Grónsko zavedlo genderové kvóty a předehnalo mateřské Dánsko

Grónsko (autor fotografie Dánské velvyslanectví)
Grónsko (autor fotografie Dánské velvyslanectví)
Další ze série článků o skandinávských zkušenostech se věnuje zavedení 50% kvóty na představenstva a výrazným ženám současné grónské politiky.

Grónsko je největší ostrov světa, ale jen pětina teritoria není zaledněná. Obyvatelstvo čítá 56.000 osob a vláda (Naalakkersuisut, dánsky Landsstyre) má jen sedm členů. Ale je velmi aktivní a stane se, že v některých otázkách jedná rychleji než vláda v Dánsku, jehož částí Grónsko je. To se stalo například před pár měsíci, když Landsstyre zavedla padesátiprocentní kvóty pro ženy a v květnu vyměnila část představenstev všech státních podniků. Vláda to udělala rychle a důsledně, aby poloviční zastoupení žen nezůstalo částečně jen na papíře. To se neobešlo bez protestů a poměrně silné kritiky, i když změny byly provedeny v souladu s dříve přijatým zákonem a i když se genderové kvóty jako takové těší podpoře mezi politiky.

Podle dánského experta na Grónsko, lektora Michaela Bösse z univerzity Århus, tyto personální změny dokonce vyvolaly „neklid a obavy v grónské společnosti“. Ale některá dánská média v té souvislosti spíše zdůraznila, že Gróňané tímto krokem dokázali schopnost jednat rozhodně, zatímco Dánsko v otázce kvót v představenstvech stále váhá a „kolébá se tu dopředu, a dozadu“, jak napsal deník Jyllands Posten. V Dánsku se debaty o kvótách už mnoho let opakovaně vracejí na politickou scénu a občas jsou i poměrně vášnivé, ale výsledky jsou zatím dost skromné.

V prosinci 2012 byl sice přijat zákon, který nařizuje státním podnikům „určit jako svůj cíl genderovou rovnost v představenstvech“ a ve výročních zprávách informovat o aktivitách, které postupem času mají tuto rovnost zajistit. Zatím se ale jen jedna velká dánská firma, pivovarský koncern Carlsberg, oficiálně zavázala kvóty realizovat. V roce 2015 má v jeho představenstvu být 40 procent žen. Politické strany zatím kvóty ve svých strukturách odmítají – jediná výjimka je levicová Společná listina, která vznikla seskupením řady malých stran.

Padesát procent žen v představenstvech

V Grónsku, které má v rámci Dánského království status autonomní oblasti se silnou samosprávou, se téma kvót také debatovalo roky, než diskuze na přelomu letošního roku vyústily v zákon o padesátiprocentním zastoupení žen v představenstvech. Návrh na něj podala sociálnědemokratická strana Siumut, kterou v té době vedla bývalá předsedkyně vlády Alega Hammond.

Alega Hammond odmítla kritické hlasy, které např. tvrdí, že mnoho nových členů představenstev státních firem nemá dostatečné zkušenosti pro práci na tak důležitých postech. To se má týkat jak žen, tak můžů. „Když rozhodujeme o personálním složení předsednictev státních podniků, hodnotíme kompetence jednotlivých členů velmi pečlivě. Současně chceme, aby představenstva co nejlépe reprezentovala celé obyvatelstvo. Nastal čas, aby nové síly dostaly šanci ukázat své schopnosti“, řekla paní Hammond krátce po provedených změnách. Kritické komentáře nicméně zaznívaly i nadále. Změny byly podle nich příliš rychlé a příliš obsáhlé – např. v rejdařské společnosti Royal Arctic Line zůstal jen jeden člen původního představenstva – což by prý mohlo zneklidnit možné zahraniční investory. Alega Hammond ovšem evidentně věřila, že investoři mají o Grónsko zájem. V září například otevřela kancelář grónské obchodní reprezentace ve Washingronu D.C..

Aktuálně z grónské politiky

Postavení, vliv a popularita Alegy Hammond ovšem za poslední týdny dost utrpěly a zatím není jasné, jaká bude její budoucnost. Před několika týdny se stáhla z postu šéfky strany Siumut a následně i z premiérského postu. Důvodem k sestupu dříve velmi oblíbené političky byly peníze ze státní kasy, které protizákonně používala na soukromé účely jako cestování a návštěvy restaurací. Paní Hammond celou sumu (cca 106.000 dánských korun) sice do statní pokladny vrátila, ale to jí zatím pošramocenou pověst nevylepšilo a ani to nezabránilo vypsání nových voleb na 28. listopadu.sara_olsvig_1.jpg

Na grónské politické scéně se však stále více prosazuje jiná výrazná žena, Sara Olsvig, antropoložka s diplomem z kodaňské univerzity, členka dánského parlamentu (Grónsko má v parlamentu, který má 179 členů, dvě křesla) a předsedkyně strany AI, která v listopadových volbách prohrála jen o pár set hlasů. Ještě těsněji prohrála Sara Olsvig, které je 36 let, minulý týden boj o nejvyšší post v gronské vládě. Podle ohlasu v médiích nikdo nepochybuje, že na politické scéně bude velmi viditelná. Mnozí ji nazývají nadějí Grónska, ona sama slibuje silnou opoziční politiku a žádné uhýbání před vládnoucí koalicí.

O autorce Daně Schmidt 

www.picapp.com


Články o inspiraci ze Skandinávie pro Vás připravuje novinářka Dana Schmidt. Narodila se v roce 1943 v Praze. Vystudovala FF UK (obor germanistika a bohemistika), v roce 1967 se po sňatku s dánským občanem odstěhovala do Dánska, kde několik let učila češtinu na katedře slavistiky místní univerzity v Aarhusu. Později vystudovala novinařinu na Vysoké škole žurnalistiky (Danmarks Journalisthøjskole). Po většinu své novinářské kariéry pracovala v prestižních novinách Politiken - jednom z hlavních deníků Dánska a Skandinávie vůbec. Po odchodu do důchodu žije v Praze, několik měsíců v roce však tráví v Dánsku se svým synem a vnoučaty. Dodnes se příležitostně věnuje psaní článků.



Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

www.picapp.com


Sdílejte s přáteli

Newsletter

Získejte aktuální informace o dění ve světě politiky a o akcích Fóra 50 %.

Kurzy a služby

Objednejte si naše kurzy, facilitaci, konzultace či genderovou expertízu.

Chci podpořit fórum 50 %

Sami si zvolte variantu Vaší podpory. Děkujeme!