Skoro každá druhá žena ze sámské menšiny v Norsku už ve svém životě zažila nějakou formu psychického nebo fyzického násilí. A více než každá pátá sámská žena už byla vystavena sexuálnímu obtěžování nebo dokonce zneužití či znásilnění – velmi často ze strany nějaké blízké osoby. Násilí existuje i ve většinovém obyvatelstvu, ale v podstatně nižší míře. To odhaluje obsáhlý průzkum, jehož výsledky byly před pár měsíci uveřejněny ve Scandinavian Journal of Public Health a který vyvolal silné reakce jak u veřejnosti, tak mezi odborníky. A ze sámských kruhu zní jasný požadavek: objasnit příčiny stávající situace a rázně proti problémům zakročit.
„Násilí a zneužívání je nepřijatelné nehledě na to, kde se s ním setkáváme a koho se týká. Ale fakt, že je konstatován tak velký rozdíl mezi Sámy a etnickými Nory, je znepokojující, a musíme ho brát velmi vážně. A musíme se snažit odhalit důvody, proč je tomu tak“, reagovala na průzkum prezidentka sámského parlamentu, Aili Keskitalo.
Parlament, norský Sametinget a sámský Samediggi, byl založen v roce 1989 a sídlí v městečku Karasjok. Nemá zákonodárné kompetence, ale má právo veta v otázkách, které se přímo týkají Sámů. Je podřízen parlamentu v Oslu, ale může navrhovat iniciativy ke zlepšení životních podmínek Sámů, vzdělání, pracovních příležitostí, zdraví atd.
K jeho hlavním povinnostem patří „přispívat k rovnoprávnému a spravedlivému postavení sámského národa a zajišťovat mu rozvoj jazyka, kultury a společenského života“. V Norsku žije asi 50 000 Sámů.
Expertka varuje před unáhlenými závěry
Badatelka Astrid Eriksen z univerzity v Tromsø, která prováděla jmenovaný průzkum, plně souhlasí s prezidentkou Kestitalo, že je nutné objasnit příčiny násilí v sámské společnosti a pracovat na jejich odstranění. Ale současně varuje před příliš rychlými a nepromyšlenými reakcemi.
„Téma průzkumu je velmi citlivé. Je tu nebezpečí, že se diskuze bude točit kolem etnicity a kulturních rozdílů a vyústí ve stigmatizaci Sámů“, říká Astrid Eriksen, která je sama sámského původu. Dále zdůrazňuje, že se často mluví o souvislosti mezi násilím a psychickým a fyzickým zdravím těch, kteří ho páchají, ale že je nutné brát v potaz i faktory jako ekonomické problémy, nezaměstnanost nebo izolace od většinové společnosti, které také mohou negativně ovlivnit chování lidí.
Obavy Astrid Eriksen jsou odůvodněné: Sámové mají v norské ústavě zaručenou rovnoprávnost s norskou většinou, ale ekonomické a sociální podmínky části sámské menšiny jsou horší než u etnických Norů. A rovnost není reálná ani v jiných oblastech. Sámové, jak ti v Norsku, tak ti ve Švédsku a Finsku, si často stěžují na diskriminaci kvůli svému etnickému původu i na otevřený rasismus. Norské sámské noviny Sagat nedávno na toto téma otiskly sérii článků a švédský rozhlas vysílal v červenci velký debatní program o „mnoho století trvajícím rasismu proti Sámům“.
Ženská organizace chválí účastnice
Fórum sámských žen (Sami Nisson Forum/SNF), nejvlivnější sámská ženská organizace, chválí ženy, které měly odvahu mluvit o svých často velmi bolestných osobních zkušenostech.
„Děkujeme těm sámským ženám, které měly síly vystoupit a říct stop sexuálnímu obtěžování, tedy jedné z forem násilí proti ženám. To vyžaduje sílu a my tyto ženy velmi podporujeme. Ale chceme také vyjádřit podporu těm mnohým neviditelným a mlčícím ženám, které z různých důvodů tahle vystoupit nemohou. Myslíme, že více otevřenosti ze strany veřejných osobností by těmto ženám pomohlo. Známe mnoho žen, které byly a stále jsou vystaveny násilí. Upozornily jsme odpovědné úřady, že nutně musí dělat proti násilí více než dosud“, píše SNF v prohlášení k průzkumu, který byl první svého druhu ve Skandinávii.
SNF, které bylo založeno v roce 1993, také upozorňuje, že na Ženské univerzitě (Nordic Women´s University) v lokalitě Nesna je možné studovat problematiku násilí proti ženám i formy obrany proti němu.
A na Sámské vysoké škole (Sami University College) v Kautokeino je možné se kromě jiného poučit o historii sámského ženského hnutí nebo o první sámské spisovatelce, která se jmenovala Elsa Laula Renberg a v roce 1904 vydala knihu o právech žen. 6. února 1917 zorganizovala v Trondheimu konferenci zástupců Sámů ze všech severských zemí. Tento den se každoročně slaví jako den sámského národa.
------------------------------------------------FAKTA O SÁMECH
Sámové žijí v Norsku, Švédsku, Finsku a Rusku.
Nemají a nikdy neměli vlastní stát.
Oblasti za severním polárním kruhem, kde většina z nich žije, nazývají Sapmi.
Jejich celkový počet je podle různých odhadů 80.000 – 100.000, z toho asi polovina žije v Norsku.
Sámové mají vlastní jazyk, který existuje v několika poměrně rozdílných variantách.
Název Laponci, který se dlouho používal v Evropě místo Samové, považuji na hanlivý.
Část Sámů se živí chovem sobů a žije jako kočovníci.
V posledních desetiletích markantně stoupla životní úroveň i vzdělanost skandinávských Sámů.
Ve Skandinávii mají Sámové vlastni parlamenty, školy, organizace atd., ale nejsou považováni za samostatný národ.
O autorce Daně Schmidt
Články o inspiraci ze Skandinávie pro Vás připravuje novinářka Dana Schmidt. Narodila se v roce 1943 v Praze. Vystudovala FF UK (obor germanistika a bohemistika), v roce 1967 se po sňatku s dánským občanem odstěhovala do Dánska, kde několik let učila češtinu na katedře slavistiky místní univerzity v Aarhusu. Později vystudovala novinařinu na Vysoké škole žurnalistiky (Danmarks Journalisthøjskole). Po většinu své novinářské kariéry pracovala v prestižních novinách Politiken - jednom z hlavních deníků Dánska a Skandinávie vůbec. Po odchodu do důchodu žije v Praze, několik měsíců v roce však tráví v Dánsku se svým synem a vnoučaty. Dodnes se příležitostně věnuje psaní článků.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
