Ženy v politice

V této sekci najdete politologické studie a analýzy zastoupení žen v politice z dílny Fóra 50 %, a to na všech úrovních politiky i na kandidátních listinách do voleb v letech 2004, 2006, 2008 a 2010.

Pod odkazem Poslanecká sněmovna naleznete studie, které se věnují zastoupení žen na stranických kandidátkách v jednotlivých relevantních českých politických stranách (tzv. genderový audit kandidátních listin). Dále uveřejňujeme obsahovou analýzu rovných příležitostí mužů a žen ve volbách do PSP ČR v roce 2006 a diskurzivní analýzu mediálního obrazu českých političek, tak jak je v období kolem voleb v roce 2006 prezentovala vybraná tištěná média. Po posledních volbách na jaře 2010 se naštěstí nepotvrdily pesimistické prognózy ohledně zastoupení žen v nové Poslanecké sněmovně PČR, které Fórum 50 % zveřejnilo na základě analýz kandidátních listin jak pro předčasné volby na podzim 2009, tak pro řádné volby na jaře 2010. Počet poslankyň po volbách nečekaně vzrostl na historicky nejvyšší počet, jejich podíl se z 18 % (resp. 15,5 % na počátku volebního období) zvýšil na 22 %. Tento nárůst byl dán především dvěma faktory - jednak došlo ke značnému oslabení dvou nejsilnějších stran, tedy ČSSD a ODS, jejichž podíl žen na kandidátních listinách (zejména na volitelných místech) byl zdaleka nejhorší, jednak měli voliči a voličky mnohem větší šanci změnit pořadí kandidátů/ek určené stranami pomocí preferenčních hlasů. Po volbách do Senátu na podzim 2010 se jako náhradnice dostala do Sněmovny další žena a poměr poslankyň se tak zvýšil na 22,5 %, svého mandátu se však záhy vzdala nově zvolená primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková a poměr žen se vrátil na zpět na původních 22 %.

Obdobné analýzy zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách jednotlivých politických stran vztažené k volbám do horní komory parlamentu ČR a studie o vlivu většinového volebního systému na výsledky voleb naleznete pod odkazem Senát. Naleznete zde analýzu zastoupení žen nominovaných do senátních voleb 2006, 2008 a 2010 včetně jmenného seznamu všech aktuálních senátorek. Počet senátorek se po posledních volbách zvýšil ze 14 na 15, jejich zastoupení tedy vzrostlo ze 17,3 na 18,5 %.

V sekci Krajská zastupitelstva vám nabízíme analýzu kandidátních listin jednotlivých parlamentních stran ve všech krajích a také analýzu výsledků voleb do krajských zastupitelstev, které se konaly v říjnu 2008. Naleznete zde i tabulky shrnující výsledky voleb ve všech třinácti krajích. Pro srovnání je v sekci uvedena i analýza krajů ve volebním období 2004 - 2008. Po volbách se zastoupení žen v krajských orgánech zvýšilo z 15 na 17,6 %.

V sekci věnované komunálním volbám naleznete genderovou analýzu současného zastoupení žen v orgánech statutárních měst a hlavního města Prahy. Výzkum potvrdil dosavadní zjištění o nerovných příležitostech žen pro vstup do rozhodovacích pozic. Pro ČR se stává typickým rysem taková situace, kdy (nejen) v komunálních volbách 2010 bylo na kandidátních listinách nominováno 31 % žen, nicméně přes toto relativně vysoké číslo byly ženy umístěny převážně na zadních, čili nevolitelných pozicích. Po volbách připadlo ženám v zastupitelstvech měst a obcí celkově 26 % mandátů. V zastupitelstvech statutárních měst se poměr žen zvýšil z 19,5 % na současných 22,8 %, i přesto se však potvrdila přetrvávající nepřímá úměra - čím větší město, tím menší podíl žen na jeho vedení.

Výsledky sledovaných voleb, a zejména složení kandidátních listin, znovu potvrdily, že pro zvýšení politické participace žen je nutné přijmout pozitivní opatření, ať už v rámci jednotlivých stran, nebo jako součást volebního zákona.

Současný politický systém ženy výrazně znevýhodňuje, a to především při sestavování stranických kandidátek. Jediný prostředek, který nyní voličky a voliči mohou uplatnit pro podporu žen, jsou preferenční hlasy. Díky změně volebního zákona a posílení váhy preferenčních hlasů ve volbách do Poslanecké sněmovny (zdvojnásobil se jejich počet a zároveň se snížilo procento získaných hlasů nutné k "přeskočení" na první místo) se poměr žen nečekaně zvýšil na historicky nejvyšší číslo - 22 %. Naopak volební systém do zastupitestev měst a obcí se v průběhu let stává stále složitějším, nepřehlednějším a pro ženy nevýhodnějším.

I přes zdánlivý úspěch žen ve všech volbách v roce 2010 nelze spoléhat na to, že se volební systém nebude měnit směrem, který by byl pro ženy nevýhodný, navíc preferenční hlasování je poměrně nejistým řešením nízkého zastoupení žen v rozhodovacích pozicích. Stále tak přetrvává potřeba, aby naše politická reprezentace konečně přestala spoléhat na přirozený vývoj a uznala, že nízká účast žen na rozhodování je závažný problém, který je třeba řešit. Vyzýváme proto k přijetí konkrétních opatření, aby česká politika nezůstala i nadále mužským světem, ve kterém jsou ženy spíše raritou.