Až se dánský parlament, Folketing, sejde po letních prázdninách, bude na předsednickém křesle sedět Pia Kjærgsgaard (68). A bude první ženou na tomto vlivném a prestižním postu v historii Folketingu. Její zvolení, které podpořila většina stran, je viděno genderovýma očima úspěch, ale jinak dopadly poslední parlamentní volby v květnu letošního roku pro ženskou část polického spektra dost špatně. Ženy obsadily jen 37,1 procent míst ve Folketingu, což je nejen méně než po předchozích volbách, ale také relativně méně než v ostatních skandinávských zemích. Ještě hůře dopadly ženy v nové vládě. Dostaly jen pět ze sedmnácti ministerských postů a navíc šlo jen o samá „sociální“ ministerstva.
„Byly to historický nejhorší volby, co se týká genderové rovnosti. A znamenají ten vůbec největší pokles v počtu žen v parlamentu“, komentovalo výsledky voleb známé informační centrum pro rovnost žen a mužů, Kvinfo.dk. V podobném duchu zněly i mnohé reakce od politiků, médií, analytiků atd.
Pád na úroveň před deseti lety
Ve volbách, které se mimochodem konaly jen týden po oslavách stoletého výročí přijetí zákona o volebním právu žen, se do Folketingu dostalo jen 65 žen. To je o pět méně než po volbách v roce 2011. Parlament má 179 členů, z toho po dvou z Grónská a Faerskych ostrovů, které jsou součástí Dánského království, ale mají samosprávu. Obě grónská místa jsou obsažena ženami.
Po volbách před čtyřmi roky zaujímaly ženy 39,1 procent míst ve Folketingu, což bylo srovnatelné se situací v sousedních severských zemích a nebudilo žádné obavy. Asi nikoho tehdy nenapadlo, že by se trend se stoupajícím počtem žen v politické reprezentaci mohl zastavit. Ovšem stalo se a pokles po posledních volbách znamená, že dnes je ženské zastoupení na stejně úrovni jako před zhruba deseti lety.
Ženy získaly více hlasů než muži jen v jednom jediném z deseti velkých volebních okrsků a v jednom byl výsledek 50/50. Ve všech ostatních jasné vyhráli muži, což někteří experti vidí jako důsledek nedostatečné podpory žen v politických stranách.
„Výsledky ukazují, že rovnost pohlaví nepřijde sama od sebe. Před politickými stranami teď stojí velký úkol, pokud Dánsko chce zůstat mezi průkopníky genderové rovnosti. Spád po posledních volbách je historický a měl by se chápat jako velká varovné blikající lampa“, říká ředitelka Kvinfo, Nina Groes.
Dánsko klesá v mezinárodních statistikách
Výsledek posledních voleb ale neznepokojuje jen dánské ženy. Je také viditelný v mezinárodních statistikách, kde Dánsko díky mnohaletým snahám o postupně odstraňování genderových rozdílu bývá na nejvyšších příčkách. Teď ale v důsledku květnových voleb kleslo z 16. na 18. místo v analýzách, které hodnotí genderové složení volených parlamentů. Lepší místo si Dánsko se svými 37,1 procenty ženských mandátů nezasluhuje.
Dánsko si také pohoršilo svou pozici podle nejnovějšího žebříčku EIGE, Evropského institut pro rovnost žen a mužů, který existuje od roku 2009 a sídlí v Litvě. Podle Indexu genderové rovnosti, který byl uveřejněn letos a posuzuje vývoj v oblastech jako příjmy, práce, zdraví, znalosti, vliv atd. od roku 2005 do roku 2012, má Dánsko celkové skóre 70,9. To je stále ještě poměrně vysoké číslo z možných 100, které označuje plnou genderovou rovnost. Jen Švédsko a Finsko mají o pár bodů více – přičemž průměr ve všech 28 zemích EU je 52,9. Před deseti lety to bylo 51,3.
Lze tedy mluvit o určitém pozitivním vývoji v unii, ale dosti slabém. EU je vlastně stále ještě jen na půl cesty, ačkoli idea rovnosti pohlaví je uznávaná jako jedna že základních hodnot unie od jejího vzniku. Česká republika dostala v tomto hodnocení známku 43,8.
Nespokojenost může povzbudit
Aktivní část dánských žen je nespokojená jak s výsledky voleb, tak s faktem, že Dánsko mělo lepší výsledek v průzkumu EIGE před deseti lety než teď. Mnohým se také vůbec nelíbí, ať země má jen pět ministryň vedle 12 pánu na ministerských postech a že žádná žena nedostala některé z nejsilnějších a nejvlivnějších ministerstev jako finance, justici nebo zahraničí.
„Těch pět ministryň se bude starat o děti, o nemocné a o seniory“, napsal deník Information poté, co nový předseda vlády koncem června představil svůj právě sestavený kabinet. „Velmi tradiční. Vlastně je až překvapivě, že Lars Løkke Rasmussen má tak tak špatnou fantasii“, komentovala složení vlády známá badatelka v oblasti genderové problematiky, lektorka Karen Sjørup.
Nespokojenost se stávající situací může teoreticky mít pozitivní efekt. Může vést k tomu, že jak jednotlivé politický, tak politické strany zvýší svou aktivitu a splní ty „velké úkoly“, o kterých mluví šéfka Kvinfo Nina Groes. A že příští volby dopadnou genderově lépe než ty letošní a počty žen se přiblíží sousedním zemím. V Norsku a ve Švédsku je celá polovina ministerských postů obsažena ženami. A relativně více ministryň než Dánsko mají i ostatní skandinávské země.
Smíšené názory na první předsedkyní parlamentu
Zatím se přívrženci generové rovnosti mohou radovat z faktu, že na předsednickém křesle bude poprvé sedět žena, i když Pia Kjærsgaard je poměrně kontroverzní osoba, kterou hodně lidí v Dánsku nemusí. Kritické postoje souvisí hlavně s její mnoholetou činnosti v Dánské lidové straně, která je mimo jiné známá svým negativním přístupem k imigrantům. Ovšem Pia Kjærsgaard je současné velmi zkušená politická, která umí jednat s lidmi, dobře se vyjadřuje, ostře argumentuje a důsledně si stojí za svými názory.
Členkou Folketingetu je od roku 1984 a ve volbách dostává pravidelně vysoký počet osobních hlasů. Hlavní témata, kterými láká voliče je lepší péče státu o seniory, více moci pro Kodaň na úkor Bruselu a zachování a obhajoba dánské kultury a tradičních dánských hodnot. Ty jsou podle jejího mínění ohrožovány částí přistěhovalců z neevropských států, kteří nechtějí respektovat normy hostitelské země a snaží se prosazovat své vlastní.
Její postoje vůči imigrantům, především muslimům, jí na jedné straně zaručují hlasy voličů, na druhé straně vyvolávají kritiku a byly jedním z důvodů, proč levicové strany ve Folketingu v červenci hlasovaly proti paní Kjærsgaard. Opačná strana stranického spektra, tzv. modrý blok, ji ale svou podporu zvolení zaručil.
A ještě trochu upřesnění ohledně jejího postu: Pia Kjærsgaard je opravdu první žena-předsedkyně Folketingu. Ale to platí jen od založení tohoto jednokomorového parlamentu v roce 1953. Předtím mělo Dánsko dvoukomorový parlament a jedna z komor, Landsting, měla v období 1950-53 - ale s přestávkami - ve svém celé advokátku a feministku Ingeborg Hansen. Byla to první žena na světě v takové pozici.
O autorce Daně Schmidt
Články o inspiraci ze Skandinávie pro Vás připravuje novinářka Dana Schmidt. Narodila se v roce 1943 v Praze. Vystudovala FF UK (obor germanistika a bohemistika), v roce 1967 se po sňatku s dánským občanem odstěhovala do Dánska, kde několik let učila češtinu na katedře slavistiky místní univerzity v Aarhusu. Později vystudovala novinařinu na Vysoké škole žurnalistiky (Danmarks Journalisthøjskole). Po většinu své novinářské kariéry pracovala v prestižních novinách Politiken - jednom z hlavních deníků Dánska a Skandinávie vůbec. Po odchodu do důchodu žije v Praze, několik měsíců v roce však tráví v Dánsku se svým synem a vnoučaty. Dodnes se příležitostně věnuje psaní článků.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
