1) Volby do PSP ČR 2006: nominace a výsledky z hlediska zastoupení žen
Na kandidátních listinách sociální demokracie tvořily političky 23,2 %, tedy méně než čtvrtinu všech kandidujících. To neodpovídá podílu žen v členské základně strany, který je v případě ČSSD roven 30,4 %. Ženské kandidátky byly tedy znevýhodněny oproti svým mužským kolegům. Za posledních deset let sice podíl političek na kandidátkách vzrostl zhruba o 8 % (ve volbách roku 1996 byl roven 14,9 % -Zdroj: Sociologický ústav AV ČR), ale oproti minulým volbám z roku 2002 poklesl z tehdejších 24,5 % na současnou hodnotu, tedy o 1,3 %. Sociální demokracie byla jedinou ze všech pěti současných parlamentních stran, která dala letos ženám méně prostoru na kandidátkách než v minulých volbách. Toto je v přímém rozporu s ideologií strany, která se podobně jako většina levicových uskupení k aktivnímu prosazování rovných příležitostí hlásí.
Přejděme nyní k umístění žen na kandidátkách. Na prvních pět volitelných pozic nominovala ČSSD celkem 13 političek, což odpovídá 18,6 %. Bilance sociálně-demokratických kandidátek je tedy výrazně lepší než např. u ODS, ale i tak jen zhruba každé páté až šesté volitelné místo patřilo ženám. Zvoleno bylo nakonec pouze devět poslankyň, jejich podíl tedy tvoří pouze 12 %. To je hned po ODS nejnižší zastoupení ze všech parlamentních stran. Hlavní příčina tohoto nízkého zastoupení ve Sněmovně spočívá v tom, že při detailnějším rozboru umístění žen v první pětici kandidátních listin vyplyne, že celkem šest z nich (tedy skoro polovina) obsadilo až poslední, páté místo, které bylo v mnohých krajích nevolitelné. ČSSD rovněž nominovala pouze jednu ženu do čela kandidátky (Hanu Orgoníkovou na Královéhradecku), což je nejméně ze všech parlamentních stran. Pro přehlednější zhodnocení následuje tabulka, rozčleněná podle krajů.
| Kraj | Počet kandidátek celkem | Procentní podíl kandidátek | Počet žen na prvních 5 místech (pořadí) | Počet žen na prvních 10 místech (pořadí) |
|---|---|---|---|---|
| Olomoucký | 8 (z 30) | 26 % | 0 | 3 (6., 9., 10.) |
| Vysočina | 4 (z 25) | 16 % | 0 | 1 (6.) |
| Moravskoslezský | 12 (z 36) | 33 % | 1 (5.) | 1 (5.) |
| Ústecký | 7 (z 37) | 19 % | 0 | 3 (6., 9., 10.) |
| Královéhradecký | 7 (z 28) | 25 % | 3 (1., 3., 5.) | 4 (1., 3., 5., 6.) |
| Pražský | 9 (z 42) | 21 % | 1 (5.) | 2 (5., 9.) |
| Liberecký | 3 (z 18) | 16,6 % | 2 (3., 4.) | 3 (3., 4., 7.) |
| Zlínský | 8 (z 27) | 29,5 % | 0 | 1 (9.) |
| Jihomoravský | 8 (z 34) | 23,5 % | 0 | 1 (10.) |
| Jihočeský | 4 (z 22) | 18 % | 1 (2.) | 2 (2., 9.) |
| Středočeský | 9 (z 45) | 20 % | 1 (5.) | 2 (5., 7.) |
| Plzeňský | 4 (z 20) | 20 % | 1 (5.) | 1 (5.) |
| Pardubický | 5 (z 22) | 22,7 % | 2 (3., 5.) | 4 (3., 5., 7.,10.) |
| Karlovarský | 3 (z 14) | 21 % | 1 (4.) | 1 (4.) |
| Celkem | 79 | 23,2 % | 13 | 29 |
| Počet žen na 1. místě1 | Počet žen do 5. místa 2 | Počet žen do 10. místa3 | Průměr.podíl žen na kandidátkách | |
|---|---|---|---|---|
| ODS | 2 | 8 | 24 | 24,3 % |
| KDU - ČSL | 3 | 10 | 33 | 19,8 % |
| Zelení* | 4 | 27 | 49 | 34 % |
| ČSSD | 1 | 13 | 29 | 23,2 % |
| KSČM* | 2 | 22 | 42 | 26,5 % |
2: z celkem 70 kandidátů
3: z celkem 140 kandidátů
* Strana uplatňuje kvóty nebo doporučení pro sestavování kandidátních listin.
| Volby 2002 | Volby 2006 | |
|---|---|---|
| ODS | 4 | 4 |
| KDU - ČSL | 2 | 4 |
| Zelení | 7 | 15 |
| ČSSD | 5 | 5 |
| KSČM | 11 | 10 |
| Strana | Volby 2002 | Volby 2006 | Nárůst/pokles oproti minulému období | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Počet poslankyň | Podíl poslankyň | Počet poslankyň | Podíl poslankyň | ||
| ODS | 8 | 14 % | 9 | 11 % | +1 |
| KDU - ČSL | 2 | 9,5 % | 2 | 15 % | 0 |
| SZ* | - | - | 3 | 50 % | +3 |
| ČSSD | 11 | 14 % | 9 | 12 % | -2 |
| KSČM* | 12 | 29 % | 8 | 31 % | -4 |
2) Senátní volby 2006
V letošních senátních volbách strana nominovala ženské kandidátky v šesti z celkem 27 obvodů, ve kterých se volilo. Podíl kandidujících političek tvořil 22,2 %. Zvoleny byly nakonec dvě sociálně-damokratické senátorky: Jiřina Rippelová v Domažlicích a Božena Sekaninová v Prostějově. Jejich podíl mezi celkem šesti zástupci ČSSD zvolenými do Senátu tedy činil 33,3 %.
| Strana | Celkem kandidujících | ženy | muži | ||
|---|---|---|---|---|---|
| celkem | % | celkem | % | ||
| ČSSD | 27 | 6 | 22,2 | 21 | 77,8 |
| KDU - ČSL | 21 | 2 | 9,5 | 19 | 90,5 |
| KSČM | 27 | 2 | 7,4 | 25 | 92,6 |
| ODS | 27 | 7 | 25,9 | 20 | 74,1 |
| Politika 21 | 12 | 7 | 58 | 5 | 42 |
| SNK-ED | 12 | 2 | 16,7 | 10 | 83,3 |
| Str. zelených | 20 | 3 | 15 | 17 | 85 |
3) Komunální volby 2006: nominace a výsledky z hlediska zastoupení žen
K velmi mírnému, méně než 1%, relativnímu navýšení zastoupení žen na kandidátních listinách do statutárních měst, došlo v případě druhé největší parlamentní strany ČSSD. Průměrně tvořily ženy čtvrtinu nominovaných - 25,1 %. Relativně nejméně žen bylo nominováno v Karlových Varech (15,8 %) (podobně jako u ODS) a také v Ústí nad Labem (16,2 %) (na rozdíl od ODS). Nejvíce žen naopak strana nominovala v Liberci, kde ženy tvořily téměř 36 % kandidujících. 30% reprezentaci žen na kandidátních listinách strana splnila také v dalších 3 městech - Hradci Králové, Českých Budějovicích a Chomutově. Většinou poměrně výrazný pokles ukazatele (kolem 18 %), ovšem v méně případech než u ODS, byl zaznamenán v Kladně, Karlových Varech a Mostu. Relativně nejvíce nominovaných žen přitom přibylo na kandidátních listinách do zastupitelstva Liberce (o 15,4 %).
Obrázek postavení žen na kandidátních listinách ČSSD nevypadá příliš povzbudivě. V Kladně nebyla v první desítce nominována žádná žena, v dalších 7 statutárních městech najdeme mezi prvními 10 kandidujícími pouhou 1 zástupkyni. V těchto případech navíc ženy kandidátky obsadily, až na dva případy, místo ve druhé polovině desítky. Genderově nejvyrovnaněji se jeví snad jen sestavení listiny kandidátů (nebo alespoň prvních 10 hodnocených míst) v případě Mladé Boleslavi (ženy obsadily 2., 4., 8. a 10. místo). V porovnání se situací na kandidátních listinách ostatních parlamentních stran jsou nicméně podíly žen na prvních deseti resp. pěti místech pod průměrem. Zatímco totiž celkový počet žen na kandidátních listinách do zastupitelstev sledovaných měst vzrostl, mezi prvními deseti, resp. pěti nominovanými kandidátek naopak o přibližně 2 % ubylo.
| ČSSD | ||
|---|---|---|
| 2006 | absolutní počet | podíl |
| kandidátka na 1.místě | 3 (z 23) | 13,0 % |
| kandidátky na 1.- 5. místě | 19 (ze 115) | 16,5 % |
| kandidátky na 1.- 10. místě | 43 (z 230) | 18,7 % |
| celkem | 231 (z 919) | 25,1 % |
| 2002 | ||
| kandidátka na 1. místě | 4 (23) | 17,4 % |
| kandidátky na 1.- 5. místě | 21 (115) | 18,3 % |
| kandidátky na 1.- 10. místě | 46 (230) | 20,0 % |
| celkem | 206 (853) | 24 % |
Stejně jako v případě ODS platí i pro ČSSD, že ženy byly nejvíce zastoupeny na kandidátních listinách pro nejnižší úroveň místních zastupitelstev, tedy v malých obcích. Ve městech jich bylo méně, ve statutárních městech byla situace ještě horší a nejnižší zastoupení měly sociálně-demokratické političky na pražské kandidátce. Jejich průměrně zastoupení na kandidátních listinách pro všechny úrovně místních zastupitelstev se rovnalo 29,6 %; podíl zvolených političek tvořil 25,4 %. Situaci znázorňuje následující tabulka, zobrazující zastoupení žen mezi zvolenými kandidáty.
| Strana | Obce | Města | Statutární města | Praha | Celkem |
| ODS | 25 % | 22,2 % | 16,6 % | 14,2 % | 23,7 % |
| ČSSD | 27,4 % | 23,6 % | 20,4 % | 16,7 % | 25,4 % |
|---|---|---|---|---|---|
| KSČM | 24,6 % | 21,5 % | 21,4 % | 16,7 % | 23,4 % |
| KDU-ČSL | 25,3 % | 25,7 % | 12,5 % | --- | 25,2 % |
| SZ | 31 % | 31,2 % | 44 % | 66,7 % | 33 % |
| SNK-ED | 27,7 % | 18,9 % | 11,8 % | 50 % | 24,7 % |
| Průměr | 25,3 % | 23,3 % | 19,5 % | 21,4 % | 25 % |
4) Rovné příležitosti ve volebním programu ČSSD
U sociální demokracie je z hodnocených stran snad největší rozpor mezi volebním programem a sliby v něm obsaženými a reálnou politikou, kterou strana prosazuje. Přestože se tedy ČSSD hlásí k aktivnímu prosazování rovných příležitostí, podobně jako ostatní sociálně-demokratické strany v Evropě, neprojevuje se to bohužel například při sestavování kandidátních listin či rozdělování ministerských postů. Propast mezi teorií a praxí je zde velmi výrazný.
Ve volebním programu je prosazování rovných příležitostí vypracováno poměrně detailně a obsáhle. Lze konstatovat, že většina témat, která s touto problematikou souvisejí, je v něm obsažena: domácí násilí, politická participace žen, diskriminace na trhu práce a v odměňování, slaďování rodinného a pracovního života, vyšší zapojení otců při výchově dětí, podpora rodin (včetně neúplných), obchod s lidmi či zařazení genderové tematiky do systému vzdělávání. ČSSD se hlásí k Masarykovským tradicím a ve stejném duchu se hlásí k myšlence rovnosti žen a mužů. V programu chybí problematika sexuálního obtěžování, tělesné integrity a registrovaného partnerství.
Podívejme se nyní detailněji na jednotlivá konkrétní témata, která jsou v programu zpracována.
- Trh práce: odstranění diskriminace,a to jak mzdové, tak při získávání pracovních míst. Potřeba zvýšené ochrany nejvíce ohrožených skupin jako např. matek malých dětí.
- Slaďování osobního a rodinného života: zavádět více flexibilních zaměstnání umožňujících skloubit práci s péčí o děti a osoby blízké; zřídit kvalitní a dostupné služby pro rodiny s dětmi.
- Podpora rodin: zvýšení porodného a rodičovského příspěvku, možnost rozložení čerpání rodičovského příspěvku až do osmi let věku dítěte, podpora spolupráce státu a neziskových organizací v oblasti služeb pro rodiny, rekvalifikační kursy pro osoby vracející se na trh práce, podpora neúplných rodin a náhradní rodinné péče, podpora uplatnění střídavé výchovy u rozvedených rodičů, zvyšovat atraktivitu rodičovské dovolené pro otce.
- Odstraňování genderových rolí a stereotypů: posílit angažovanost otců v rodině, což přispěje k odstranění dvojí zátěže žen; výchova k rovným příležitostem nejen v rodině, ale i ve škole; zavedení povinné výuky na základních a středních školách zaměřenou na výchovu k zodpovědnému partnerství a rodičovství, "včetně důrazu na rovnost postavení a práv mužů a žen", adekvátní přizpůsobení osnov na pedagogických školách.
- Domácí násilí: ochrana obětí, hlavně žen a dětí; právní úpravy zohledňující domácí násilí při rozvodech.
- Obchodování s lidmi: podpora programů na ochranu obětí obchodu s lidmi.
- Politická participace žen: účast žen na politickém rozhodování je "nezbytnou zárukou rovnosti"; granty pro neziskové organizace, které pomáhají ženám uspět v politice např. formou školení atd.; zvýšení zastoupení žen ve vrcholných pozicích ve státní správě; ČSSD půjde při prosazování těchto změn sama příkladem. (Volební program ČSSD pro volby do PSP ČR 2006, kapitola 2: Společnost sociálních jistot, kapitola 3: Společnost prosperity a kapitola 7: Demokratický a právní stát.)
5) Postavení žen v rámci strany
Jak vypadá prosazování rovných příležitostí ve vlastních řadách ČSSD? Bohužel je nutné konstatovat, že zde narážíme na propast mezi stranickými prohlášeními a realitou. Sociální demokraté sice ve volebním programu slibují, že sami půjdou ostatním příkladem při prosazení více žen do rozhodovacích pozic, ovšem při sestavování kandidátních listin ( Jedná se o kandidátní listiny pro volby do PSP ČR 2006.) dostaly političky z jejich řad velmi malý prostor,a navíc většinou na nevolitelných místech. Dokonce byli jedinou stranou, která při letošních volbách do Poslanecké sněmovny nominovala méně žen než při minulých volbách. ČSSD na rozdíl od většiny ostatních evropských sociálně-demokratických stran neuplatňuje kvóty ani doporučení pro sestavování kandidátních listin. Přitom mezinárodní zastřešující organizace sociálních demokratů, Socialistická internacionála, jejíž je ČSSD členkou, přijetí takovýchto opatření doporučuje. Předseda strany Jiří Paroubek ovšem zavedení kvóty pro sestavování kandidátních listin před letošními volbami do Sněmovny přislíbil. Začlenění tohoto opatření do stanov strany by se mělo projednávat na příštím celorepublikovém sjezdu.
V ČSSD existuje 25% kvóta pro ženy a mladé lidi ve vnitrostranických orgánech. Mezi místopředsedy strany musí být tedy alespoň jedna žena. Funguje zde ženská organizace "Sociálně demokratických žen,"které momentálně předsedá Jindra Maršová. Členkami SDŽ mohou být i nestraničky; všechny členky ČSSD se nestávají automaticky členkami SDŽ.
| Podíl žen v členské základně: | 33 % |
| Podíl žen ve vedení strany*: | 16,7 % |
| Podíl poslankyň: | 6 % |
| Podíl senátorek: | 21 % |
| Podíl žen v krajských zastupitelstvech: | 20 % |
| Podíl žen v místních zastupitelstvech: | 25,4 % |
Autorka: Jana Smiggels Kavková, o.s. Fórum 50 %, 10.1.2007
