Koalice za vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice![]() Simona Babčáková, herečka |
Naše vize: Společnost s vyrovnaným zastoupením žen a mužů ve veřejném životě!
www.padesatprocent.cz › Zpravodajství › Střídavá péče - situace v ČR
Střídavá péče - situace v ČRV České republice je střídavá péče stále pro řadu lidí jen obtížně přijatelná, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich jsou stereotypy běžné populace o tradiční mateřské a otcovské roli (svěřování dětí do výlučné péče matek ve více než 90 % případů). V současné době je v připomínkovém řízení návrh nového občanského zákoníku, který bude mj. upravovat také rodinné právo včetně střídavé péče. Připravili jsme proto pro vás přehled základních údajů vztahujících se k tomuto institutu (statistiky, výhody, nevýhody a podmínky). Zároveň bychom chtěli upozornit na možnost návrh nového občanského zákoníku do 25. 1. 2011 připomínkovat. StatistikyRozhodnutí soudů o střídavé péči - z celkového počtu rozhodnutí o svěření do péče - cca 3 % případů. Statistika svěřování dětí do střídavé péče v ČR
Zdroj: www. justice.cz Výhody střídavé péče
Zápory střídavé péče
Podmínky střídavé péčePublikované názory se různí především ve skutečnosti, zda podmínkou pro rozhodnutí soudu o střídavé péči je dohoda resp. souhlas obou rodičů, nebo lze rozhodnout o střídavé péči i proti vůli jednoho z rodičů, a do jaké míry má soud přihlížet k přání a souhlasu dítěte. Rozhodovací praxe soudů v ČR se v této otázce liší, přičemž současný zákon o rodině tento problém explicitně neupravuje. Konsenzus mezi rodiči je však velmi důležitou podmínkou fungování střídavé péče vzhledem k tomu, jaké nároky na všechny zúčastněné klade. Dalším předpokladem dobrého fungování střídavé péče je přání dítěte žít s oběma rodiči a podobný přístup k výchově dítěte u obou rodičů. Nezbytnou podmínkou k realizaci střídavé výchovy u dítěte školního věku je také zachování školní docházky do jedné školy a skutečnost, že bude mít možnost provozovat své mimoškolní aktivity. Rodiče musí být dohodnut na mnoha podrobnostech týkajících se denního života dítěte, zejména na tom, zda bude mít dítě u každého rodiče své věci, nebo zda se bude každý měsíc kompletně stěhovat, kdo bude dítěti prát, nakupovat s ním nákladnější vybavení apod. Zároveň musí být již od počátku zřejmé, kdo bude jednotlivé potřeby dítěte hradit. Rodiče by se měli dohodnout i na trvalém bydlišti dítěte, zejména z toho důvodu, že řada sociálních dávek je vázána na trvalé bydliště. S uvedenou problematikou souvisí i dohoda rodičů, kdo bude na dítě uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti. Již ze samotného znění zákona o rodině a souvisejících předpisů vyplývá značně podezřívavý přístup ke střídavé péči. Je zřejmé, že v České republice je toto uspořádání stále pro řadu lidí jen obtížně přijatelné, protože je příliš nové a neobvyklé. Nedůvěra v tento institut u nás vyplývá jak z racionálních obav o pohodu dítěte nuceného příliš často střídat výchovné prostředí, tak i ve velké míře z neznalosti skutečných vlivů tohoto uspořádání na dítě. Nedostatek informací by bylo možné alespoň částečně odstranit provedením odborných psychologických a sociologických studií, které by pomohly specifikovat, v jakých případech je vhodné a v jakých nevhodné se pro tento druh péče rozhodnout. Praxe sociálních pracovnic a pracovníků, které/kteří dávají soudu doporučení na porozvodové uspořádání výchovy, ale i samotných soudců a soudkyň, ve většině případů zatím odráží stereotypy běžné populace o mateřské a otcovské roli (svěřování dětí do výlučné péče matek ve více než 90 % případů). Dá se předpokládat, že časem se bude okruh obhájců a obhájkyň střídavé péče rozšiřovat. Zůstane ale stále v platnosti fakt, že toto uspořádání není vhodné pro každé dítě a klade zvýšené nároky jak na dítě, které si buduje svou identitu v měnícím se prostředí, tak na rodiče, kteří musejí nadále tomuto uspořádání přizpůsobit své životy a vyjít dítěti maximálně vstříc. V neposlední řadě se jedná o nároky materiální: ne všechny rodiny si mohou dovolit mít potřebné zařízení dvakrát a neustálé stěhování celého dětského majetku je obtížně proveditelné. Střídavá výchova také vyžaduje uspokojivé řešení bytové situace, nejlépe tak, aby dítě mělo u obou rodičů svůj pokoj či alespoň vlastní prostor Osobní zkušenost matky praktikující střídavou péči (Halka Jaklová)„Střídavá péče je dobrým řešením po rozvodu za předpokladu, že jsme schopni se domluvit a najít společně vhodné řešení problémů a také na ně děti včas a srozumitelně připravit. Za nejdůležitější považuji snahu se dohodnout a nedělat si naschvály, stanovit si společné výchovné postupy a informovat se o všem, co se týká dětí i v době, kdy je nemáme zrovna u sebe. Velkou výhodou je, že děti nás mají oba k dispozici, neztrácejí kontakt ani s jedním z nás. Také nenastává situace, jako při výlučné péči jednoho z rodičů, kdy rodič nemá vůbec čas na svoji práci a své potřeby.“ Zdroje informací:Článek Terezy Dudové "Společná a střídavá péče" - vyd. Sociologický ústav AV ČR, rok 2005 Výzkum provedený ve Švédsku (1985 Bente and Gunnar Öberg), který se zajímal o rodiny praktikující po rozvodu společnou péči o dítě. Uveřejněn v roce 1987 (Öberg and Öberg) Webové stránky organizace Children of Europe Diplomová práce Petry Černé na téma: "Rozvod, otcové a děti", rok 2000 Související informace:Stávající zákon o rodině č. 94/1963 Sb. Nový návrh občanského zákoníku jehož součástí je také rodinné právo vč. úpravy střídavé péče – možnost podávat připomínky do 25. 1. 2011!
Pro více informací se obracejte na Halku Jaklovou: jaklova (@) padesatprocent (.) cz |