Mgr. Jiří Dienstbier
Od roku 1988 studoval na strojní fakultě ČVUT obor strojírenská ekonomie - řízení strojírenské výroby. Po uvolnění poměrů v roce 1990 složil přijímací zkoušky na právnickou fakultu UK, absolvoval obor právo a právní věda. V roce 1999 absolvoval stáž ve Spojených státech, v advokátní kanceláři Hamburger, Weinschek, Molnar a Fischer ve Washingtonu. Patřil mezi organizátory studentského pochodu ze 17. listopadu 1989. Byl mezi zakladateli nezávislé studentské skupiny STUHA, která demonstraci spolupořádala. Mezi lety 1990 a 1992 jako poslanec tehdejšího parlamentu – Federálního shromáždění. Do voleb byl na kandidátku Občanského fóra nominován za studenty. Působil jako člen branného a bezpečnostního výboru a komise 17. listopadu. V letech 1994-1998 a 2006-2010 působil jako zastupitel městské části Praha 2. Od roku 1997 je členem ČSSD. V komunálních volbách 2010 byl lídrem kandidátky ČSSD do zastupitelstva hlavního města Prahy a byl i jejím kandidátem na pražského primátora. Dva dny 25. a 26. března 2011 vykonával krátce mandát poslance Parlamentu České republiky, když vystřídal odstupujícího Martina Pecinu z pozice prvního náhradníka pražské kandidátky, téhož roku zvítězil v doplňovacích volbách do Senátu v senátním obvodě č. 30 - Kladno. Od července 2010 je stínovým ministrem spravedlnosti a 19. května 2012 získal oficiální podporu ČSSD v kandidatuře na úřad prezidenta republiky. V neděli 21. října 2012 oznámil jeho tým dosažení počtu 50.000 podpisů a ohlásil splnění všech tří podmínek nutných pro kandidaturu na úřad prezidenta republiky Ústavou
Zdroj: Wikipedie
Považujete postavení žen ve společnosti za téma pro Českou republiku významné, nebo za okrajovou záležitost? Proč?
Jedná se o významné téma, poněvadž se dotýká základní otázky lidské rovnosti. Bez ní sotva můžeme hovořit o demokratické společnosti a právním státu. Jsem pro rovné šance a rovné příležitosti nejen v oblasti vzdělávání či zdravotní péče, ale i v oblasti sebeuplatnění se bez ohledu na pohlaví.
Jaký je Váš názor na postavení žen v české společnosti?
Je případně něco, co by se mělo v této oblasti změnit?
Formálně nežijeme v patriarchátu, žijeme ve světě rovných příležitostí. Je ale na čase, abychom tento stav začali naplňovat. Domnívám se, že vzhledem k civilizovanosti naší země, máme v otázce postavení žen ve společnosti ještě co dohánět.
Myslíte si, že ženy či muži zažívají v České republice diskriminaci?
Pokud ano, v jakých oblastech?
Zmapovány například byly již četné případy diskriminace žen při přijímacím pohovoru do zaměstnání. Často i tak úžasná věc jako mateřství bývá považována za přítěž. Naprosto nechutná pak byla kauza jisté lékařské a společenské celebrity, která ze svých asistentek rovnou dělala sexuální otrokyně – a dlouho jí to kupodivu procházelo. Ukazuje se, že přiměřená antidiskriminační legislativa je jen jednou z podmínek nápravy neutěšeného stavu. Podstatná je také společenská atmosféra a ochota na příklady diskriminace poukazovat.
Považujete současné zastoupení žen a mužů v politice za optimální?
Jaký poměr žen a mužů byste případně za optimální považoval? Je pro Vás v této otázce inspirací nějaká jiná země?
Ženy postrádám zejména v nejvyšších patrech politiky, na komunální úrovni je situace příznivější. S obdivem sleduji, s jakou lehkostí se ženy prosazují v politice v Německu nebo ve Skandinávii.
Jaký je Váš názor na uplatňování opatření a nástrojů, jejichž cílem je vyrovnávat zastoupení žen a mužů v politice?
Jsou nějaké způsoby a nástroje vyrovnávání zastoupení žen a mužů v politice, které pokládáte za legitimní či přímo potřebné? Jsou naopak takové, které by pro Vás byly nepřijatelné?
Ze všeho nejvíce by se mi líbilo přirozené, spontánní posilování zastoupení žen v politice. Když mohou být ženy špičkovými vědkyněmi, pedagožkami, manažerkami, proč by nemohly být špičkovými političkami? Ale protože vím, že některým správným věcem se musí pomáhat, nejsou mi proti mysli ani kvóty pro zastoupení žen v politice, zejména na kandidátních listinách politických stran. Sociální demokracie, jejímž jsem členem, ostatně systém kvót podporuje tradičně.
Existují podle Vás nějaké bariéry, kterým ženy při vstupu do politiky musejí čelit?
Pokud ano, jaké?
Bariér je spousta. Nejvážnější se asi týkají skloubení mateřské role s veřejným působením. Uvědomuji si také, jak moc my muži necháváme na ženách chod rodin a domácností. V neposlední řadě mám pocit, že politické prostředí není zdaleka tak slušné a galantní, jak by být mělo.
Myslíte si, že by vyrovnanější zastoupení žen a mužů v politice přineslo nějaké změny?
Čeho by se podle Vás tyto změny týkaly? Jaké případné změny byste přivítal?
Nepochybně novou inspiraci a jiný pohled na věc. Nepochybuji o tom, že ženská životní zkušenost se od té mužské liší a politika by ji měla více odrážet.
Považujete nějakou ženu za svůj osobní nebo politický vzor?
Čím konkrétně Vás ovlivnila?
Asi bych nehovořil přímo o vzoru, ale velmi si vážím například Milady Horákové. Šlo o političku statečnou, spravedlivou a s výrazným sociálním cítěním.
Přímá volba značně zvyšuje podíl žen, které mohou o budoucí prezidentce či prezidentovi rozhodnout. Myslíte si, že se to na průběhu či výsledku volby nějak projeví?
Pokud ano, jak?
Pokud máte na mysli to, že zastoupení žen ve společnosti je vyšší než v parlamentu, který volil hlavu státu doposud, máte pravdu. Ovšem z hlediska všeobecných voleb se okruh osob s volebním právem nijak nerozšiřuje a sám nemám dojem, že by ženy v různých typech voleb volily zásadně odlišně než muži. Snad jenom můžeme doufat, že ženy v přímé prezidentské volbě pomohou vystavit červenou kartu různým hulvátům a neomalencům.
