanhanen při sestavování své druhé koaliční vlády přizval do svého dvacetičlenného kabinetu 12 žen. Ženy tak obsadí více než polovinu vládních křesel, klíčové ministerské posty financí, obrany a zahraničí však zastávají muži.
Finskou vládu pravého středu tvoří čtyři politické formace: Vanhanenova strana Finský střed (KESK), konzervativní Národní koaliční strana (KOK), Švédská lidová strana (SFP), reprezentující švédskou menšinu v zemi, a Svaz zelených (VIHR). Finský střed vyhradil ženám pět z osmi vládních postů, konzervativci rozdělili svých osm mezi muže a ženy rovnoměrně. Zelení do vlády vyslali pouze ženy a strana švédské menšiny jednu ženu a jednoho muže.
Podle informací agentury AP, kterou zveřejnil server aktualne.cz, se tak stane poprvé nejen v historii této severské země, ale i na světě vůbec. Politoložka z Tamperské univerzity Jaana Kuusipal uvádí: "Některé vlády měly (rozložení vládních postů mezi pohlaví) 50:50, ale šedesátiprocentní podíl žen je v mezinárodním srovnání velmi vysoký."
Tato situace jen ilustruje skutečnost, že finské ženy jsou v přístupu k rozhodovacím pozicím rovnocenné svým mužským protějškům. Běžně jich několik zastává nejvyšší posty v čele největších měst i v ředitelských křeslech nejvýznamnějších firem. Něco takového je v Evropě doposud nevídané, ale pro Finy je to, zdá se, naprostou samozřejmostí. Rovnoprávnost obou pohlaví má totiž dlouholetou tradici, jejíž základ nastolila už starověká finská zemědělská společnost, ve které všichni členové rodiny pracovali stejně tvrdě. Země nepoznala evropský feudalismus doprovázený nevolnictvím a její obyvatelstvo přijalo protestantské vyznání. V období finského národního obrození bylo ženské emancipační hnutí velmi aktivní. Takže v roce 1906 bylo Finsko po Novém Zélandu druhou zemí světa, která dala se vznikem samostatného parlamentu ženám volební právo a vůbec první zemí, kde ženy mohly být i voleny.
Aktuální složení finské vlády a její programové prohlášení v angličtině můžete najít pod tímto odkazem: http://www.valtioneuvosto.fi/hallitus/jasenet/en.jsp
Autorka: Petra Ondřejová, Fórum 50%, 20.4.2007
