www.padesatprocent.cz › Ženy v politice › Česká strana sociálně demokratická

Česká strana sociálně demokratická

1) Volby do PSP ČR 2010: nominace a výsledky z hlediska zastoupení žen

Na kandidátních listinách sociální demokracie tvořily političky 25 %, tedy přesně čtvrtinu všech kandidujících. To neodpovídá podílu žen v členské základně strany, který je v případě ČSSD roven 30,4 %. Ženské kandidátky byly tedy znevýhodněny oproti svým mužským kolegům. Za posledních deset let podíl političek na kandidátkách vzrostl zhruba o 10 % (ve volbách roku 1996 byl roven 14,9 % - Zdroj: Sociologický ústav AV ČR), ale nejde o kontunuální nárůst. Poměr žen na kandidátních listinách kolísá. Toto je v přímém rozporu s ideologií strany, která se podobně jako většina levicových uskupení k aktivnímu prosazování rovných příležitostí hlásí.

Přejděme nyní k umístění žen na kandidátkách. Na prvních pět volitelných pozic nominovala ČSSD celkem 12 političek, což odpovídá 17 % a je to o jednu ženu méně než ve volbách v roce 2006. Bilance sociálnědemokratických kandidátek je tedy výrazně lepší než např. u ODS, ale i tak jen zhruba každé páté volitelné místo patřilo ženám. Zvoleno bylo nakonec pouze pět poslankyň, jejich podíl tedy tvoří pouze necelých 9 %. To je nejnižší zastoupení ze všech parlamentních stran a zároveň historicky nejnižší číslo pro samotnou stranu. Od prvních voleb do PS PČR v roce 1996 se v každých volbách poměr žen mezi zvolenýcmi poslanci a poslankněmi ČSSD snižuje. Zároveň se poprvé stalo, že má strana nejmenší zastoupení žen ze všech. Hlavní příčina tohoto nízkého zastoupení ve Sněmovně spočívá v tom, že při detailnějším rozboru umístění žen v první pětici kandidátních listin vyplyne, že celkem tři z nich (tedy čtvrtina) obsadily až poslední, páté místo, které bylo v mnohých krajích nevolitelné. ČSSD rovněž opět nominovala pouze jednu ženu do čela kandidátky (Hanu Orgoníkovou na Královéhradecku), což je spolu s ODS nejméně ze všech parlamentních stran. Pro přehlednější zhodnocení následuje tabulka, rozčleněná podle krajů.

Ženy na kandidátních listinách ČSSD pro volby do PS PČR v roce 2010

Kraj	Počet kandidátek celkem	Procentní podíl kandidátek	Počet žen na prvních 5 místech (pořadí)	Počet žen na prvních 10 místech (pořadí)
Praha	9 (z 36)	25 %	1 (4.)	1 (4.)
Středočeský	10 (z 34)	29 %	0	0
Jihočeský	5 (z 22)	23 %	1 (2.)	3 (2., 8., 9.)
Plzeňský	5 (z 20)	25 %	0	2 (8., 10.)
Karlovarský	3 (z 14)	21 %	0	3 (7., 8., 9.)
Ústecký	6 (z 26)	23 %	0	1 (8.)
Liberecký*	6 (z 17)	35 %	1 (5.)	4 (5., 6., 7., 10.)
Královéhradecký	6 (z 20)	30 %	3 (1., 2., 5.)	6 (1., 2., 5., 8., 9., 10.)
Pardubický	5 (z 19)	26 %	2 (3., 4.)	3 (3., 4., 8.)
Vysočina	6 (z 20)	30 %	1 (4.)	3 (4., 6., 7.)
Jihomoravský	8 (z 34)	23,5 %	0	2 (8., 10.)
Olomoucký**	6 (z 23)	26 %	0	1 (9.)
Moravskoslezský	6 (z 36)	17 %	1 (3.)	1 (3.)
Zlínský	5 (z 22)	23 %	1 (5.)	1 (5.)
Celá ČR	86	25 %	12 (17 %)	32 (23 %)

*Z kandidátní listiny odstoupili dva kandidáti - ze 4. místa Radek Polma a z 9. místa Michal Vereščák. Pro účely rozdělování mandátů se tedy kandidátka z 5. místa posunula na 4. místo a kandidátka ze 6. na 5. místo - z tohoto pohledu byly tedy v první pětici celkem dvě ženy. Stejně tak se kandidátky z druhé pětice - konkrétně ze 7. a 10. místa posunuly o jednu příčku výš. Celkově bylo na kandidátní listině pouze 15 platných kandidátů a kandidátek, z nichž celkový podíl žen je 40 %.

**Lídr kandidátní listiny Miloslav Vlček krátce před volbami odstoupil a stal se tak neplatným kandidátem. Pro účely rozdělování mandátů se kandidátka z 8. místa posunula na místo 7. a kandidátka z místa 11. na 10. místo. Celkově tedy bylo na kandidátní listině pouze 22 platných kandidátů a kandidátek, z nichž ženy tvořily 27,3 %.

	Počet žen na 1. místě	Počet žen do 5. místa	Počet žen do 10. místa	Průměr.podíl žen na kandidátkách
ČSSD	1  (7,1 %)	12 (17 %)	32 (23 %)	25 %
KSČM*	4 (28,6 %)	21 (30 %)	34 (24 %)	30 %
ODS	1 (7,1 %)	8 (11 %)	22 (16 %)	20 %
TOP09	3 (21,4 %)	17 (24 %)	34 (24 %)	24 %
VV	3 (21,4 %)	18 (24 %)	35 (25 %)	28 %

	Volby 2010	Volby 2006	Volby 2002
ČSSD	5	5	5
KSČM	12	10	11
ODS	4	4	4
TOP09	8	-	-
VV	9	-	-

	Volby 2010		Volby 2006		Volby 2002
Strana	Počet poslankyň	Podíl poslankyň	Počet poslankyň	Podíl poslankyň	Počet poslankyň	Podíl poslankyň	Nárůst/pokles mezi posledními dvěma obdobími
ČSSD	5*	9 %*	9	12 %	11	14 %	- 4
KSČM	11	42 %	8	31 %	12	29 %	+ 3
ODS	9	17 %	9	11 %	8	14 %	0
TOP09	11	27 %	-	-	-	-	-
VV	8	33 %	-	-	-	-	-

* aktuální zastoupení se od výsledků voleb liší - ČSSD v současné době zastupuje 6 poslankyň (10,7 %)

2) Senátní volby 2010

V letošních senátních volbách strana nominovala ženské kandidátky pouze v jednom z celkem 27 obvodů, ve kterých se volilo. Podíl kandidujících političek tvořil 4 %. Tato kanidátka,  Dagmar Terelmešová z Plzně, v obou kolech voleb uspěla a zařadila se mezi dalších šest sociálnědemokratických senátorek. Jejich podíl mezi celkem 41 zástupci/kyněmi ČSSD zvolenými do Senátu tedy činí 17 %.

Nominace do senátních voleb 2010

Strana	Celkem kandidujících	ženy		muži
		celkem	%	celkem	%
ČSSD	27	1	3,7 %	26	96,3 %
KDU-ČSL	19	1	5,3 %	18	94,7 %
KSČM	27	5	18,2 %	22	81,5 %
ODS	27	4	14,8 %	23	85,2 %
SPOZ	17	3	17,7 %	14	82,3 %
Suverenita	23	7	30,4 %	16	69,6 %
TOP09	12	2	16,7 %	10	83,3 %
VV	19	1	5,3 %	18	94,7 %

3) Komunální volby 2010: nominace a výsledky z hlediska zastoupení žen

K velmi mírnému, méně než 1%, relativnímu navýšení zastoupení žen na kandidátních listinách do statutárních měst, došlo v případě druhé největší parlamentní strany ČSSD. Průměrně tvořily ženy čtvrtinu nominovaných - 25,1 %. Relativně nejméně žen bylo nominováno v Karlových Varech (15,8 %) (podobně jako u ODS) a také v Ústí nad Labem (16,2 %) (na rozdíl od ODS). Nejvíce žen naopak strana nominovala v Liberci, kde ženy tvořily téměř 36 % kandidujících. 30% reprezentaci žen na kandidátních listinách strana splnila také v dalších 3 městech - Hradci Králové, Českých Budějovicích a Chomutově. Většinou poměrně výrazný pokles ukazatele (kolem 18 %), ovšem v méně případech než u ODS, byl zaznamenán v Kladně, Karlových Varech a Mostu. Relativně nejvíce nominovaných žen přitom přibylo na kandidátních listinách do zastupitelstva Liberce (o 15,4 %).

Obrázek postavení žen na kandidátních listinách ČSSD nevypadá příliš povzbudivě. V Kladně nebyla v první desítce nominována žádná žena, v dalších 7 statutárních městech najdeme mezi prvními 10 kandidujícími pouhou 1 zástupkyni. V těchto případech navíc ženy kandidátky obsadily, až na dva případy, místo ve druhé polovině desítky. Genderově nejvyrovnaněji se jeví snad jen sestavení listiny kandidátů (nebo alespoň prvních 10 hodnocených míst) v případě Mladé Boleslavi (ženy obsadily 2., 4., 8. a 10. místo). V porovnání se situací na kandidátních listinách ostatních parlamentních stran jsou nicméně podíly žen na prvních deseti resp. pěti místech pod průměrem. Zatímco totiž celkový počet žen na kandidátních listinách do zastupitelstev sledovaných měst vzrostl, mezi prvními deseti, resp. pěti nominovanými kandidátek naopak o přibližně 2 % ubylo.

Ženy na kandidátkách ČSSD pro komunální volby: statutární města

2010	absolutní počet	podíl
kandidátka na 1. místě	5 (z 23)	21,7 %
kandidátky na 1. - 5. místě	21 (ze 115)	19,1 %
kandidátky na 1. - 10. místě	48 (z 230)	21,8 %
celkem	282 (z 964)	29,3 %
2006
kandidátka na 1.místě	3 (z 23)	13,0 %
kandidátky na 1.- 5. místě	19 (ze 115)	16,5 %
kandidátky na 1.- 10. místě	43 (z 230)	18,7 %
celkem	231 (z 919)	25,1 %
2002
kandidátka na 1. místě	4 (23)	17,4 %
kandidátky na 1.- 5. místě	21 (115)	18,3 %
kandidátky na 1.- 10. místě	46 (230)	20,0 %
celkem	206 (853)	24 %

Stejně jako v případě ODS platí i pro ČSSD, že ženy byly nejvíce zastoupeny na kandidátních listinách pro nejnižší úroveň místních zastupitelstev, tedy v malých obcích. Ve městech jich bylo méně, ve statutárních městech byla situace ještě horší a nejnižší zastoupení měly sociálně-demokratické političky na pražské kandidátce. Jejich průměrně zastoupení na kandidátních listinách pro všechny úrovně místních zastupitelstev se rovnalo 31,3 %; podíl zvolených političek tvořil 26,4 %. Situaci znázorňuje následující tabulka, zobrazující zastoupení žen mezi zvolenými kandidáty.

Podíl žen zvolených v komunálních volbách 2010 dle úrovní místní samosprávy

Strana	Statutární města	hl. m. Praha	Města a obce celkem
ČSSD	22,3 %	7,1 %	26,4 %
KSČM	23,1 %	33,3 %	25,7 %
ODS	19,3 %	20 %	23,5 %
TOP09	24,4 %	30,8 %	25,1 %
VV	25 %	-	27 %
Průměr	22,8 %	22,2 %	26,3 %

Rovné příležitosti ve volebním programu ČSSD

U sociální demokracie je z hodnocených stran snad největší rozpor mezi volebním programem a sliby v něm obsaženými a reálnou politikou, kterou strana prosazuje. Přestože se tedy ČSSD hlásí k aktivnímu prosazování rovných příležitostí, podobně jako ostatní sociálně-demokratické strany v Evropě, neprojevuje se to bohužel například při sestavování kandidátních listin či rozdělování ministerských postů. Propast mezi teorií a praxí je zde velmi výrazný.

Ve volebním programu je prosazování rovných příležitostí vypracováno poměrně detailně a obsáhle. Lze konstatovat, že většina témat, která s touto problematikou souvisejí, je v něm obsažena: domácí násilí, politická participace žen, diskriminace na trhu práce a v odměňování, slaďování rodinného a pracovního života, vyšší zapojení otců při výchově dětí, podpora rodin (včetně neúplných), obchod s lidmi či zařazení genderové tematiky do systému vzdělávání. ČSSD se hlásí k masarykovským tradicím a ve stejném duchu se hlásí k myšlence rovnosti žen a mužů. V programu chybí problematika sexuálního obtěžování, tělesné integrity a registrovaného partnerství.

Podívejme se nyní detailněji na jednotlivá konkrétní témata, která jsou v programu zpracována.

• Trh práce: odstranění diskriminace,a to jak mzdové, tak při získávání pracovních míst. Potřeba zvýšené ochrany nejvíce ohrožených skupin jako např. matek malých dětí.
• Slaďování osobního a rodinného života: zavádět více flexibilních zaměstnání umožňujících skloubit práci s péčí o děti a osoby blízké; zřídit kvalitní a dostupné služby pro rodiny s dětmi.
• Podpora rodin: zvýšení porodného a rodičovského příspěvku, možnost rozložení čerpání rodičovského příspěvku až do osmi let věku dítěte, podpora spolupráce státu a neziskových organizací v oblasti služeb pro rodiny, rekvalifikační kursy pro osoby vracející se na trh práce, podpora neúplných rodin a náhradní rodinné péče, podpora uplatnění střídavé výchovy u rozvedených rodičů, zvyšovat atraktivitu rodičovské dovolené pro otce.
• Odstraňování genderových rolí a stereotypů: posílit angažovanost otců v rodině, což přispěje k odstranění dvojí zátěže žen; výchova k rovným příležitostem nejen v rodině, ale i ve škole; zavedení povinné výuky na základních a středních školách zaměřenou na výchovu k zodpovědnému partnerství a rodičovství, "včetně důrazu na rovnost postavení a práv mužů a žen", adekvátní přizpůsobení osnov na pedagogických školách.
• Domácí násilí: ochrana obětí, hlavně žen a dětí; právní úpravy zohledňující domácí násilí při rozvodech.
• Obchodování s lidmi: podpora programů na ochranu obětí obchodu s lidmi.
• Politická participace žen: účast žen na politickém rozhodování je "nezbytnou zárukou rovnosti"; granty pro neziskové organizace, které pomáhají ženám uspět v politice např. formou školení atd.; zvýšení zastoupení žen ve vrcholných pozicích ve státní správě; ČSSD půjde při prosazování těchto změn sama příkladem. (Volební program ČSSD pro volby do PSP ČR 2006, kapitola 2: Společnost sociálních jistot, kapitola 3: Společnost prosperity a kapitola 7: Demokratický a právní stát.)

Postavení žen v rámci strany

Jak vypadá prosazování rovných příležitostí ve vlastních řadách ČSSD? Bohužel je nutné konstatovat, že zde narážíme na propast mezi stranickými prohlášeními a realitou. Sociální demokraté sice ve volebním programu slibují, že sami půjdou ostatním příkladem při prosazení více žen do rozhodovacích pozic, ovšem při sestavování kandidátních listin ( Jedná se o kandidátní listiny pro volby do PSP ČR 2006.) dostaly političky z jejich řad velmi malý prostor,a navíc většinou na nevolitelných místech. Dokonce byli jedinou stranou, která při letošních volbách do Poslanecké sněmovny nominovala méně žen než při minulých volbách. ČSSD na rozdíl od většiny ostatních evropských sociálně-demokratických stran neuplatňuje kvóty ani doporučení pro sestavování kandidátních listin. Přitom mezinárodní zastřešující organizace sociálních demokratů, Socialistická internacionála, jejíž je ČSSD členkou, přijetí takovýchto opatření doporučuje. Předseda strany Jiří Paroubek ovšem zavedení kvóty pro sestavování kandidátních listin před letošními volbami do Sněmovny přislíbil. Začlenění tohoto opatření do stanov strany by se mělo projednávat na příštím celorepublikovém sjezdu.

V ČSSD existuje 25% kvóta pro ženy a mladé lidi ve vnitrostranických orgánech. Mezi místopředsedy strany musí být tedy alespoň jedna žena. Funguje zde ženská organizace "Sociálně demokratických žen," které momentálně předsedá Jindra Maršová. Členkami SDŽ mohou být i nestraničky; všechny členky ČSSD se nestávají automaticky členkami SDŽ.

Postavení žen v rámci ČSSD

Podíl žen v členské základně:	34 %
Podíl žen ve vedení strany*:	0 %
Podíl poslankyň**:	10,7 %
Podíl senátorek:	17 %
Podíl žen v krajských zastupitelstvech:	20 %
Podíl žen v místních zastupitelstvech:	26,4 %

* ačkoli strana uplatňuje na složení orgánů strany 25% kvóta, není pozice místopředsedkyně v současné době obsazena

** ve volbách bylo zvoleno pouze 5 poslankyň (8,9 %), šestá poslankyně, Miroslava Strnadlová, získala mandát jakožto náhradnice po zvolení Zdeňka Škormacha do Senátu na podzim roku 2010