Současný volební systém České republiky znevýhodňuje malé strany oproti velkým. K účasti ve sněmovně jim sice stačí republikové překročení pětiprocentní hranice, ve skutečnosti je ale volební práh v krajích s menším počtem obyvatel mnohem vyšší. Kupříkladu v Libereckém kraji získala Strana zelených 9,6 procenta hlasů. Mandát však ani jediný.
Tento způsob přerozdělování hlasů na mandáty, kdy je uplatňován tzv. d´Hondtův systém, přijatý v dobách opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS, způsobil, že ačkoli Strana zelených (336 487 hlasů) získala celorepublikově o pouhých 50 219 hlasů méně než KDU-ČSL (386 706 hlasů), ve sněmovně jí připadlo jen šest křesel oproti třinácti lidoveckým (více než dvojnásobek). To nestačí ani na vytvoření samostatného poslaneckého klubu (k tomu je třeba minimálně deset zákonodárkyň a zákonodárců), který zvoleným poslankyním a poslancům zjednodušuje práci. Zelení totiž potřebovali k dosažení na jeden mandát 56 tisíc hlasů, kdežto lidovci "jen" 29 tisíc hlasů.
Čím strany získaly více procent, tím jim k získání jednoho křesla stačilo méně a méně hlasů. KSČM se ziskem 685 328 hlasů potřebovala na jeden mandát 26 tisíc hlasů, ČSSD (1 728 827 hlasů) a ODS (1 892 475) pak už pouze 23 tisíc. Hlas pro Stranu zelených měl tudíž poloviční hodnotu hlasu pro jednu ze dvou nejsilnějších politických stran. To podle mnohých odborníků není v souladu s jedním ze základních principů demokratických voleb - rovností hlasů všech voliček a voličů.
Tento systém nepřímo ovlivnil i nízký počet žen, které v nové sněmovně usednou. "Strana zelených na své kandidátky nominovala nejvíce političek ze všech zvolených stran, protože uplatnila vnitrostranické kvóty. Vyšší zisk by tedy znamenal i větší zastoupení žen ve sněmovně," říká Jana Smiggels Kavková z Fóra 50%.
Podle jejího názoru počet žen negativně ovlivnilo i to, že současný volební zákon neumožňuje efektivní využití preferenčních hlasů. K tomu, aby se kandidátka či kandidát posunul(a) dopředu, potřebuje minimálně sedm procent přednostních hlasů z celkového počtu na listině. "Přesto se třem ženám podařilo dostat se do sněmovny výhradně díky preferencím," upozorňuje Smiggels Kavková.
Dodává, že pokud by pořadí na kandidátkách záviselo výhradně na množství získaných preferenčních hlasů, v nově nastupující sněmovně by bylo o šestnáct žen více. "V dolní parlamentní komoře by přibylo šest sociálních demokratek, sedm demokratek občanských a tři komunistky," vypočítává Smiggels Kavková.
Autorka: Andrea Cerqueirová, GITA, 05. 06. 2006
