Evropská ženská lobby (EWL) byla založena v roce 1990. Jedná se o největší zastřešující organizaci ženských NNO v Evropské unii, která sdružuje přes 4000 členských organizací z 27 zemí. Jejím cílem je podpora ženských práv a rovnosti žen a mužů v Evropská unii. Za tímto účelem lobbuje v Evropské komisi, Parlamentu a Radě. EWL se zabývá mnoha oblastmi: ekonomikou a sociální spravedlností, rozhodovacími procesy, násilím na ženách, podporou různorodosti žen.
Struktura EWL je následující: jednotlivé neziskové organizace jsou sdruženy do národní koordinace. Dvě delegátky zastupují národní koordinaci na valném shromáždění EWL, které má 100 členek. Dále existuje tzv. Board of Administration, která má 35 členek. V té je jedna zástupkyně z každé země a zástupkyně celoevropských ženských organizací. Výkonnou složkou je Výkonná komise, kterou tvoří prezidentka, dvě viceprezidentky, pokladnice a tři další členky. V Bruselu sídlí sekretariát EWL.
Ženy v rozhodovacích procesechEvropská demokracie je ohrožena nedostatečným zastoupením žen. Ženy jsou v rozhodovacích pozicích nedostatečně zastoupeny ve všech zemích EU. Například v Evropském parlamentu tvoří ženy 31 %, v národních parlamentech EU průměrně 23 %. Pouze 8 zemí překonalo 30% hranice zastoupení žen v parlamentu.
Ženy jsou v rozhodovacích procesech nedostatečně zastoupeny na celém světě. Pouze 19 národních parlamentů má zastoupení žen větší než 30%. Nejvíce žen má parlament ve Rwandě, a to 49 %. Z těchto zemí nejsou pouze ve 3 zavedeny žádné kvóty. 9 zemí má kvóty v politických stranách, v 6 jsou kvóty zakotveny ústavě, ve 4 ve volebním zákonu. Většinou používají tyto země kombinaci více systémů. Česká republika obsadila z hlediska zastoupení žen v parlamentu 65 místo na světě.
Je nutné urazit ještě dlouhou cestu, než bude dosažena genderová rovnost v politice. Trvalo to až do druhé poloviny 20. století, než se myšlenka politické rovnosti mezi ženami a muži dostala do legislativy některých evropských zemí. Bohužel, rovnost před zákonem nevedla ke skutečné rovnosti. Realita neodpovídá slovům. Proč?
Často používané argumenty pro nízké zastoupení žen v rozhodovacích procesech: 1.Ekonomická závislost žen: pro rovné zastoupení v politice je nejdříve nutné dosáhnout rovnost žen i v ekonomické, společenské a kulturní sféře 2. Symbolické faktory spojené s genderovými rolemi: politika a rozhodování jsou vnímány jako čistě mužské oblasti 3.Volební systém, zákony a fungování politických stran: většinový volební systém, důraz na několik vedoucích kandidátů atd.
Na mezinárodní a i evropské úrovni bylo přijato mnoho závazků k dosažení rovnosti v rozhodovacích procesech. Tyto závazky jsou užitečné pro to, aby si zákonodárci a zákonodárkyně uvědomili svou odpovědnou. Mezi nejdůležitější závazky patří Pekingská akční platforma a článek 7 a 8 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW). Bohužel neexistují žádná závazná opatření o ženách v politice v evropských institucích. Na pracovním trhu byli dovoleny pozitivní akce článkem 141 § 4 smlouvou EU, ale jejich používání není závazné.
Příklady jednotlivých zemí
Švédsko
Švédsko má 48 % žen v Parlamentu, 50 % žen ve vládě. Neexistuje zde systém legislativních kvót, ale politické strany mají vlastní pravidla pro nominaci kandidátů: ani jedno pohlaví nesmí mít více než 60% a méně než 40% zastoupení na kandidátních listinách. Velkou roli při tom sehrály ženské neziskové organizace, vytvoření ženských politických stran a feministické strany v roce 2005 a jejich tlak na ostatní politické strany.
Česká republika
Česká republika má po volbách v roce 2006 v Poslanecké sněmovně pouze 15,5 % žen. Předtím zasedalo v Poslanecké sněmovně 17 % žen. V senátu sice počet žen vzrostl z 10 na 12 žen, přesto je zde zastoupení žen stále nízké. Před rokem 1989 existovaly v ČR ústavní kvóty na 25% zastoupení žen v parlamentu. Po změně režimu zastoupení žen v parlamentu kleslo. Paradoxní je, že v roce 1989 bylo v parlamentu méně žen než v roce 1940 před druhou světovou válkou!
Francie
Ženy tvoří v národním parlamentu 12 %. V Evropském parlamentu tvoří ženy z francouzského zastoupení 44 %. Francie byla první země, která přijala paritní demokracii - v roce 1999 bylo v ústavě zaručené rovné zastoupení žen a mužů ve všech rozhodovacích orgánech na všech úrovních. Úspěchem byly komunální volby, ve kterých ženy získaly 47% žen v místních zastupitelstvech. Zradou je skutečnost, že parita je pouze doporučena a většina stran radši zaplatila pokutu než aby podpořila paritu a sestavila kandidátní listiny s rovným zastoupením žen a mužů.
Podmínky úspěchu:
Další podmínky úspěchu:
Nedostatečné zastoupení žen v rozhodování je zásadní demokratickou a politickou výzvou na všech úrovních. Politická reprezentace je vnímána jako doména mužů, i když se evropské společnosti skládají rovnou měrou z žen i mužů. Bez rovného zastoupení žen v rozhodování na všech úrovních nelze dosáhnout demokracie v Evropě. Některé skupiny žen v Evropě, například černé ženy, imigrantky, etnické menšiny, postižené nebo mladé ženy jsou v politickém rozhodování zcela nepřítomné.
Paritní demokracie
Paritní demokracie je založena na uvědomění si skutečnosti, že podstatou lidskosti je dualita, která se skládá rovnocenně z žen a mužů, a že obě pohlaví by se měly podílet na všech rozhodnutích, která ovlivňují jejich životy.
Základy paritní demokracie:
Aktivity EWL o ženách v rozhodovacích pozicích
V minulosti se EWL podílela na Konvenci o budoucí Evropě a lobbovala za paritní demokracii v nové ústavě, při volbách do Evropského parlamentu v roce 2004, kdy vytvořila lobovací materiál a pracovala se všemi politickými stranami.
V současné době lobuje EWL za novou evropskou legislativu o genderové rovnosti v rozhodování, což je jeden z klíčových požadavků Plánu pro dosažení rovnosti žen a mužů.
Závěry
Navzdory závazkům EU o genderové rovnosti, není při tvorbě pravidel nebo nominaci kandidátů zohledňováno kritérium genderu. Je nutné přijmout závaznou legislativu, která by podpořila genderovou rovnost v politickém rozhodování na evropské úrovni. Genderová rovnost v rozhodování je nutná k tomu, aby se ženská témata dostala na politickou agendu a aby byl opravdu implementován gender mainstreaming.
Strategie Evropské ženské lobby zatím nebyly úspěšné. Je nutné, aby existovala politická vůle. Ale Evropská ženská lobby se, stejně jako další ženské organizace, nikdy nevzdá.
K dosažení paritní demokracie v Evropě je nutný sjednocený přístup k genderové rovnosti, který by spojil různé oblasti, protože parita v rozhodování vyžaduje přijmutí dalších opatření, která zajistí ekonomickou nezávislost žen, dále změnu zobrazování žen v médiích, přijmutí opatření na slaďování pracovního a rodinného života a zajištění pečovatelských služeb. Dále je nutné přijmout závaznou legislativu na evropské úrovni a vyvinout tlak na politické strany, protože stále tvoří vstupní bránu do politického života.
Přeložila a zpracovala: Markéta Kadlecová,o.s. Fórum 50 %, 1.12. 2006