Máma dvou dcer (11 a 14 let), ředitelka a zakladatelka neziskové organizace pomáhající rodinám nejen v Ostravě a propagující pěstounskou péči, aktivní obyvatelka ze Slezské a Moravské Ostravy. Narodila se v Kroměříži, kde vystudovala obor Ošetřovatelství, pedagogika a psychologie. Pět let působila jako ředitelka pobočky pracovní agentury. Mezi její zájmy patří sport (potápění, volejbal, běh, lyžování, golf), dále muzika (klavír, basa, zpěv) i ruční práce a vaření.
Jak jste se dostala k práci v neziskové organizaci?
Před 14 ti lety jsem se přestěhovala z Olomouce do Ostravy s roční dcerou a jako "naplavenina" jsem potřebovala sociální kontakt s dalšími maminkami, současně pečovat o malou dceru a také něco aktivně podnikat. Potkala jsem další báječné maminky a táty a protože nám společně bylo fajn a vymýšleli jsme různé aktivity pro děti, založili jsme společně Rodičovské centrum Chaloupka v Ostravě. Zpočátku se jednalo o čistě dobrovolnickou organizaci sdružující rodiče s malými dětmi. Po roce zábavy jsme se rozhodli to, co umíme, předávat profesionálněji dalším rodičům. Tehdy jsem získala první finance na mzdy a první zaměstnance.
Co Vás na této práci baví a co považujte za své největší úspěchy?
V této práci jsou pro mne důležité dvě věci. Zaprvé, to co dělám, je stále kreativní a měnící se a osobně mi kreativita přináší velké potěšení. A zadruhé, pomáhám a to je pro mne v práci to nejdůležitější, proto má moje práce smysl.
Mým největším osobním úspěchem je, že mě tato práce stále baví a dává mi možnost se učit pořád nové a nové věci. Pracovním úspěchem je každoroční pomoc 1000 rodinám v Ostravě a 70 pěstounským rodinám, ohroženým mladým lidem, pracovním úspěchem je úžasný pracovní kolektiv a díky profesionalitě také možnost ovlivnit a zlepšit prorodinnou politiku v Ostravě. Považuji to za velkou výzvu.
Jak se Vám daří slaďovat Váš rodinný a pracovní život?
Asi bych v různých fázích svého života odpověděla pokaždé jinak. Když jsme Chaloupku piplali z plenek, tak jsem byla pyšná, jak dokážu rodinu a práci skvěle sladit. Když jsme se profesionalizovali a začala jsem zaměstnávat první zaměstnance, když jsem se učila řidít celorepublikovou Síť mateřských center, tak toho bylo pracovně tolik, že práce byla více v popředí. V další fázi mého života jsem onemocněla rakovinou a všechny důležité životní hodnoty se samy přeskládaly a i v tomto životním období jsem dokázala sladit osobní, rodinný a pracovní život, nevím jak, ale šlo to samo. Nyní se snažím balancovat a udržet si harmonii mezi rodinou a prací. Poznám to podle únavy. Někdy to jde lépe, někdy hůře, ale jsem štastná, že mám krásné zdravé děti a že mám nádhernou a smysluplnou práci.
Považujete za důležité zapojení žen do veřejného života, ať již občanského sektoru nebo politické sféry?
Zapojení žen do veřejného života je pro společnost důležitá věc. Já osobně preferuji zapojení do občanského sektoru víc než do politické sféry. Sama se o to snažím, protože to odpovídá mé osobnosti. A proč? Protože bychom neměli žít jen sami pro sebe, protože když přijdou těžká životní období, krize, nedostatek peněz, chybějící práce, nemoci...pak nám může pomoci soužití v místě, kde bydlíme, kde se můžeme potkávat, sdílet své starosti a zjistit, že v těch problémech nejsme sami. Myslím si, že máme povinnost vracet, tvořit, zušlechťovat a tím zpětně pomáhat svému prostředí, kde žijeme a kde vychováváme své děti to, co nám toto prostředí nabízí a kde se cítíme doma. Protože cítit se někde doma není samozřejmá věc.
Co byste poradila ženám, které by rády začaly ovlivňovat dění kolem sebe?
Aby se zapojily do občanských aktivit. Nejdříve vnímaly, jak se jim žije v daném prostředí, zda jsou věci, které se jim nelíbí, které by chtěly změnit. Ať se na vše dívají očima svých dětí, protože ten prostor tvoříme pro ně. A pokud mají potřebu změnit to, co se jim nelíbí, tak musí najít způsob, jak nabídnout svou pomocnou ruku. Rozhodnout se, kolik energie do ní chtějí dát a ideálně najít podobně smýšlející lidi, kteří buď tyto změny jsou schopni a ochotní prosadit v lokální politice, anebo se stát přímými účastníky na tvorbě lokální politiky. Co je ale v tomto procesu důležité je trpělivost, protože dosáhnout změn v dění kolem sebe je dlouhodobý proces.
