Po zásadním kongresu ODS musíme znovu konstatovat, že jedna z nejsilnějších politických stran v Čechách zůstává i nadále stranou uzavřenou ženám. Ve vedení ODS se opět neobjevila ani jedna žena. Jediná kandidátka v místopředsednickém klání kongresu ODS i jediná "viditelná" žena Miroslava Němcová nedostala šanci změnit stávající výhradně mužský styl této vládní strany. Dosavadní lídr, premiér Mirek Topolánek potřetí obhájil předsednické křeslo, když získal 58 procent hlasů. Také na jménech řadových místopředsedů se nezměnilo nic. Počtvrté obhájil Petr Nečas, potřetí Petr Bendl, podruhé Ivan Langer a poprvé Petr Gandalovič. Odstupujícího Pavla Béma nahradil jiný pražský kandidát, David Vodrážka. Kongres ODS ukázal, že stranická politika je nadále výhradně mužská a čas ke změně či reflexi dosud nenastal.
Místopředsedkyně Sněmovny se sice chtěla po dvou letech vrátit do vedení strany ale sama řekla: "Nechci, abych byla volená, protože jsem žena. Já chci, abych volená proto, že jsem dobrá v˙politice". Němcová nakonec místopředsedkyní zvolena nebyla, když nepostoupila do druhého kola. V nejužším vedení strany, tzv. grémiu (grémium ODS je složeno z předsedy strany, prvního místopředsedy, místopředsedů strany a předsedů parlamentních klubů) tedy po následující dva roky nezasedne žena. Širší vedení strany - výkonná rada, která má celkem 45 míst - je na tom lépe: ženskou polovinu lidtsva reprezentuje pražská zastupitelka Alexandra Udženija.
V tomto staronovém vedení bude ODS kandidovat do EP v roce 2009 i do PSP v roce 2010. Přitom strana proklamuje cca 35 % žen ve své členské základně. Těchto 35 % je však paradoxně v širším vedení zastoupeno pouhými 2,2 % a v užším vedení 0 %.
Strana ODS tak bohužel potvrdila svou pověst strany ženám uzavřené. V soutěži, kterou každý rok vyhlašuje Fórum 50 % se ODS opakovaně umisťuje na posledním místě ze všech parlamentních stran. Soutěž hodnotí, nakolik strany vytvářejí rovné podmínky pro zapojení žen a mužů. Letošní špatný výsledek ODS zapříčinilo především velmi nízké zastoupení žen nominovaných v krajských a zejména senátních volbách; strana rovněž ztratila body rovněž z důvodu absence žen ve vedení strany.
Zprávou číslo jedna z kongresu ODS tak zůstává pouze rezignace prezidenta Klause na post čestného předsedy, který je jedním z nejsilnějších odpůrců rovných příležitostí žen a mužů ale i antidiskriminačních přístupů. Jeho veto anti-diskriminačnímu zákonu přivedlo Českou republiku minulý týden k pokutě ze strany Evropského soudního dvora.
Místopředsedkyně Sněmovny se sice chtěla po dvou letech vrátit do vedení strany ale sama řekla: "Nechci, abych byla volená, protože jsem žena. Já chci, abych volená proto, že jsem dobrá v˙politice". Němcová nakonec místopředsedkyní zvolena nebyla, když nepostoupila do druhého kola. V nejužším vedení strany, tzv. grémiu (grémium ODS je složeno z předsedy strany, prvního místopředsedy, místopředsedů strany a předsedů parlamentních klubů) tedy po následující dva roky nezasedne žena. Širší vedení strany - výkonná rada, která má celkem 45 míst - je na tom lépe: ženskou polovinu lidtsva reprezentuje pražská zastupitelka Alexandra Udženija.
V tomto staronovém vedení bude ODS kandidovat do EP v roce 2009 i do PSP v roce 2010. Přitom strana proklamuje cca 35 % žen ve své členské základně. Těchto 35 % je však paradoxně v širším vedení zastoupeno pouhými 2,2 % a v užším vedení 0 %.
Strana ODS tak bohužel potvrdila svou pověst strany ženám uzavřené. V soutěži, kterou každý rok vyhlašuje Fórum 50 % se ODS opakovaně umisťuje na posledním místě ze všech parlamentních stran. Soutěž hodnotí, nakolik strany vytvářejí rovné podmínky pro zapojení žen a mužů. Letošní špatný výsledek ODS zapříčinilo především velmi nízké zastoupení žen nominovaných v krajských a zejména senátních volbách; strana rovněž ztratila body rovněž z důvodu absence žen ve vedení strany.
Zprávou číslo jedna z kongresu ODS tak zůstává pouze rezignace prezidenta Klause na post čestného předsedy, který je jedním z nejsilnějších odpůrců rovných příležitostí žen a mužů ale i antidiskriminačních přístupů. Jeho veto anti-diskriminačnímu zákonu přivedlo Českou republiku minulý týden k pokutě ze strany Evropského soudního dvora.
