Vážené členky, vážení členové ČSSD,
obracím se na Vás jménem Fóra 50 %, neziskové organizace, která usiluje o vyvážené zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích. V souvislosti s právě probíhajícím vnitrostranickým referendem bych Vám ráda nabídla několik argumentů, proč podpořit návrh na 40% zastoupení žen/mužů na kandidátních listinách.
1. Opatření pro vyvážené zastoupení žen a mužů uplatňuje většina evropských sociálně demokratických stran.
Vnitrostranické genderové kvóty na kandidátní listiny zavedla sociální demokracie v Německu, Rakousku, Francii, Španělsku, Norsku, Nizozemsku, Švédsku, Slovinsku, Chorvatsku, Itálii, Švýcarsku, Litvě, Maďarsku, Rumunsku, Řecku, Irsku, ve Spojeném království a na Islandu a Kypru.
2. Všechny evropské země, které překonaly minimální hranici 30 % žen v parlamentu, zavedly některý typ genderových kvót či zákon o paritě.
Vůbec nejvyšší zastoupení žen ze všech evropských zemí má Švédsko (45 %), kde všechny čtyři největší strany mají závazná pravidla pro zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách. Následuje Finsko (42,5 %) s „paritním zákonem“1 a Belgie s legislativními kvótami. Podrobný přehled naleznete v tabulce v příloze.
3. Opatření pro vyvážené zastoupení žen a mužů podporuje řada osobností z řad ČSSD i mimo ni.
K přijetí závazných pravidel pro sestavování kandidátních listin se v rámci ČSSD kromě předsedy strany Bohuslava Sobotky či ministra pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřího Dienstbiera hlásí např. Lubomír Zaorálek, Alena Gajdůšková, Vladimír Špidla, Michaela Marksová Tominová, Eva Syková, Jan Žaloudík, Zuzana Brzobohatá, Jaromír Jermář aj. Ve vnitrostranickém referendu se již ve prospěch návrhu veřejně vyjádřil i Zdeněk Škromach. Z dalších známých osobností pozitivní opatření podporuje například Jiří Pehe, Simona Babčáková, Michael Viewegh, Ester Janečková a další.
4. Opatření pro sestavování kandidátních listin jsou nejefektivnějším, nejrychlejším a nejlevnějším nástrojem, jak vyrovnat zastoupení žen a mužů.
Odpůrci a odpůrkyně kvót často argumentují tím, že stačí nechat věcem „přirozený vývoj“ a zastoupení žen a mužů se samo vyrovná. Pokud bychom na něj však skutečně spoléhali, vyrovnaného zastoupení se dočkáme zhruba za 150–200 let. Podíváme-li se např. na vývoj zastoupení poslankyň za ČSSD, místo stoupající křivky vidíme spíše opak. Od roku 1996 jejich podíl soustavně klesal, až po posledních volbách došlo k mírnému nárůstu (podrobně v grafu níže). Zároveň platí, že podpůrná pozitivní opatření (např. vzdělávání, ženské frakce, slaďovací opatření, mentoring) bez zavedení kvót jsou příliš slabá a na systémovou změnu nestačí.
5. Opatření pro sestavování kandidátních listin odstraňuje stávající nerovnosti a dává prostor pro uplatnění mužů i žen.
Ačkoli ženy tvoří přes 50 % populace, přes 60 % absolventů a absolventek vysokých škol a ačkoli své schopnosti prokazují v mnoha profesích, politická sféra tomu stále neodpovídá. Žen je v české politice průměrně 20 %, za ČSSD v Poslanecké sněmovně pouhých 14 %. Často zaznívají obavy, že kvůli kvótám se prosadí „neschopné ženy“. Jako bychom v Česku neměli dostatek šikovných a kvalifikovaných žen, jako by muži byli automaticky lepšími politiky, jakoby ČSSD na rozdíl od svých evropských spřízněných stran neměla mezi sebou řadu schopných členek. Místo spekulací o tom, co zavedení kvót teoreticky může způsobit, je dobré podívat se na příklady zemí a stran, které již tato pravidla zavedly (viz níže).
Pokud Vás zajímají další argumenty pro (i proti) zavedení opatření pro vyrovnanější zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách, na následujících odkazech naleznete podrobnější publikace a články:
Publikace „Kvóty a další opatření pro vyšší zastoupení žen v politice“
Jsem hluboce přesvědčena, že ČSSD by jako moderní evropská sociálně demokratická strana měla jít příkladem a být „vlajkovou lodí“ rovných příležitostí žen a mužů v České republice. Zavedení vyrovnávacího opatření na základě vnitrostranického referenda by bylo významným gestem a pozitivním signálem nejen k jiným stranám, ale i k veřejnosti. Převážná většina občanů a občanek si totiž zavedení kvót pro sestavování kandidátních listin přeje2 a vyšší účast žen v politice by ocenila.
Z těchto důvodů Vás žádám, abyste se v rámci vnitrostranického referenda vyjádřily/i pro zavedení minimální hranice pro zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách.
Za Fórum 50 % s pozdravem
Jana Smiggels Kavková
Ředitelka Fóra 50 %
Poznámky:
1. Ve všech veřejných orgánech – komisích, výborech, radách – musí být zastoupeno minimálně 40 % žen/mužů.
2. Výzkum CVVM (2009) – pro zavedení kvót pro sestavování kandidátek se vyslovilo 58 % respondentů a respondentek. 47 % si dokonce přeje tzv. „vyhrazená křesla“. Podrobně zde.
Přílohy:
Sociálně demokratické strany a opatření pro sestavování kandidátních listin v evropských státech s více než 30% zastoupením žen v parlamentu
| Evropské
státy s více než 30% zastoupením žen v parlamentu |
Aktuální podíl žen v parlamentu | Název sociálně demokratické strany v AJ (zkratka) | Má kvóty na kandidátní listiny? (výše kvóty) | Další opatření |
| Švédsko | 45 % | Social Democratic Party (S) | Ano (50 %) | 4 největší strany mají opatření na kandidátní listiny |
| Finsko | 42,5 % | Social Democratic Party of Finland (SDP) | Ne | Act of Equality – každá veřejná komise/výbor/rada musí mít alespoň 40 % žen či mužů |
| Belgie | 41,3 % | Socialist Party (PS) | Ne | Legislativní kvóty, v první dvojici žena/muž |
| Island | 39,7 % | The Social Democratic Alliance (S) | Ano (40 %) | 40% kvóta na vnitrostranické orgány |
| Španělsko | 39,7 % | Spanish Socialist Workers' Party (PSOE) | Ano (40 %) | Legislativní kvóty |
| Norsko | 39,6 % | Norwegian Labour Party (DNA) | Ano (50 %) | Gender Equality Act – každý veřejný orgán musí mít alespoň 40 % žen/mužů |
| Dánsko | 39,1 % | Social Democrats (SD) | Ano (40 %) – do roku 1996, nyní již nejsou potřeba | Ministerstvo pro rovné příležitosti |
| Nizozemsko | 38,7 % | Labour Party (PvdA) | Ano (50 %) | |
| Německo | 36,5 % | Social Democratic Party of Germany (SPD) | Ano (40 %) | Opatření na kandidátní listiny používají kromě SPD i další 3 politické strany (včetně CDU) |
| Srbsko | 34 % | Social Democratic Party of Serbia (SDP) | Ne | Legislativní kvóty |
| Slovinsko | 33,3 % | Social Democrats (SD) | Ano (33 %) | Legislativní kvóty |
| Rakousko | 32,3 % | Social Democratic Party of Austria (SPÖ) | Ano (40 %) | Opatření na kandidátní listiny používají kromě SPÖ i další 2 politické strany |
| Itálie | 31,4 % | Democratic Party (PD) | Ano (50 %) | Legislativní kvóta na regionální úrovni rozhodování |
| Portugalsko | 31,3 % | Socialist Party (PS) | Ano (33 %) – do zavedení legislativních kvót | Legislativní kvóty |
| Švýcarsko | 31 % | Social Democratic Party of Switzerland (SPS/PSS) | Ano (40 %) |
Zdroje dat: Meziparlamentní unie; QuotaProject.org
Graf: Procentuální zastoupení žen v PS PČR za vybrané* politické subjekty
* do přehledu jsou zahrnuty pouze strany, které měly v PSP ČR zastoupení déle než jedno volební období
Zdroj dat: ČSÚ
Dopis otiskl 10. 7. 2014 Deník Referendum.
