Bez vizionářského přístupu nelze dělat nové velké věci, říká vítězka Nadějné političky

Co vás dovedlo k politice?

V roce 1994 jsem se rozhodla vstoupit do komunální politiky, abych vytvořila ve městě to, co mi v něm schází, a Třinec byl domovem do budoucna i pro mé děti. Mým cílem je, aby lidé v Třinci chtěli žít a aby byli na své město hrdí. Aby sem lidé chtěli patřit a neměli potřebu odcházet jinam „za lepším“. K tomu by měly vést veškeré naše kroky a snažení.

Na jaké úrovni a jak dlouho se v politice pohybujete?

V letech 1994 - 1998 jsem působila jako radní města Třince, poté od 1998 do 2006 jako místostarostka a od roku 2006 jsem starostkou města.  

Co Vás na politice baví a čím si udržujete motivaci v ní stále působit?

Mám potřebu měnit věci k lepšímu. Bez vizionářského přístupu nelze dělat nové velké věci. Jen nápad ale nestačí, pak je třeba stanovit jednotlivé kroky vedoucí k cíli, které je však nutno tvrdě odpracovat. Energii mi dávají i samotní občané města. Jsou tu velmi pracovití lidé, a když jsou vtaženi do dění, mají „tah na branku“. Těší mě, že je stále více těch, kterým na našem městě začíná záležet. Zajímavé je, že především mladí lidé vnímají, že se město mění a jsou ochotní napomoci, aby se nám tu žilo ještě lépe. Potěší mě, když se lidi na mě usmějí a třeba i pozdraví na ulici nebo v obchodě.

Co považujete za své největší úspěchy?

V posledních komunálních volbách získalo naše sdružení nezávislých kandidátů 44% hlasů. Mezi úspěchy bych zařadila i dokončení realizace miliardového projektu Revitalizace povodí Olše, který znamenal vybudování cca 100 km kanalizačních sítí a čističek odpadních vod v osmi obcích. Tento projekt jsem řídila z pozice předsedkyně Slezského vodohospodářského svazku. Zmínila bych i vybudování a kompletní zaplnění průmyslové zóny Baliny investory, díky kterým zde nachází pracovní uplatnění přes 1000 lidí. Za zónu jsem zodpovědná od samého začátku zrodu. Podařilo se nám po dlouhém boji dotáhnout do fáze realizace obchvat Třince. Získali jsme Národní cenu ČR za společenskou odpovědnost, Třinec se pyšní titulem Obec přátelská rodině a za svůj osobní úspěch považuji ocenění v TOP 10 v soutěži Manažer roku 2012. V soukromé sféře sem pyšná na své tři děti, které jsem během 18 let práce na radnici vychovala.

Máte v oblasti politiky nějaký cíl, kterého chcete dosáhnout?

Jak už jsem zmínila výše, přála bych si, aby byli lidé v Třinci byli hrdí na své město a Třinec byl lídrem regionu. Řídím se svou strategickou teorií pěti V – VŮLE, VÍRA, VÁŠEŇ, VYTRVALOST, VÝSLEDKY s velkým důrazem na kvalitu.

Máte nějaký svůj politický vzor?

Mým profesním vzorem je Tomáš Baťa, o němž málokdo ví, že byl téměř deset let starostou Zlína. Snažím se řídit jeho mottem „Když všichni mluví o nemožnostech, hledej možnosti.“ Za významnou osobnost 20. století považuji papeže Jana Pavla II., jehož postoj, zejména týkající se tolerance, stmelování a hledání společných řešení, měl vliv nejen na vztahy mezi církvemi, ale i na politické systémy a lidi.

Co si myslíte o situaci žen v české politice?

Nerozlišuji v politice, jestli se jedná o muže či ženu. Buď je člověk schopný nebo neschopný. Rozdíl je dán spíše tím, že lídr musí být i bojovník a bojovnost je dána spíše mužům než ženám. Ale na druhou stranu ženský prvek dokáže politiku i tvrdá politická vyjednávání vždy zjemnit. Faktem ale zůstává, že skloubit pracovní a osobní život je pro ženu náročnější než pro muže. Ženy často upřednostňují rodinu, čímž mají menší prostor na kariéru.  

Co je podle Vás politika?

Stále považuji politiku především za službu občanům, i když tomu málokdo věří.

Jak vidíte svou budoucnost v politice?

V Třinci mám rodinu a přátele, proto bych se dál chtěla věnovat práci pro naše město. Třinec je moje srdeční záležitost a dají se zde dělat další velké, krásné a prospěšné věci.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.