V odborné komisi, která hodnotila pět parlamentních stran, zasedli:
Mezi nejdůležitější zkoumaná kritéria patřil jasně definovaný politický program týkající se rovných příležitostí, podíl žen na kandidátních listinách do komunálních voleb, konkrétní prosazování politiky rovných příležitostí, podíl žen ve vedení strany a stanovení kvót či doporučení pro reprezentaci žen ve stranických orgánech a na kandidátních listinách. Dále byly hodnoceny stanovy stran, existence ženské či specializované odborné sekce a spolupráce s evropskými stranami v řešení problematiky rovného zastoupení žen a mužů. Odborná komise se řídila také výsledky komunálních a senátních voleb; mírou do jaké strana umožňuje politikům a političkám slaďovat rodinný a pracovní život, existencí systematické podpory ženských kandidátek a zvláštní komunikační strategie pro oslovování žen - voliček.
Komise došla k následujícím závěrům: první místo získala Strana zelených, druhé místo obsadila ČSSD, třetí KSČM následovaná KDU-ČSL a ODS.
Strana zelených obhájila loňské první místo. Aby si ovšem titul Strana otevřená ženám zasloužila v plném rozsahu, musí ještě mnohé zlepšit. Zelení byli ze všech parlamentních stran komisí nejlépe hodnoceni za formulování politiky rovných příležitostí ve svém programu, za stanovení vnitrostranických kvót pro minimální zastoupení žen i mužů v rozhodovacích orgánech strany a na kandidátních listinách, ale také díky specializované genderové sekci, která se systematicky a odborně věnuje problematice rovných příležitostí žen a mužů. Kritiku pak strana sklidila za nedostatečné prosazovaní politiky rovných příležitostí pro ženy a muže do agendy vlády, jíž jsou v této chvíli součástí. Zdá se, že důsledkem vládního kompromisu byly rovné příležitosti žen a mužů tou částí programových priorit, které byli "hozeny přes palubu" jako první. Zeleným se daří prosazovat otázky rovnosti žen a mužů směrem dovnitř strany, velmi pozitivně byla hodnocena sebereflexe, v níž kriticky pohlížejí na nedostatky svého praktického prosazování rovných příležitostí (například absenci podpory slaďování rodinného života a politické kariéry). Naproti tomu v prosazování genderové rovnosti a otázek genderu v reálné politice má strana velké rezervy. I přes tyto výhrady jsou Zelení v řešení rovných příležitostí mezi parlamentními stranami nejpokrokovější.
Postup ČSSD z loňského čtvrtého na druhé místo je oceněním za pozitivní vývoj, kterým strana během roku v postoji k problematice rovných příležitostí žen a mužů prošla. Hlavní bodový zisk přinesl straně pokus o zavedení kvót pro sestavování kandidátních listin, existující kvóta pro vnitrostranické orgány, ale zejména návrhy a prosazování zákonů s významným kladným dopadem na kvalitu života žen – zákon o domácím násilí, zálohovaném výživném a v neposlední řadě podpora propracovanější verze antidiskriminačního zákona. ČSSD má ale také stále co zlepšovat. Kvóta pro kandidátní listiny nebyla přijata a ve straně zatím nepřevládá otevřený postoj reflektující rovné příležitosti jako problém hodný pozornosti a důkladného řešení. Dvacetipětiprocentní kvóta pro vnitrostranické orgány je navíc příliš nízká a může působit jako limitující horní hranice, nikoli jako hranice minimální. Stříbrnou příčku do značné míry zajistila Sociální demokracii práce řady významných ženských osobností, které se problematice rovných příležitostí systematicky věnují, a to i přes značné překážky ve straně.
Třetí místo získala Komunistická strana Čech a Moravy, která dlouhodobě patří mezi strany věnující pozornost tématu rovnosti a rovných příležitostí. Propad strany z loňské druhé příčky byl způsoben zejména jen velmi malým posunem v oblasti prosazování rovných příležitostí žen a mužů uvnitř strany. Současný program postrádá jasně formulovanou strategii, kterou chce KSČM rovných příležitostí pro ženy a muže dosahovat. Komise ovšem ocenila praktický přínos strany v navrhování či spolunavrhování některých zákonů majících příznivým dopad na vyrovnávání příležitostí žen a mužů a také doporučující pravidlo umístění alespoň jedné ženy do třetího místa kandidátních listin, které bylo většinou dodrženo.
KDU - ČSL se letos umístila na čtvrtém místě; rozdíl mezi třetím a čtvrtým místem byl však těsný. Pozitivně bylo hodnoceno především poměrně vysoké zastoupení žen ve vedení strany a existence ženské frakce, která slouží jako základna pro ženy a umožňuje jim vzájemnou podporu. KDU – ČSL má dlouhodobě také nejvyšší podíl žen v členské základně, což umožnilo vysoké zastoupení žen na kandidátních listinách v podzimních komunálních volbách. Většina ženských kandidátek byla nicméně umístěna na nevolitelných místech kandidátních listin, a proto je jejich počet v nově zvolených zastupitelstvech nízký. Jako problematickou označila komise skutečnost, že tato strana vnímá, podobně jako ostatní konzervativní strany, ženy téměř výhradně jako matky. Právě reprodukování genderových stereotypů v politickém programu bylo komisí hodnoceno negativně a to i přesto, že komise si ale byla vědoma, že tento postoj reprezentuje názory části jejich voličů a voliček. KDU – ČSL, která klade důraz na mateřskou úlohu žen, přesto nevychází ženám dostatečně vstříc a neulehčuje jim sloučení politické kariéry a péči o dítě. Pozitivně bylo na druhou stranu hodnoceno, že se strana dlouhodobě věnuje některým důležitým tématům dotýkajícím se postavení žen, například problematice domácího násilí
ODS skončila letos, stejně jako loni, na posledním místě. Tato strana se tématu rovných příležitostí žen a mužů systematicky vyhýbá a ignoruje ho, i když existují oblasti, ve kterých si tato strana vedla velmi dobře. Na prvním místě se umístila v hodnocení kandidátních listin do senátních voleb. Také v kritériu zvolených žen v komunálních volbách dosáhla ODS dobrého výsledku, což naznačuje, že ve straně je na lokální úrovni dostatek ženských politických osobností. Komise také pozitivně ocenila některé konkrétní programové body, a to především snahu zapojit do péče o rodinu více muže stejně jako zaměření částí programu na usnadnění slaďování rodinného a pracovního života. Straně bohužel velmi přitížil její předseda svými výroky na adresu žen a veřejným bagatelizováním problematiky rovných příležitostí žen a mužů jako například ve svém projevu u příležitosti zahájení Evropského roku rovných příležitostí pro všechny. I přesto ale komise ohodnotila určitý potenciál strany na změnu. Ta by mohla ODS pomoci na cestě mezi moderní evropské pravicové strany, které si dnes již nemohou dovolit přehlížet a nevyužívat potenciál svých členek a voliček.
Celkově lze konstatovat, že mezi stranami nedošlo od loňského roku k výraznějšímu vývoji. Všechny strany mají stále co zlepšovat. Velké rezervy existují například v oblasti slaďování rodinného a pracovního života politiků a političek. V České republice není obvykle zajištěno hlídání dětí během stranických schůzí, jak je tomu například v Německu. Dalším prostorem pro zlepšení je jazyk, který politické strany užívají. Podíváme-li se totiž na jejich materiály, zjistíme, že hodnocené politické strany mají momentálně pouze členy, senátory nebo poslance. Užívání genderově senzitivního jazyka je přitom velmi důležité, protože v jazyce odrážíme způsob, jakým myslíme. Výzkumy navíc potvrzují, že si lidé pod pojmem "poslanci" ženy nepředstaví. Jak se pak mají ženy aktivně o politiku zajímat a angažovat se v ní, když jim také způsobem vyjadřování dávají politické strany najevo, že s nimi nepočítají? Rezerva existuje také ve vytváření na ženy zaměřených komunikačních a mediálních strategií, které mohou stranám pomoci přilákat více členek, ale také oslovit více voliček. Možnosti pro zlepšení poskytují také politické programy jednotlivých stran, které jsou často zaměřeny pouze na matky, zatímco jinými aspekty politiky rovných příležitostí se hlouběji nezabývají. Typickým příkladem je gender budgeting - tvorba veřejných rozpočtů s ohledem na specifické potřeby žen i mužů. Nedostatkem je také fakt, že i ty strany, ve kterých byly stanoveny kvóty na sestavování kandidátních listin, často neumisťují ženy na volitelná místa. Stranám se také, až na výjimky, příliš nedaří tématizovat rovné příležitosti i pro muže.
Cílem soutěže, kterou se Fórum 50 % rozhodlo pravidelně pořádat, není parlamentní strany pouze kritizovat. Účelem této formy hodnocení je upozornit politické strany na jejich nedostatky v oblasti prosazování rovnosti příležitostí žen a mužů a nabídnou jim tak potřebnou zpětnou vazbu a možnost zdokonalit se. Nakonec, neméně důležitou součástí této evaluace je také ocenění stávajícího úsilí politických stran a nabídnutí dobrých příkladů, které ilustrují skutečnost, že dosažení rovných šancích žen a mužů nebo alespoň efektivní snaha o jeho dosažení je vizí reálnou.
Autorky: Kristina Gotteltová a Merkéta Kadlecová, 25.6.2007
