www.padesatprocent.cz › Co zaznělo na konferenci Jak podpořit rovnováhu žen a mužů v politice?

Co zaznělo na konferenci Jak podpořit rovnováhu žen a mužů v politice?

Souhrn toho nezajímavějšího z konference "Jak podpořit rovnováhu žen a mužů v politice?", fotky i kompletní prezentace zahraničních vystupujících naleznete v dnešním článku.

V pondělí 25. 1. jsme ve spolupráci se senátním Výborem pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice uspořádali mezinárodní konferenci na téma „Jak podpořit rovnováhu žen a mužů v politice?“.

Konferenci zahájila senátorka Eva Syková. Rovný přístup k veřejným funkcím chápe jako předpoklad fungující demokratické společnosti. Ačkoli ženy tvoří významnou část společnosti, jejich přístup k rozhodování je omezený. Zdůraznila, že kvóty samy o sobě problém nevyřeší, ale mohou pomoci ženám vymanit se z pozice nucené menšiny. Za klíčové označila zvýšení zaměstnanosti žen, zejména mladých žen, a zajištění předškolního vzdělávání dětí. Tlak zdola na prolomení skleněného stropu pak považuje za důležitější a účinnější než kvóty.

Martina Štěpánková, náměstkyně ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu pro řízení Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR, připomněla, že již téměř sto let mají ženy v českém prostředí volební právo, ale v evropském kontextu výrazně zaostáváme – v politice působí méně než 20 % žen. Mezinárodní organizace doporučují zavést pozitivní opatření, Česká republika se jim ale brání.

Úvodní příspěvky uzavřela ředitelka Fóra 50 %, Jana Smiggels Kavková. Kvóty jsou podle ní prostředkem, nikoli cílem. Cest k rovnováze je celá řada. Nicméně kvóty jsou nástrojem efektivním a účinným. Typické je, že skvěle fungují, ale nikdo je nechce – proto je i velmi složité je prosadit.

Marek Antoš, politolog a právník, specialista na ústavní právo se ve svém příspěvku zabýval možným rozporem legislativních kvót s Ústavou ČR. Legitimitu tzv.“pozitivních opatření“ lze podle něj ospravedlnit existencí stávajících bariér, které ženám ztěžují přístup do politiky. Pokud jde o rozpor s Ústavou, záleží na konkrétním znění zákona, konečné slovo má vždy až Ústavní soud.

Následoval mezinárodní panel, věnovaný nástrojům na podporu vyrovnaného zastoupení žen a mužů v politice, ve kterém vystoupili Małgorzata Fuszara (polská právnička a socioložka, bývalá vládní zmocněnkyně pro rovné zacházení), Michelle O'Donnell Keating (irská vysokoškolská pedagožka, analytička, konzultantka a spoluzakladatelka neziskové organizace "Women for Election"), Åsta Lovise Håverstad Einstabland (norská odbornice na téma zastoupení žen v politice, ředitelka a poradkyně v Centru pro rovnost na Univerzitě v Agderu) a Radan Šafařík (Oddělení pro rovnost žen a mužů Úřadu vlády ČR).

Małgorzata Fuszara hovořila mimo jiné o polské situaci, kde byly kvóty zavedeny v roce 2011 především zásluhou Kongresu žen (Kongres kobiet). Kvóta je stanovena na 35 % a je formulována genderově neutrálně. Kompletní prezentaci si můžete stáhnout zde.

Michelle O'Donnell Keating popsala situaci v Irsku, kde v posledních letech došlo v souvislosti se zastoupením žen v politice k dramatické změně. V roce 2012 byly zavedeny kvóty, ale na celostátní úrovni budou poprvé uplatněny až v únoru 2016. Již v době konání konference však bylo jasné, že všechny významné politické strany mají nejméně 30 % žen na kandidátkách. Popsala také nejvýznamnější bariéry, shrnuté v angličtině jako "5 C" – výběr kandidujících, kultura, peníze, péče o děti a sebevědomí žen. Celou prezentaci si můžete přečíst zde.

Åsta Lovise Håverstad Einstabland se ve svém příspěvku věnovala především situaci v Norsku. V parlamentu zasedá 39,6 % žen a na místní úrovni jich působí okolo 42 %. Zdůraznila, že kromě kvót či zákona o rovnosti jsou důležitá i zdánlivě drobná opatření – časy jednání v denních hodinách, zajištění péče o děti atd. Nedostatečné zastoupení žen v parlamentech má výrazně negativní dopad – nejsou reflektovány ženské zájmy a především je to nespravedlivé a tedy i nedemokratické.

Panel uzavřel Radan Šafařík. Připomněl, že Česká republika se dlouhodobě špatně umisťuje v žebříčku Světového ekonomického fóra, který hodnotí postavení žen ve společnosti. Ve své prezentaci se dále věnoval (neúspěšným) pokusům o zavedení legislativních genderových kvót v České republice. Prezentaci naleznete zde.

Poslední blok byl věnován panelové diskuzi českých političek, které se zúčastnila Eva Syková (místopředsedkyně Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR), Miluše Horská (místopředsedkyně Senátu PČR), Radka Maxová (místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku a předsedkyně Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny Poslanecké sněmovny PČR) a Markéta Adamová (předsedkyně Podvýboru pro lidská práva Poslanecké sněmovny PČR). Političky upozorňovaly zejména na nutnost zavedení slaďovacích opatření. Za příčinu nízkého zastoupení žen v politice považují především právě nemožnost zvládat jak péči o děti a rodinu, tak politiku. Kvóty odmítla Markéta Adamová (TOP 09) i Radka Maxová (ANO). Přítomné političky se však shodly na potřebě zvýšení zastoupení žen i nutnosti vzájemné ženské solidarity.

Konferenci uzavřela Jana Smiggels Kavková, která shrnula nejzajímavější body programu. Prozradila, že Fórum 50 % úsilí o zavedení legislativních kvót ještě nevzdalo – v současné době se pokoušíme sehnat odvážlivkyně a odvážlivce, které a kteří by byli ochotni předložit zákon jako poslaneckou iniciativu. Dokud kvóty zavedeny nebudou, je možné ženy podpořit alespoň pomocí preferenčních hlasů – nejbližší příležitost k tomu budeme mít na podzim v krajských volbách.