Zahrnuje to i spravedlivé rozdělení neplacené práce v domácnosti včetně péče o děti. Všichni občané mají rovněž mít v případě nutnosti právo na stejnou pomoc a péči.
Toto jsou hlavní principy rovnoprávnosti ålandskych občanů, o kterých mluví tzv. Zemský zákon (landskapslagen) ostrovní země. Ta leží mezi Švédském a Finském a obyvatel má podle nejnovějších údajů z letošního března 29 916. To je asi jako Kolín. Ostrovy jsou součástí Finska, ale mají svou autonomii a vlastní vládu a parlament. Úřední jazyk je švédština, kterou hovoří více než 90 procent obyvatelstva. Åland je švédský název, finský se ostrovy jmenují Ahvenanmaa. Zhruba polovinu obyvatelstva tvoří ženy a soudě podle četných zpráv v místních médiích i na internetu je část žen velmi aktivní ve veřejném životě a také dost kritická.
Feministky mají podporu premiérky
V poslední době přitahuje pozornost nezisková a nepolitická organizace Feministparaply, jejímž hlavním cílem je dosažení genderové rovnosti a stejné úrovně lidských práv pro všechny občany. Jinými slovy: Feministky si nemyslí, že realita v jejich zemi souznivá se zákonem. Muži jsou stále ještě v mnohých oblastech nadřazení ženám a nedělá se dost pro to, aby se tato situace změnila.
„Chceme urychlit vývoj směrem k rovné společnosti. Zatím to jde příliš pomalu“, znělo jedno z prohlášení, když první skupina aktivistek organizací vloni zakládala.
Předsedkyně ålandské vlády, Camilla Gunell, s feministkami plně souhlasí. A cítí se být jednou z nich.
„Jsem feministka, protože vidím, že ženy a dívky stále ještě nemají stejná práva a stejně možnosti jako muži. A protože chci něco dělat, aby se situace zlepšila. Jsem také sociální demokratka a i proto považuji rovnost pohlaví za jednu ze základních hodnot. Feminismus je svobodné hnutí, které chce rovnost a spravedlnost. Feminismus je pro mně také víra v to, že můžeme vytvořit lepší společnost pro všechny lidi – a hlavně pro děti – jen pokud ženy budou požívat stejnou vážnost a stejný respekt jako muži,“ říká 45letá premiérka v rozhovoru pro webové stránky Feministparaply.
Organizace dělala současné rozhovory i s jinými veřejnými osobami a v podobném duchu jako Camilla Gunell se vyjádřily i další ålandske političky. A k ideím a cílům feminismu se přihlásilo i několik mužských politiků. Zároveň ovšem znějí stále silněji hlasy "obyčejných" žen, které volají po konkrétních změnách - vloni např. stávkovalo skoro 400 zdravotních sester, které žádaly "stejné platy za stejnou práci". Určitého zvýšení dosáhly, ale celkově rozdíly mezi platy žen a mužů přetrvávají stejně jako v ostatních částech Skandinávie. A v čele s EU, kde muži v průměru vydělávají o 15-20 procent více než ženy.
Pomoc běžencům a ženám v chudých zemích
Ale feministky na Ålandu nebojují jen tradiční ženský boj za rovné platy nebo vyšší zastoupení žen v politických orgánech a jiné „klasické“ cíle. V poslední době se řada aktivistek vyjadřuje k současné krizi se statisíci běženců, kteří utíkají před válkami a jinými strastmi ve svých zemích. Feministparaply spolu s dalšími organizacemi jako např. Åland proti rasismu zorganizovala před nedávném v hlavním městě Mariehamnu demonstraci, jejíž motto znělo "Běženci jsou vítáni". Organizátoři i účastníci zdůrazňovali, že Finsko včetně Ålandu je schopno přijmout více běženců než těch 30 000, kteří podle prognóz mohou letos překročit finské hranice.
Za zmínku stojí ještě jedna iniciativa, která má za cíl pomáhat v těch částech světa, kde je život podstatně těžší než ve Skandinávii.
Finská Ženská Banka (finský Naistenpankki, švédský Kvinnobanken) je hnutí a nadace, která podporuje ženy v rozvojových zemích a pomáhá jim naučit se nějakému řemeslu nebo získat nějaké vzdělání a tím i šancí najít práci a vydělávat si. Banka podporuje školy, pracoviště, která zaměstnávají ženy, jednotlivé osoby nebo projekty v určitých lokalitách atd. Byla založena v roce 2007, spolupracuje s charitní organizací Kyrkans Utlandshjälp (Církevní pomoc pro zahraničí) a peníze pro svou činnost získává od akcionářů nebo ze sbírek. Banka má dlouhou řadu filiálek po celém Finsku. Ta na Ålandu je velmi aktivní. Jeden z jejích nedávných projektů byly skupinové pochody po hlavním ålandskem ostrove. Lidí přišlo poměrně hodně a za účast každý zaplatil 30 euro. Vybrané peníze byly určeny pro ženy v Africe.
----------------------Fakta o Ålandských ostrovech:
Ostrovů je 6 757, obydleno je jich jen asi 60. Některé měří jen půl hektaru.
Většina z 30 000 obyvatel žije na největším ostrově zvaném Åland.
Ostrovy patří Finsku, ale mají samosprávu, vlastní vládu a parlament i vlastní poštovní známky.
Ålandy jsou od roku 1921 demilitarizovaná oblast.
Životní úroveň je trochu vyšší než ve Finsku. Příjmy jsou hlavně z turismu a lodní dopravy.
Oficiální jazyk je švédština, kterou také mluví 5,1 procent obyvatel Finska.
Ostrovy jsou součástí EU.
O autorce Daně Schmidt
Články o inspiraci ze Skandinávie pro Vás připravuje novinářka Dana Schmidt. Narodila se v roce 1943 v Praze. Vystudovala FF UK (obor germanistika a bohemistika), v roce 1967 se po sňatku s dánským občanem odstěhovala do Dánska, kde několik let učila češtinu na katedře slavistiky místní univerzity v Aarhusu. Později vystudovala novinařinu na Vysoké škole žurnalistiky (Danmarks Journalisthøjskole). Po většinu své novinářské kariéry pracovala v prestižních novinách Politiken - jednom z hlavních deníků Dánska a Skandinávie vůbec. Po odchodu do důchodu žije v Praze, několik měsíců v roce však tráví v Dánsku se svým synem a vnoučaty. Dodnes se příležitostně věnuje psaní článků.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
