MUDr. Zuzana Roithová, MBA
Vystudovala Fakultu všeobecného lékařství Karlovy univerzity v Praze a Sheffield Hallam University, kde získala titul MBA. V roce 1998 vstoupila do politiky jako nestranická ministryně zdravotnictví ve vládě Josefa Tošovského, následně byla zvolena senátorkou čtyřkoalice za volební obvod Praha 10. V roce 1999 vstoupila do KDU-ČSL, kde byla v letech 2001-2003 místopředsedkyní strany. V letech 2000-2002 působila jako předsedkyně Evropského hnutí ČR a v letech 2002-2005 jako čestná předsedkyně správní rady Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. V roce 2004 byla zvolena poslankyní Evropského parlamentu za KDU-ČSL a v roce 2009 svůj mandát obhájila na dalších 5 let. V únoru 2012 oznámila svoji kandidaturu na prezidentku ČR.
Zdroj: Wikipedie
Považujete postavení žen ve společnosti za téma pro Českou republiku významné, nebo za okrajovou záležitost? Proč?
Pokud chceme patřit mezi kulturní země Evropy, mělo by být rovnoprávné postavení žen považováno za samozřejmý standard. Nedokážu si představit, že by někdo ze seriozních politiků toto téma považoval za okrajovou záležitost.
Jaký je Váš názor na postavení žen v české společnosti?
Je případně něco, co by se mělo v této oblasti změnit?
Postoj některých mužů.
Myslíte si, že ženy či muži zažívají v České republice diskriminaci?
Pokud ano, v jakých oblastech?
Především jsem odpůrkyně každé formy diskriminace – včetně té pozitivní. Nemyslím si, že se rovnoprávnosti mužů a žen může dosáhnout kvótami a předpisy. Spíš je to otázka dlouhodobé výchovy, kultury a také vzdělání.
Považujete současné zastoupení žen a mužů v politice za optimální?
Jaký poměr žen a mužů byste případně za optimální považovala? Je pro Vás v této otázce inspirací nějaká jiná země?
Ženy to mají obecně v politice obtížnější. Důvodů je celá řada – od horších předpokladů profesní kariéry kvůli mateřství až po podceňování ze strany některých mužů. Ideální by bylo, kdyby v politice byl stejný poměr mužů a žen, jako ve společnosti. Ostatně politika má být zrcadlem společnosti, ne?
Jaký je Váš názor na uplatňování opatření a nástrojů, jejichž cílem je vyrovnávat zastoupení žen a mužů v politice?
Jsou nějaké způsoby a nástroje vyrovnávání zastoupení žen a mužů v politice, které pokládáte za legitimní či přímo potřebné? Jsou naopak takové, které by pro Vás byly nepřijatelné?
Viz předešlý dotaz.
Existují podle Vás nějaké bariéry, kterým ženy při vstupu do politiky musejí čelit?
Pokud ano, jaké?
Viz otázka č. 5.
Myslíte si, že by vyrovnanější zastoupení žen a mužů v politice přineslo nějaké změny?
Čeho by se podle Vás tyto změny týkaly? Jaké případné změny byste přivítala?
Ženy mají větší sklon (i schopnost) hledat řešení, kompromis a méně prosazovat své ego. Politické prostředí by bylo méně konfrontační.
Považujete nějakou ženu za svůj osobní nebo politický vzor?
Čím konkrétně Vás ovlivnila?
V poslední době mě zaujala irská prezidentka Mary McAleese, která byla nejen úspěšnou budovatelkou mostů v irské společnosti, ale také šetrnou a populární představitelkou země.
Přímá volba značně zvyšuje podíl žen, které mohou o budoucí prezidentce či prezidentovi rozhodnout. Myslíte si, že se to na průběhu či výsledku volby nějak projeví?
Pokud ano, jak?
Pevně věřím, že se podle výzkumů většinový názor, že by na Hradě měla usednout žena, projeví i ve volebních místnostech...
Co byste jako možná budoucí prezidentka vzkázala svým případným voličkám?
Žiji podle nejlepšího vědomí a svědomí, postoje neměním a nemusím nic z minulosti zamlčovat. Nepřipustím relativizaci morálních hodnot. Důsledně využiji možností, které prezident má, k potírání korupce a vlivu kmotrů. Nebudu přehlížet žádné podněty včetně od BIS a nevládních organizací.
Hodlám společnost spojovat ne rozdělovat, nestrašit občany mýty či bezvýchodností, ale pravdivě argumentovat a ukazovat cestu. Mým politickým stylem je dialog, respekt k jiným názorům. Nebudu nadřazovat své osobní názory ani ideologická dogmata nad ústavní povinnosti a zájmy občanů s výhradou svědomí.
Vrátím ČR jako sebevědomého a spolehlivého partnera do centra rozhodování o naší společné budoucnosti v Evropě. EU pravidlům rozumím a nebojím se jich. Vím, co je dobré pro občany a čemu se bránit. Zahraniční politika bude jednotná, čitelná vně a srozumitelná občanům doma.
Jsem hrdá na naší minulost, ale nepřehlížím její temné okamžiky. Skláním se před statečnými našeho národa. Věřím v univerzální lidské hodnoty, které vyústily do ideálu demokracie. Věřím ve stálou schopnost její obnovy. V tom vidím naději pro budoucnost naší země. Rodina je pro mě stále základem státu.
Za klíčové považuji - svobodu podmíněnou odpovědností za život,rodinu, lidskou solidaritu a starost o zachování životního prostředí pro příští generace.