SCWF zpracovává analýzu situace a změn ve financování a fungování ženských nevládních neziskových organizaci dva roky po vstupu České republiky do EU. SCWF zatím zpracoval první část analýzy (viz níže), která se soustřeďuje na donory působící v ČR a na čerpání strukturálních fondů EU se zaměřením na financování ženských NNO. Celá analýza bude zpracovaná v listopadu.
Financování ženských NNO v letech 2004-2005 v ČR
Cílem této analýzy bylo zjistit, jaký dopad měl vstup České republiky do Evropské unie na financování ženských nevládních organizací. V souvislosti se vstupem do EU vznikly obavy z odchodu tradičních donorů, kteří podporovali témata ženských práv a genderové rovnosti. Na základě výzkumu mezi ženskými NNO, který realizoval Slovak-Czech Women´s Fund v první polovině roku 2004, většina ženských NNO nebyla spokojená se svým stávajícím financovaním a v budoucnosti se plánovala orientovat více na strukturální fondy EU, nadační granty stejně jako na organizování veřejných sbírek. Graf č. 1 ukazuje tehdejší a v budoucnu žádanou strukturu financování ženských NNO, které se zúčastnili výzkumu v roce 2004.
Graf č. 1
Při zpracovávání této analýzy jsme vycházeli z dvou studií realizovaných v České republice - Králíková, A., Sokačová, L.: "Ženské / genderové nevládní neziskové organizace v České republice, " FES Praha, Květen 2006 a Hašková, H.: "Vliv evropské integrace na ženské občanské organizace v ČR," zveřejněné na http://www.genderonline.cz/view.php?cisloclanku=2006020606 (6.2.2006) a z údajů dvou typů poskytovatelů grantů: strukturálních fondů EU (hlavně ESF a IS EQUAL) a financí rozdělovaných nestátními institucemi (získané informace pochází od Fóra dárců a týkají se pouze členů FD).
1) Financování ženských NNO
Zatímco začátkem 90. let fungovalo mnoho českých ženských organizací díky relativně stabilní institucionální podpoře především zahraničních nadací, s blížícím se datem vstupu do EU zahraniční nadace postupně opouštěly region střední a východní Evropy a přesouvaly se do jiných regionů. Nevládní organizáce byly nucené přejít na méně flexibilní projektový typ financování.1 Odchod tradičních donorů, kteří podporovali témata ženských práv a genderové rovnosti se zvýšil na přelomu let 2003 a 2004.Na základě údajů poskytnutých SCWF Fórem dárců v roce 2004 poskytli granty ženským NNO jen čtyři jeho členové (Nadace Český literární fond, Nadace Open Society Fund Praha, NROS a Nadace Terezy Maxové). V roce 2004 začal udělovat granty i nově vzniklý nadační fond Slovak-Czech Women´s Fund, který se však stal členem Fóra dárců až v roce 2005. Už v roce 2004 začal fungovat jeho grantový program, data o udělených grantech nadačního fondu jsou proto započítané do nasledujících číselných údajů. Celkově bylo v roce 2004 uděleno 23 grantů ve výšce 3 312 641 Kč. Výška průměrného grantu v tomto roce vycházela na 144 028 Kč. Počet grantů udělených v roce 2005 byl přibližně stejný - 5 institucí (Nadace český literární fond, Nadace Open Society Fund Praha, Výbor dobré vůle - nadace Olgy Havlové, F-nadace a Slovak-Czech Women´s Fund) udělilo 21 grantů v celkové výšce 4 167 832 Kč, přičemž výška průměrného grantu se mírně zvýšila na 198 469 Kč. Jak je vidět z výše uvedených údajů, domácí donorská scéna v ČR se v roce 2004 poměrně ustálila. Systematické podpoře oblasti genderové rovnosti a ženských práv se věnují tři organizace, které mohou být částečným zdrojem financování ženských NNO - Nadace český literární fond, Nadace Open Society Fund Praha a Slovak-Czech Women´s Fund (přičemž první uvedená nadace je výrazně specifikovaná a grantový program zaměřený na ženy je menšího rozsahu). U ostatních výše uvedených donorů je možné konstatovat, že jejich podpora ženských organizací měla spíše náhodný charakter a v daném období nešlo z jejich strany o systematický přístup v jejich strategiích udělování podpory.
Pozici nejvýznamnějšího zdroje financování českých ženských NNO v posledních letech zaujaly strukturální fondy EU, zvláště pokud jde o výšku finanční podpory a délku trvání podpořených projektů. Nasledující údaje vychází z dat zveřejněných na oficiálních internetových stránkach EU fondů v ČR www.esfcr.cz a www.equalcr.cz a zaměřují se na 3 nejdůležitější finanční mechanizmy, v rámci kterých se vypisují grantová řízení tematicky blízká poslání a zaměření ženských NNO - Evropský sociální fond, jmenovitě Operační program rozvoj lidských zdrojů a Jednotný programový dokument pro cíl 3, a Iniciativa Společenství EQUAL.
V rámci Operačního programu rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) se ženské NNO uchází o podporu hlavně v těchto opatřeních:
Následující tabulka ukazuje poměr udělených grantů ženským NNO z celkového počtu udělených grantů.
Tabulka č. 1
| Počet udělených grantů | Počet udělených grantů ženským NNO | % ženských NNO z celkového počtu | |
|---|---|---|---|
| 2.1. | 82 | 3 | 3,7 |
| 2.2. | 26 | 2 | 7,7 |
| 2.3. (NROS) | 184 | 5 | 2,7 |
I v rámci JPD 3 se ženské nevládní organizace ucházeli o podporu v rámci grantových výzev stejného znění:
Přičemž v opatření 2.2. Podpora rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce udělovaly granty dvě instituce - Ministerstvo práce a sociálních věcí a Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS). Poměr udělených grantů v rámci JPD 3 ukazuje tabulka č. 2.
Tabulka č. 2
| Počet udělených grantů | Počet udělených grantů ženským NNO | % ženských NNO z celkového počtu | |
|---|---|---|---|
| 2.1. | 57 | 2 | 3,5 |
| 2.2. | 8 | 1 | 12,5 |
| 2.2. (NROS) | 14 | 6 | 42,9 |
| 2.3. (NROS) | 52 | 5 | 9,6 |
Z výše uvedených tabulek je zřejmé, že ženské organizace realizují více projektů v rámci opatření spadajících pod JPD 3 v porovnaní s podobnými opatřeními v rámci OP RLZ. Při porovnání jednotlivých opatření se z pochopitelných důvodů ženské NNO zaměřují hlavně na opatření 2.2. Podpora rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce, kde třetinu projektů v rámci JPD 3 realizují ženské organizace. Z viditelného nepoměru účasti ženských NNO na grantových řízeních vypisovaných v rámci JPD 3 a OP RLZ je možné usuzovat, že etablované organizace s dostatečnou organizační kapacitou na ucházení se o projekty ze strukturálních fondů a jejich realizaci fungují hlavně v Praze, zatímco v jiných regionech je počet takovýchto organizací výrazně nižší.
Evropská unie vytvořila další specifický finanční nástroj zaměřený na genderovou rovnost a to zejména v oblasti rovnosti příležitostí na trhu práce. Iniciativa Společenství EQUAL se orientuje na inovativní projekty v této oblasti, přičemž v rámci pilíře IV. zadefinovala dvě opatření zaměřené přímo na rovnost příležitostí žen a mužů - "slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb" (4.1. a 4.3.) a "snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce" (4.2. a 4.4.). V rámci těchto opatření získaly granty 3 ženské organizace (2 granty byli udělené organizaci, která velmi aktivně vystupuje v oblasti genderové rovnosti, avšak její zaměření není specificky ženské). Zajímavým faktem je, že v rámci opatření 4.2 "Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb v oblasti Cíle 3" nebyla podaná ani jedna grantová žádost. Ženské NNO byly též úspěšné v rámci opatření 2.1 - Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin v oblastech Cíle 1 (2 udělené granty).
Tabulka č. 3 ukazuje poměr ženských NNO z celkového počtu udělených grantů v jednotlivých opatřeních IS EQUAL.
Tabulka č. 3
| Počet udělených grantů | Počet udělených grantů ženským NNO | % ženských NNO z celkového počtu | |
|---|---|---|---|
| 2.1. | 10 | 2 | 20,0 |
| 4.1 (Cíl 1) | 4 | 1 | |
| 4.2. (Cíl 3) | 0 | 0 | |
| 4.3. (Cíl 1) | 2 | 1 | |
| 4.4. (Cíl 3) | 2 | 1 | |
| Opatření 4 spolu | 8 | 3 | 16,7 |
| EU EQUAL spolu | 18 | 5 | 27,8 |
Vzhledem k tomu, že strukturální fondy EU vyžadují vytváření partnerství na realizaci projektů, je pravděpodobné, že ve skutečnosti má přístup k finančním zdrojům určeným na realizaci těchto projektů více ženských NNO. Internetová stránka IS EQUAL však uvádí jen hlavního partnera, jména ostatních organizací podlílejících se na projektech nejsou zveřejněné.
Podle Králíkové a Sokačové tvoří granty poskytnuté z Evropského sociálního fondu významnou část finančních zdrojů různých typů ženských NNO:
"Tyto prostředky směřují nejen k tradičně fungujícím a profesionalizovaným ženských NNO, ale získaly je také nově vzniklé organizace (např. Žába na prameni) či ty, které v minulosti nefungovaly v oblasti rovnosti příležitostí na profesionalizované úrovni (např. Občanská inspirace). Poměrně vysoké finanční prostředky umožňují úspěšným NNO rozvíjet své aktivity a profesionalitu zaměstnanců/-kyň."2
Navzdory tomu, že fondy EU jsou důležitým zdrojem financí pro ženské NNO, jejich obsahové zaměření je poměrně úzce specializované na rovnost příležitostí na pracovním trhu a na zvyšování zaměstnanosti. Možnost získat významné finanční zdroje na konkrétní tématicky zaměřené aktivity vytváří tlak na ženské NNO, aby v zájmu jejich získávání redefinovali svoje poslání a priority. Tento trend potvrdili obě citované české studie. Zároveň se ale mohou vyskytnout případy, ve kterých organizace se zaměřením jiným než je hlavní proud podpory a v situaci nedostatku domácích donorů podporujících jiné oblasti ženských práv mohou zápasit s výraznými finančními problémy.3
Autorky:Slovak-Czech Women´s Fund
Poznámky:
1Hašková, H.: "Vliv evropské integrace na ženské občanské organizace v ČR," zverejnené na http://www.genderonline.cz/view.php?cisloclanku=2006020606 (6.2.2006)2Králíková, A., Sokačová, L.: "Ženské / genderové nevládní neziskové organizace v České republice, " FES Praha, Květen 2006, str. 27
3 Hašková, H.: "Vliv evropské integrace na ženské občanské organizace v ČR," zverejnené na http://www.genderonline.cz/view.php?cisloclanku=2006020606 (6.2.2006)
